Pašijový svatý týden Velikonoční

Pašijový svatý týden Velikonoční
Velikonoce. Znavený koledník.
Autor snímku Hana Suchá
SDÍLEJ:

Nejvýznamnější křesťanské svátky Velikonoce, kdy byl ukřižován a potom vstal z mrtvých Ježíš, jsou úzce spjaté se starými pohanskými rituály. Každý den tak zvaného Svatého týdne přes Velikonocemi (též zvaný Pašijový týden) má svůj význam v křesťanské liturgii a zároveň odpovídá pohanské mytologii odpozorované z přírodních sil.

Pašijový svatý týden Velikonoční
Korsika o Velikonocích. Kajícníci na Velký pátek.
Autor snímku Lukáš Matěna
Jak na to

Květná neděle 
Ježíš přijíždí do Jeruzaléma
Modré pondělí
Šedivé úterý
Škaredá středa
Jidáš zradí Ježíše
Zelený čtvrtek
Poslední večeře Páně
Velký pátek
Ukřižování Ježíše 

Bílá sobota
Ježíšovo tělo je uloženo do skalního hrobu
Boží hod velikonoční
Zmrtvýchvstání Krista

Letos připadá Velikonoční pondělí na 5. dubna 2021.

Svatý týden neboli Pašijový týden je čas, kdy křesťané připomínají poslední dny Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Připomínají, že jeden ze svaté Trojice na sebe vzal všechny hříchy světa a osvobodil tak každého z nás.

Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Vzkříšením.

Květná neděle

České pojmenování tohoto dne pochází od kvetoucích kočiček, kterými se zdobí chrámy na památku vstupu Ježíše do Jeruzaléma. Tehdy mu lid prostíral svá roucha na cestu a kladl na ně olivové a palmové větvičky na znamení úcty. Vzhledem k faktu, že nic jiného na Velikonoce ve střední Evropě obvykle nekvete, zaměnili Češi palmové listí za jehnědy a kočičky.

Při liturgii se obchází kostel. Po obchůzce lidé, hudebníci a zpěváci vejdou do chrámu a zavřou za sebou vrata. Kněží zůstanou venku a zpívají střídavě se zpěváky chvalozpěvy. Nejvyšší kněz potom zaklepe křížem třikrát na vrata, ty se mu otevřou a průvod vejde do chrámu. Při mši nehoří kadidla ani svíčky na znamení smutku.

Požehnané kočičky zastrkují věřící doma za svaté obrázky a v polích je házejí do osení, aby se dobře dařilo. Svěcené kočičky polykají na lačný žaludek, aby příští rok nedostali zimnici.

Květné neděli se říká také Pašijová. Je to zkomolenina latinského označení De passione Domini - umučení páně. Pro křesťany je to šestá a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije.

Modré (Žluté) pondělí

Původně se tak nazývalo poslední masopustní pondělí, kdy se na znamení začínajícího půstu zdobily kostely modrými látkami. Možné je také, že český název přišel z němčiny. Po slavnosti Květné neděle mohla přijít pondělní kocovina a německé slovo blau (modrý) znamená také slangově opilý. Ještě lze použít spojení se slovem lau (nečinný).

Šedivé úterý

O Šedivém úterý hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny.

Východní církve připomínají prokletí neplodného fíkovníku, který představuje židovský národ. Neplodný strom, který se před Kristem pyšnil bohatým listím, nechal uschnout. Spasitel chtěl svým učedníkům objasnit příčinu a neodvratnost zkázy Izraele. Židé vyznávali Boha, a tím se lišili od všech ostatních národů. Hospodin jim ve zvláštní míře projevoval svoji přízeň a oni si mysleli, že jsou spravedlivěj­ší než všichni ostatní. Zkazila je láska k světu a touha po bohatství. Chlubili se svým poznáním, a přitom neznali Boží požadavky. Židovské náboženství se svým velkolepým chrámem, posvátnými oltáři, knězi v mitrách a působivými obřady oslňovalo, chyběla mu však pokora, láska a dobrota.

