Svatá Zdislava přišla v Jablonném o hlavu

AKTUALIZACE 15. května

Kriminalisté našli mají lebku svaté Zdislavy ukradenou v úterý z baziliky v Jablonném v Podještědí. Pachatel, kterého zadrželi ve čtvrtek v podvečer, jim vzácnou relikvii vydal v pátek. Mají ji v péči restaurátoři. Byla totiž zalitá do betonu. Hodlal ji takovém stavu potopit do vody. 

35letý muž byl nalezen v Mladé Boleslavi. Dříve bydlel v Jablonném v Podještědí. Podle policejního vyšetřování uvedl, že lebku chtěl pohřbít, neboť nesnesl, aby byla oddělená od těla. V kostele se těsně před krádeží pomodlil, aby tam nikdo nebyl nikdo kromě něj. 

Krádež svaté relikvie

Ostatky svaté Zdislavy byly odcizeny neznámou osobou 12. května večer těsně před začátkem mše. V kostele byl byl v tu dobu jen farář, který se v sakristii připravoval na mši. Kvůli mši byl vypnutý alarm. 

Lebky byly umístěna ve dvou relikviářích. Novobarokní honosná schránka byla nedávno restaurovaná v rámci opravy baziliky. V ní byla umístěna menší schránka s lebkou. Průhled chránilo sklo.

"Když kněz přišel k oltáři, uslyšel dvě rány a viděl někoho utíkat," uvedl děkan Pavel Maria Mayer pro Českou tiskovou kancelář. Zloděj rozbil sklo, vytáhl otvorem lebku a na místě nechal pozlacenou korunku, která byla na lebce posazena.

Lebka svaté Zdislavy byla umístěna v hlavní lodi baziliky v bočním oltáři už 120 let. Chránila ji dvě skla o tloušťkách pět a sedm milimetrů. Dohlížel na ni alarm a kamera s nekvalitním rozlišením.

Kdo byla svatá Zdislava?

Rod Markvarticů získal rozsáhlé majetky mezi Lužickými a Jizerskými horami za služby vládnoucím Přemyslovcům. Havel z Lemberka, pocházející z rodu Markvarticů, se posléze stal zakladatelem rodu Lemberků. Založil několik osad a kolem roku 1240 hrad s tehdy moderním jménem Löwenberg (lví hrad). Lva měl na svém erbu. Jméno si obyvatelé časem počeštili na současný Lemberk.

VODÁCI: Panenský potok s kajakářem panicem

V Brně se zasnoubil se Zdislavou z Lemberka. Založila kláštery a špitály. Teprve roku 1995 byla prohlášena za svatou.

Svatá Zdislava z Lemberka (asi 1220 Křižanov - 1252 Lemberk) byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů. V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem Janem Pavlem II. za svatou.

Její otec byl Přibyslav z Křižanova na Moravě a matka Sibyla, původem ze Sicilského království, která přišla do českých zemí s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I.

Havel (později z Lemberka) se narodil markvartickému purkrabímu v Děčíně. Stal se významným dvořanem krále Václava I., byl jeho spojencem ve sporu se synem Přemyslem Otakarem II. Za to dostal funkci kladského kastelána a zároveň dozoru nad markrabětem Přemyslem po potlačení jeho povstání. Zemřel pravděpodobně roku 1255. Jeho žena Zdislava odešla do nebe roku 1252.

Zdislava byla pohřbena v kostele svatého Vavřince v Jablonném / Deutsch-Gabel, městečku sousedícím s hradem Lemberk, jehož stavbu začala, ale dokončení stavby se nedožila. V baroku byl chrám velkolepě přestavěn do dnešní podoby. V současnosti jde o baziliku svatého Vavřince a svaté Zdislavy.

Památka svaté Zdislavy se podle katolického kalendáře slaví 30. května.

