Panenský potok s kajakářem panicem

Tak málo informací mne už dva roky láká, abych Panenský potok zkusil sjet na kajaku.

O letošním květnovém víkendu jsou všechny příznivé podmínky konečně pohromadě: přes noc pořádně zapršelo, máme k dispozici dva kajaky, můžeme si udělat celý den času a spíme na chalupě pár desítek kilometrů od potoka.

Jediná neznámá tkví v mém spolujezdci. Beru s sebou sedmiletého synka Matese, který poprvé samostatně usedne do kajaku. Do té doby si užíval jako porcelán na kanoi. Slibuji mu ovšem stejně silné zážitky jako před třemi lety na Ploučnici a to rozhoduje. Vzpomínky na romantické meandry, plavbu skrze tunely z vrbiček a nečekané zvrhnutí ho utvrzují, že nás na Panenském potoce čeká zábava.

Bidlování pod Jablonným

Lodě vykládáme na parkovišti vedle mostu přímo u vody. Lezeme do neoprenů a šusťáků, bereme pádla, helmy a kromě všech ostatní nezbytností i lano s karabinami. Z travnatého břehu sklouzáváme do vody a já připojuji Matesův kajak lanem za svoji loď. Zatím neudrží směr, a tak mu musím dost pomáhat.

První kilometr je to za vyšší střední vody utrpení. Krásné rychlé a úzké koryto nás sice provádí přes několik přírodních prahů i umělých stupňů, ale na mě je málo vody. Co Mates spluje díky své nicotné váze bez zadrhnutí, já musím poctivě odbidlovat.

U Velkého Valtinova má konečně potok dost vody, abych si na něm zapádloval i já. První jez odvádí téměř všechnu vodu do náhonu vlevo. Vydáváme se po něm, protože je hodně široký a proud v něm je velmi líný. Díky tomu můžeme v zátočinách obdivovat bíle kvetoucí ďáblíky na hladině pokryté svěže zelenými listy. U malé vodní elektrárničky zastavujeme a vylézáme na břeh. Potěší nás, že to není žádné drama, jako v mnohých jiných náhonech, protože přepad je opatřen česly.

Křest prvním stupněm

Po louce přetáhneme lodě do původního koryta a splujeme k mostu. Obhlížím následující tři stupně tesně za sebou. "To půjde," říkám Matesovi a popisuji, kudy je pojedeme. "Já bych to chtěl jet sám," prosí mne synek. Odpoutávám ho tedy od lana a nařizuji, aby jel přesně za mnou. Nedaří se mu to úplně přesně a dva stupně nechtěně sjíždí bokem. Na hladině se sice udrží, ale jak předpokládám, padá mu hřebínek a na vodu už zase hledí pokorně.

Následuje několik pěkných kilometrů, kde se střídá tekoucí, ale klidná voda, se stupni obtížnosti WW 1. Nejčastěji se opakuje kombinace lávka - dva stupně - peřejka. Poté se voda zklidní a teče příjemnou krajinou. "Romantika jako prase," hodnotíme plavbu. Kolem se pasou krávy a koně. Obeplouváme kopec Tlustec, který proslul bojem ochránců krajiny. Ti se postavili proti jeho odtěžení na štěrk a chtějí ho zachránit jako dominantu zdejší krajiny.

Čtěte více: Tlustec nerozemelou na štěrk

Dojíždíme do Brniště a hledáme hospodu. "Jsou tu tři, ale nejlepší je Bonanza," doporučuje nám paní z místního konzumu. Měla pravdu, hospoda na levém břehu nad mostem je výborná. Mokří vodáci a špinaví cyklisté jedí na zahrádce venku.

Špína pod Brništěm

Znovu nasedáme do kajaků a vplouváme do proudu. Potok najednou páchne, objevují se první zátarasy z plastových lahví, naplaveného dřeva a průmyslového odpadu. Překonáváme je silou, prorážím je jako ledoborec a přetahuji Matese za sebou.

Pár peřejek ještě zpestří plavbu, ale především se kroutíme v meandrech. S druhým kajakem na laně je každá zatáčka utrpením. Neustále se opakuje pokus o oblouk, prudké přibrzdění a následné těžké záběry.

Dnes teprve potřetí z lodě musíme u prvního padlého stromu, který jsme potkali. O kousek dál v Mimoni vysedáme naposledy, abychom si prohlédli jez. Reguluje se dřevěnými deskami a jedna z nich je díky bohu zvednutá. "A sjedou to i začátečníci?" zkouší na mne jeden ze svých triků Mates. Chápu, že se mu do toho nechce, ale přesvědčuji ho, že jez nebude tak těžký, jak vypadá. Se srdcem v kalhotách a slzami na tváři tedy jede. Sjíždíme tři krásné stupně za sebou a dole na sebe křičíme, jak to bylo perfektní.

Tři hodiny na stopu

Skrze město splouváme do Ploučnice a po ní k hlavnímu mostu v Mimoni. Tady končíme, vytahujeme kajaky na břeh, vyndáváme z nich termosky s horkým čajem a zbytky čokolády.

Čtěte také: Řeka totálních romantiků Ploučnice

Poslední vlak mi bohužel ujel, a tak mířím na stop. Matese instruuji, že kdyby začalo pršet, ať se schová pod mostní oblouky. Na stopu čekám dvě a půl hodiny, než mne konečně sveze příjemná prodavačka pět kilometrů za Mimoň. Další půlhodinka čekání na křižovatce v lesích už mne nemůže rozhodit, ačkoliv už padla tma. Autem jedu co to dá, protože tříhodinové čekání není ani s horkým čajem asi nic příjemného.

V Mimoni naložíme lodě a Matesovi konečně mohu pogratulovat: sedm hodin jízdy na kajaku a tři hodiny čekání pod mostem byl pěkný vstup do samostatné vodácké kariéry.

Panenský potok: kilometráž

16,0 silniční most, Jablonné, parkoviště vpravo, restaurace na náměstí, začátek plavby za vyšší vody

15,5 (+500 m) nízké stupně a prahy v úzkém korytě, lávky pro pěší a zemědělskou techniku

14,5 tři nízké betonové mosty

14,0 jez hraditelný, jeď širokým náhonem vlevo, končí česly u malé vodní elektrárny

13,7 přenášení do původního koryta vpravo přes louku 100 m k lávce pro pěší

13,5 silniční most Jablonné - Velký Valtinov, před ním soutok náhonu a potoka, za ním třístupňový stupeň, začátek úseku stupňů a lávek pro pěší

13,0 Velký Valtinov vpravo

11,0 jez hraditelný, nefunkční, sjízdný

10,8 silniční most Velký Valtinov - Postřelná

9,0 konec úseku stupňů a lávek

8,0 železniční most

7,9 jez hraditelný, nefunkční, sjízdný

7,0 stupeň, lávka pro pěší

6,9 silniční most

6,8 silniční most, Brniště, hospoda vlevo, začátek plavby za střední vody

6,4 stupeň za prudkou levotočivou zatáčkou mezi betonovými zdmi

6,0 silniční most, Velký Grunov vpravo

5,5 silniční most Noviny - Velký Grunov

3,5 silniční most, Pertoltice vpravo, několik lávek

1,2 jez hraditelný, při otevření aspoň jednoho segmentu sjízdný přes tři stupně

0,5 silniční most s kamennou plastikou (Písečný), dále tři mělčiny (brody), Mimoň

0,0 ústí do Ploučnice (+400 m konec plavby u silničního mostu přes Ploučnici v Mimoni, vpravo restaurace)

Zobrazit místo World of rivers. Světové řeky. na větší mapě 

 Ralsko na lodi

Panenský potok s kajakářem panicem

Eskymování s prckem na Mohelce

Vodnatá Mohelka na kanoi

Čtyři lehké řeky na jaro

Peklo na Robečském potoce

Ploučnice, řeka totálních romantiků

Zelené vodácké peklo na Svitávce

První rok na Zábrdce na Nový rok