Škaredá (sazometná) středa

Lidová pověra říká, že kdo se ve středu mračí, ten se bude mračit na lidi po celý následující rok.

V tento den se měl podle Bible mračit Jidáš na Ježíše.

Škaredé středě se říká také Sazometná, protože ten den bylo nutné vymést všechny komíny. Je to logické, neboť se už oteplilo tak, že je možné nechat vyhasnout oheň v peci a vyčistit komín od sazí. Když se komín nevymete, saze a dehet mohou uvnitř chytit a vyhoří celý dům. To ví dodnes každý, kdo se musí starat o dům.

Zelený čtvrtek

Při Gloria na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany. Znovu se ozvou až při Velikonoční vigilii. Místo zvonů se používají řehtačky. Říká se, že zvony odletěly do Říma.

Po modlitbě Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání od papeže. Letí tiše, první nejstarší, které znají cestu, na konci malé, aby se neztratily. Letku uzavírají obrovský Zikmund z chrámu svatého Víta na Pražském hradě a Marie z Týnského chrámu na Staroměstském náměstí.

Kudy přesně zvony letí, není známo. Nikdo je nikdy neviděl. Zda překonají Šumavu nebo Český les a zda v Alpách využijí některý známý průsmyk, se neví. Když jim svatý otec požehná, vrátí se stejnou cestou nazpět.

Český název získal tento den zkomolením z němčiny. Podle Nového zákona byl Ježíš oplakáván a Němci tedy říkali Greindonnerstag (lkavý čtvrtek), což si Češi vyložili jako Gründonnerstag (zelený čtvrtek).

Tento den se měla jíst jen zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý - salát z kopřiv nebo pampelišek, zelí, či špenát. Bylo to v evropských poměrech důležité opatření, protože každodenní obilná kaše se během zimy přejedla snad každému a hlavně bylo potřeba dodat tělu co nejrychleji čerstvé vitamíny a stopové železo.

Velký pátek

Bible popisuje, jak byl Ježíš vyveden na Golgotu, donesl si tam svůj kříž a byl na něm ukřižován.

Den Kristova ukřižování je v lidových pověrách spojován s nejsilnější magií. Otevíraly se hory, které vydávaly poklady. V sobotu se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by byla očarovaná. Nesmělo se hýbat se zemí (orat, rýt, kopat ani okopávat) a prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve. Křesťané to zřejmě převzali od Židů z jejich tradice šábesu, neboli soboty, kdy je práce proti božím záměrům. Křesťanská neděle je v podstatě to samé.

Bílá sobota

Na Bílou sobotu se vrací zvony z Říma a po Gloria se znovu rozezní. Když hospodyně při jejich zvonění zamete dům, nebudou se v něm po celý rok držet šváby ani jiná hmyzí havěť. Pokud se při něm člověk umyje v pramenité vodě, bude celý rok zdravý. Ze stejného důvodu se během zvonění třese ovocnými stromy, stříkají se vodou a potírají čerstvě zadělaným těstem. Dodá jim to sílu a odpudí škůdce. Všechno jsou to praktická opatření - aspoň jednou ročně by se měl člověk umýt, zamést světnice a postarat se o sad.

Během dne se nekonají žádné obřady. V západní církvi se bdí u Božího hrobu. Ve východní církvi se slaví pomazání Kristova těla, uložení do hrobu a sestoupení do říše mrtvých. Bílá sobota liturgicky končí západem slunce.

Název získala sobota po bílém rouchu novokřtěnců, kteří se celý den intenzivně připravovali na křest o velikonoční vigilii, která už patří v Velikonoční neděli. Název zřejmě také odkazuje k bílení vápnem, které kvůli desinfekci následovalo po velkém úklidu domácnosti. 

Bílá sobota je zlomem Svatého týdnu. Tmu a ticho v kostele střídá světlo svící, zvonění a varhany. Vše směřuje k oslavě zmrtvýchvstání. Končí půst, pečou se velikonočních beránci a mazance.

Velikonoční (Zmrtvýchvstání) neděle

Nastupující noc ze soboty na neděli patří obřadům Velikonoční vigilie. Boží hod velikonoční je největší slavnost křesťanského světa a slaví se při ní Kristovo vzkříšení, Nanebevzestoupení, vítězství nad smrtí a vykoupení všeho lidstva. Neděli Zmrtvýchvstání předchází bohoslužba v noci, během v níž proběhlo Ježíšovo Zmrtvýchvstání. Celé Velikonoce končí až za padesát dní slavností Seslání Ducha svatého zvaného Letnice.

Červené (velikonoční) pondělí

Velikonoční pondělí nepatří z hlediska křesťanské liturgie k výjimečným dům a pracovní volno je tedy spíš zvykové, protože dříve po velkých svátcích následoval den klidu. Bylo to praktické opatření, protože pořádná oslava dokáže pořádně unavit.

Za to je Velikonoční pondělí rejdištěm pohanských přechodových rituálů ze zimy do léta. Sílu a plodnost zajišťují ženám pomlázky z vrbových proutků, zdraví a odolnost získávají muži ze studené vody. Rozdávají se vajíčka jako symbol nového života, peče se sladké a tučné pečivo kvůli budoucí hojnosti. Pije se spousta alkoholu. Souloží se na osychajících mezích. Kraj od kraje se praktikují různé situace, které sahají až k až čarodějnickým rituálům.

 

Horydoly.cz Velikonoce na Horydoly

Pašijový svatý týden velikonoční

Popeleční středa, kříž z popela je třeba

Velikonoční zvyky

Jak se slaví Velikonoce ve světě?

Německý velikonoční stromek na Chebsku

Soutěž o nejhezčí kraslice v Mělníku

Velikonoce v Německu

Velikonoce na Korsice

Svatý týden ve Fontfroide

Pozor na velikonoční řidiče a podnapilé cyklisty

Park Mirakulum otevírá sezonu o Velikonocích

Čtěte knihy o Velikonocích z knihkupectví Kosmas:

Horydoly.cz Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

21. března 
Jarní rovnodennost

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

duben 
Pašijový týden

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

27. května 
Atentát na Heydricha

21. června 
Letní slunovrat a Pražské slunovratové mystérium

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Dušičky

6. prosince 
Mikuláš

22. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

Horydoly.cz Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas?

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Tradice

Ale no tak... Tohle jsou Horydoly. Takovými hloupostmi jděte prosím tapetovat Novinky, Aeronet, Sputnik a další weby placené Putinem. Díky!  

Kuba Turek - šéfredaktor Horydoly.cz

Reaguj
Tradice

Jo vážení. Považujme si těhle tradic, pokud je máme. Až tu bude ona multilultura, tak tu budou docela jiný oslavy. A holky nebou mrskány jen na Velikonoce ale denně.

  • Autor Honza
  • Datum a čas 21.3.2016 15:05
Reaguj
suché meze

Meze už oschly :)

Reaguj
Celkem 3 příspěvky v diskuzi


Kladno bruslí pod oblohou i střechou

Kladno bruslí pod oblohou i střechou

AKTUALIZACE Kladno nabízí pro veřejné bruslení dvě ledové plochy na Náměstí starosty Pavla a na Václavském náměstí. Městský zimní stadion, kde hrají hokejoví Rytíři, se rekonstruuje a letos si na něm veřejnost... celý článek

Rozhledny ve středních Čechách jsou přístupné po celý rok

Betlém stojí do Třech králů

registrovat

Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
Super volbou na letní rekreaci je určitě ubytování Velký Meder. Turistům a nadšencům hor by se mohlo hodit ubytování Vysoké Tatry, kde najdete ty nejlepší chaty a chalupy.
Získejte bonus za vklad v nejlepším online kasinu v České republice.
Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Online cz casino s licenci slot-vegas.cz







Nejčtenější články

Valašské muzeum v přírodě je nejlepší skanzen

Valašské muzeum v přírodě je nejlepší skanzen

Krásy minulých století i život na vesnici můžete obdivovat ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Procházet se tu můžete Dřevěným městečkem, Valašskou dědinou nebo Mlýnskou dolinou.
Tři králové nebo tři mudrci

Tři králové nebo tři mudrci

6. ledna roku 1 našeho letopočtu dorazila do Betlému záhadná parta. Říká se jí Tři králové, spíše to ovšem byli kazatelé, nebo mágové, případně mudrci či dokonce učení muži. Nejspíš to
Ostrava!!! bruslí na Benešově náměstí

Ostrava!!! bruslí na Benešově náměstí

Fanoušci bruslení v Ostravě mají velký výběr, kde bruslit. Pět kluzišť je otevřenách na stadionu v Porubě, v multifunkční hale Vítkovice, v hale Studénka, na Benešově náměstí pod širým nebem a v zimním areálu Skalka
Betlém stojí do Třech králů

Betlém stojí do Třech králů

Na Tři krále končí Vánoce. Zítra se odstrojí vánoční stromek, uklidí betlém a dojí cukroví. Ještě dnes se ale mění betlémská scenérie. Pastýře s ovcemi střídají Kašpar, Melichar a Baltazar. 
Vánoční výstava v Betlémské kapli: Jak se co dělávalo?

Vánoční výstava v Betlémské kapli: Jak se co dělávalo?

Jana a Blahoslav Lukavcovi s rodinou a jejich přátelé uspořádali 40. vánoční výstavu pod hlavičkou Bonsai servis Praha. Koná se v podzemí Betlémské kaple.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Snowboarding - otevřené závody Zadov 28.1. 16:00
Mezinárodní festival outdoorových filmů Výrovka Výběr nejlepších snímků 29.1. 11:00
Sklářské sympozium - výstava Nový Bor 4.10.-30.1. 30.1.
Vánoční výstava Znojmo, Dům umění 16.11.-6.2. 6.2.
Slovakiatour - veletrh Bratislava, Incheba 9.-12.2. 9.2.
Vánoční výstava Litomyšl, zámek 3.12.-13.2. 13.2.
Zapalovač Pardubice, Vinice 17.-20.2. Kurz pro oddílové vedoucí 17.2.
Night Light Maraton Bedřichov 18.-19.2. Běžky 18.2.
Jennerstier - skialpinismus Německo, Königsssee   20.2.
Tourfilm - uzávěrka přihlášek Praha 22.2.

Diskuse

Jakýsi zádrhel.... Michael Beranek, 22.1.2022 20:05, 26 příspěvků
Abys na svou bohorovnost ... PK, 20.1.2022 11:09, 2 příspěvky
to je jasný sekera a kladivo, 20.1.2022 9:33, 2 příspěvky
Horský vůdce a ochrana ... Michael Beranek, 19.1.2022 20:22, 6 příspěvků
Horský vůdce a příjem. Lukas B., 19.1.2022 16:29, 6 příspěvků
Horský vůdce a příjem. Michael Beranek, 18.1.2022 21:00, 6 příspěvků
Výborné reportážní fotky Novinář, 17.1.2022 22:04, 1 příspěvek
Google IT, 14.1.2022 17:26, 8 příspěvků
Google Kuba Turek, 13.1.2022 14:26, 8 příspěvků
Google It?, 13.1.2022 13:16, 8 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Pražská vlastivěda v únoru Horydoly , 20.1.2022 9:55
Re: Západné Tatry / Roháč... Horydoly , 20.1.2022 9:40
Nová vláda mlčí, podnikat... Horydoly , 19.1.2022 22:07
STYL a KABO ve znamení ná... Horydoly , 19.1.2022 22:03
Letiště Vary Horydoly Open, 19.1.2022 16:00
Bikesraz na Vysočině 2022 Horydoly , 19.1.2022 15:52
Re: Beskydy na lyžích Horydoly , 14.1.2022 23:43
Re: Sexuální výchova na š... Karol Strejček, 14.1.2022 13:11