Dominikánský klášter v Jablonném v Podještědí

Dominikánský klášter v Jablonném v Podještědí byl založen kolem 1250 za přispění majitele panství Havla Markvatice a jeho ženy Zdislavy, sídlících na hradě Lemberk. Souběžně se stavěl kostel svatého Vavřince. Zároveň založili dominikánský klášter v Turnově. Kláštery byla ohnisky znalostního, kulturního a duchovního povznesení kraje. Navíc žebravé řehole byly nositelkami nových myšlenek z jižní Francie a severní Itálie. U nás byly jejich představitelkami zejména  Anežka Přemyslovna a Zdislava z Lemberka.

1269 se v Jablonném konala řádová kapitula česko-polské dominikánské provincie. V husitských válkách 1425 byly klášter i město vypáleny. Od 1683 se klášter postupně přestavuje za finanční podpory Putzů z Mimoně a Berků z Lemberku. Žebravá řehole, která nikdy nedisponovala velkým majetkem, si mohla dovolit jen přerušované práce, a tak byla rekonstrukce dokončena až 1698. Josefinské dekrety klášter 1788 zrušily, stejně jako mnoho dalších klášterů v rakouských i českých zemích. Bratři odešli do diecézní duchovní správy, nebo ke svým rodinám. Tomáš a Valerián přesídlili do nedaleké Janovické poustevny, kde pěstovali léčivé rostliny a léčili okolní lid.

Poslední dominikán opustil faru 1810. Řeholní bratři se do Jablonného vrátili až 1945. Komunisté je odtud vystrnadili 1950. Další návrat se konal 1969, ale vzápětí jim byl v odebrán státní souhlas k duchovenské činnosti a dva z nich nastoupili do zdejší zbrojovky, kde pracovali až do roku 1989.

Od roku 1990 se dominikáni pokoušejí obnovit zničené dílo. Nejde jen o škody materiální a kulturní, ale především o ztrátu katolické víry v kraji.

Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy

Bazilika minor svatého Vavřince a svaté Zdislavy byla původně gotickým kostelem svatého Vavřince, který nechala postavit Zdislava okolo roku 1250. Než byla stavba dokončena, zemřela a je dodnes pohřbená v kryptě pod oltářem. Původně klášterní chrám byl 1788 změněm na farní chrám, tedy pro veřejnost. 1996 povýšil kostel Jan Pavel II. na baziliku minor. Tento čestný titul uděluje papež kostelům ke zdůraznění významu. V Českuje 15 těchto bazilik.

Barokní podoba pochází z let 1699-1729 podle plánů slavného rakouského architekta Jana Lukáše Hildebrandta.

Prvním investorem byl František Antonín Berka z Dubé spolu s dominikánským klášterem. Po jeho 1706 se tempo stavby zpomalilo a pro nedostatek financí upustil klášter od honosné podoby a stavitel Hildebrandt kvůli tomu odstoupil. Italský architekt Domenico Perini zjednodušil kupoli. Dalším donátorem kláštera a kostela byla Františka Rozalie Kinská. Poté se na Lemberku střídaly různé rody. 1718 koupil panství Jáchym Pachta z Rájova a 1729 dokončili poutní chrám.

Většina výzdoby kostela pochází z doby po požáru Jablonného 1788. Původní je pouze boční oltář Panny Marie Růžencové z roku 1732 a ještě starší oltář svatého Kříže, kde je pod Pietou umístěn obraz posledního českého krále blahoslaveného Karla Habsburského a v něm je vložený jeho ostatek.

Nový hlavní pseudobarokní oltář vytvořil Wilhelm August (1899), oltářní obraz svatého Vavřince je dílem Karla Krattnera (1900) a menší portrét svaté Zdislavy vytvořil profesor Mervart (1973). Kazatelna je z dílny řezbáře Josefa Neumanna (1792). Cínová křtitelnice pochází z bývalého farního kostela. Varhany pocházejí z roku 1895.

Zvláštní úctě se těší Mariánsko-Zdislavský oltář, na němž stojí pozdně gotická Madona (kolem 1510) a relikviář svaté Zdislavy. Její lebka byla na oltář umístěna po blahořečení 1908. Před oltářem je barokní mříž z roku 1732, která ohraničuje průhled do krypty se zbývajícími ostatky svaté Zdislavy. V kryptě visí 24 obrázků z legendy o svaté Zdislavě na mědi, které byly namalovány 1660 podle starších rytých předloh.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě