Velikonoce v Německu

Ať už se Velikonoce v Německu slaví jakkoli, vždy jsou pestré a rozmanité.

Na severu Německa i v rozlehlých částech středního Německa uvidíte o Velikonocích mnoho ohňů. Každé místo má přitom svou vlastní tradici. Tento prastarý zvyk sloužil k vyhnání zimy a přivítání slunce. Oheň se svými očistnými účinky měl zajistit plodnost, růst a dobrou úrodu.
www.german-easter-holiday.de

Velikonoce v Německu si nelze představit bez kraslic. Musejí být pestře malované, vyfouknuté nebo uvařené natvrdo. Kreativitě při jejich úpravě se nekladou žádné hranice. Tato malá umělecká díla můžete obdivovat na mnoha velikonočních trzích nebo si je vedle typického velikonočního pečiva koupit jako dekoraci domu a zahrady. www.ostern-in-deutschland.de
www.ostereiermarkt.de

Na mnoha místech v Německu se Velikonoce slaví jedinečným, někdy skutečně bizarním a dokonce veselým způsobem. Kromě známých, spíše strohých náboženských poutí, velikonočních procesí a jízd se tu a tam konají i sportovní soutěže. Při nich se velikonoční vajíčka přenášejí, koulí, rozbíjejí nebo házejí.
www.rlp-info.de/ostern
www.entdecke-deutschland.diplo.de

Ve Frísku, na dalekém severu, pěstují zejména děti zcela osobitý velikonoční zvyk: koulení (trüllen) nebo házení (smieten) vajíček. Velikonoční vejce, která se k tomuto účelu používají, jsou samozřejmě natvrdo uvařená. Teprve pak se stávají součástí sportovního klání. Na pastvině nebo louce se jimi musí hodit co nejdál nebo nejvýš, aniž by se rozbily. Někde lidé koulejí vajíčka ze svahu, hráze nebo duny. Účastníci se přitom mění. Když se vejce následujícího hráče dotkne vajíčka, které se koulelo předtím, patří tomuto hráči. Vítězná vejce jsou ta, která nakonec zůstanou netknutá. V jiných variantách vítězí ti, kteří dohodili nebo dokouleli nejdál. Na konec závodů jsou všechna poškozená vejce společně s jinými lahůdkami snědena. K nim patří grog, vaječný koňak a kořalka, které toto většinou chladné roční období udělají snesitelnějším.
www.baltrum.de

Brémská Osterwiese (Velikonoční louka) patří k nejatraktivnějším velikonočním událostem v Německu. Tato známá lidová slavnost začíná vždy týden před Velikonoci a končí týden po nich. V této době nabízí téměř 200 vystavovatelů na Bürgerweide o velikosti 50 000 metrů čtverečních všechno to, co je typické pro lidové slavnosti: prodejní stánky s uměleckým řemeslem, jídla a pití, střelnice, kolotoče, strašidelné zámky, horské dráhy, obří kola a mnoho dalšího. Složení nabídky a doprovodný program jsou zaměřeny na rodinné publikum. Ke zvláštnímu půvabu této akce přispívá námořní atmosféra starého města mořeplavců. V jeho historickém centru lze kromě nádherné radnice, která je světovým dědictvím UNESCO, vidět Rolanda. Ten je považován za symbol svobody tohoto hanzovního města. Za zhlédnutí stojí i bronzová socha světoznámých Brémských muzikantů. Kdo bude oběma rukama třít nohu oslovi, může si něco přát.
www.stadtamt.bremen.de

Ve Výmaru o Velikonocích se s Johannem Wolfgangem Goethem určitě neminete. Na slavného básníka a myslitele, který žil desítky let v tomto známém duryňském městě, dodnes upomíná starý zvyk: hledání vajec velikonočního zajíčka na Zelený čtvrtek. V tento den vždy Goethe poschovával vejce na své zahradě a pozval děti svých velkých kolegů-spisovatelů Christopha Martina Wielanda a Johanna Gottfrieda Herdera, aby je hledaly. Tímto způsobem Goethe zvyk hledání vajíček zpopularizoval. Výmar je centrem tohoto zvyku dodnes a zve každoročně k hledání vajec velikonočního zajíčka do parku u Ilmu. Tam ostatně stále ještě stojí Goethův zahradní domek. Dodnes se udržuje i tradiční výmarská velikonoční procházka s bývalým ředitelem parku. Pak se mohou návštěvníci volně toulat parkem u Ilmu, parkem letohrádku Belvedere, v zámeckém parku Tierfurt nebo volnou přírodou kolem zámku Ettersburg po stopách Goethových.
www.weimar.de

Velikonoce v saské Lužici mají rázovitý charakter. Srbové a Vendové v malých obcích mezi Spreewaldem a Budyšínem pěstovali dlouhá léta staré zvyky, které přežily dodnes. K nim patří velikonoční jízda na koni spreewaldskými vesnicemi, která je jedním ze zlatých hřebů velikonoční doby. Účastní se jí více než 1500 jezdců s nákladně ozdobenými koňmi. Malebnými obcemi nesou barevné kostelní prapory, krucifix a sochu Ježíše, aby předávali poselství o Kristově zmrtvýchvstání. Procesí jezdců začíná a končí v Zerkwirtz. Cestou jsou návštěvníkům rozdávány kytičky naděje ze zeleného zimostrázu, odříkávány modlitby a zpívány slavnostní chorály. Tato procesí přilákají každoročně tisíce návštěvníků. Turistickou atrakcí je v mnoha obcích i velikonoční střílení, jehož hlučným boucháním mají být podle staré pověry vyhnány čarodějnice a zlí duchové. V Budyšíně se navíc koná velikonoční foukání, při němž sbor za plného hlaholu zvonů oznamuje velikonoční zvěst. Mnoho příznivců si dávno našlo i strkání vajíček na budyšínském Protschenbergu. Tato zábavná akce se koná na velikonoční neděli na příkrém svahu kopce. Odsud se pak kutálejí uvařená vejce, jablka, ořechy, pečivo a sladkosti, které za velkého jásotu obratně chytají děti.
www.oberlausitz.com

Velikonoce na Horydoly

Pašijový svatý týden velikonoční

Velikonoční zvyky

Jak se slaví Velikonoce ve světě?

Německý velikonoční stromek na Chebsku

Soutěž o nejhezčí kraslice v Mělníku

Velikonoce v Německu

Velikonoce na Korsice

Svatý týden ve Fontfroide

Pozor na velikonoční řidiče a podnapilé cyklisty