Haltravské a Pivoňské hory

Horydoly uveřejnily v babím létě seriál článků o Českém lese a okolí. Mohli jste si přečíst o koupání ve Václavském rybníku, prohlédnout video ze splutí Mže do Stříbra, splout dolní Úhlavu, navštívit Pivoňský klášter, projít lesy z Tachova přes Přimdu do Bělé, přespat u pramenů Radbuzy, boulderovat na hřebenových skalkách, projít se po naučných stezkách pod Přimdou a přejít hřeben Haltravských hor.

Hranice lidí a vody

Západočeský hrad Starý Herštejn střeží tři důležité hranice - státní, šlechtické a rozvodí. Dnes už jenom symbolicky, ale ve středověku to bylo strategické místo.

Český les (německy Oberpfalzer Wald) odděluje od nepaměti české a německé majetky, neboli území království Koruny české a Římské říše. Původně vedla hranice přímo po horském hřebenu

Vranovským sedlem pod Starým Herštejnem procházela zemská stezka spojující Bavorsko s českým Chodskem. Tudy se vozilo zboží z Horšovského Týna přes Poběžovice a Pivoň dál do Bavor.

Dnes je Starý Herštejn ve vnitrozemí, protože česko-německá státní hranice vede v údolí o pět kilometrů západněji.

Zřícenina hradu stojí přímo na hlavním evropském rozvodí. Na východ so Čech stéká voda zurčejemi, potoky, řekami do Labe a to ji dopraví do Severního moře. Na západ se dostává do Dunaje a dáledo Černého moře. Kapka, která naprší na hradní nádvoří, tedy nakonec skončí o tisíce kilometrů jinde - záleží, zda spadne o pár metrů vlevo nebo vpravo.

Hrad byl postaven nejen kvůli česko-německým sporům, ale také chránil majetek dvou šlechtických rodů. Severnější Pivoňské hory totiž patřily do panství Horšovského Týna a jižnější Haltravské hory k Bělé nad Radbuzou. U Starého Herštejna se panství střetávala.

Starý a Nový Herštejn na Domažlicku

Herštejn je dnes nenápadnou zříceninou. Stojí už jenom jedna věž. Výhled do kraje je velmi omezený kvůli vysokému lesu. Druhá věž a mezi nimi úzké nádvoří na skalním ostroju už neexistují. Podhradí pozná jen cvičené oko milovníka dějin.

Dřevěný hrádek byl zřejmě postaven po roce 1250. Už tehdy se jmenoval Hirschenstein (Jelení skála). O sto let byl postaven na Domažlicku podobný hrad stejného jména. U Pivoně se od té doby říká Starý Herštejn a u Kdyně Nový Herštejn.

Díky zmatení jmen je historie nejasná. Na Starém Herštejně zřejmě vládli vladykové Prkoš a Vilém z Herštejna. Ví se, že se postavili proti králi Janu Lucemburskému. Nebojovalo se tady kvůli tomu, ale obchodními machinacemi, ve kterých figurovaly nepřesné smlouvy, nezaplacené dluhy, úplatní úředníci a nastrčení bílí koně, získal strategický hrádek český král.

Obratem ho prodal pražskému biskupovi Janu IV. z Dražic. Panství Horšovský Týn totiž traičně patřilo biskupství. Dostavbu paláců a věží nechal udělat známý arcibiskup Jan z Jenštejna.

Za husitských válek byl Starý Herštejn jako katolická pevnost na ráně. V roce 1421 jej dobyli Domažličtí, kteří neváhali a ihned upálili šestnáct obránců. Během onoho 17. května zároveň rozvrátili augustiniínský klášter v Pivoni v údolí pod hradem.

Hrad se na další století z této rány ještě stačil vzpamatovat, ale roku 1510 si z něho udělali základnu synové Dobrohosta z Ronšperka. Stali se z nich lotři, zloději a vrazi. Olupovali především kupce na cestách, ale neštítili se ani rabování v okolních vsích a městečcích. Král na ně proto vyslal vojáky pod vedením Zdeňka Lva z Rožmitálu. Ti hrad dobili a definitivně zbořili. Zřícenina sice od té doby až do novověku patřila k Horšovskotýnsku, ale nikdy už nebyla obnovena.

Hřebenovka Pivoňských hor

Návštěva Starého Herštejna je obvyklou zastávkou při turistickém putování po hřebeni Haltravských hor nebo spojené hřebenovce Pivoňských a Haltravských hor.

Vychází se z Bělé nad Radbuzou (442 m n.m.), kam jezdí vlak i autobus, případně zde můžeme nechat autu na bezplatném parkovišti u nádraží.

Stále jdeme po žluté turistické značce. Nenápadně stoupáme přes kopce, lesy a louky až na rozcestí Lišcí domky (750) pod Lysou horou. Zde opustíme žlutou a chytneme se červené turistické značky. Obejdeme Lysou a ocitneme se na Starém Herštejně (877).

Hřeben Haltravských hor

Pohodlně sejdeme na Vranovské sedlo (756). Máme za sebou Pivoňské hory a chystáme se ns Haltravské hory. Tady se připojují turisté, kteří přijedou autobusem do Pivoně (600) a vystoupají po silnici do sedla.

Pokud chceme tábořit, je tady dobré místo. Vedle silnice je travnatý plácek s železným křížem, krytý od komunikace stromy. Jako na celém hřebeni Pivoňských a Haltravských hor tady ale není pramen vody. Pro tu je případně potřeba sejít o něco níže k prameni Pivoňka nad vesničkou Vranov.

Ve Vranovském sedle se napojujeme na Baarovu cestu. Stále po červené nás vede přímo hřebenovkou přes Velkou skálu (852), Škarmanku (887), Haltravu (881) až na Sádek (853). Zde opustíme červenou značku i Haltravské hory a po modré sejdeme dolů do Klenčí (497). Výhledy tady nejsou velké, ale občasný průhled skrz les do Německy nebo do Čech je vždycky kouzelný.

Z Klenčí jezdí autobusy i vlaky do Domažlic, nebo nazpátek do Bělé nad Radbuzou.

Turistův ráj nebo cyklistovo peklo

Pro zdatné turisty je cesta přes Pivoňské a Haltravské hory na celý dlouhý den. Většina z nich si proto túru rozděluje na dva dni. Pivoňské hory měří čtrnáct kilometrů a Haltravské hory deset kilometrů. Ačkoliv se to nedá moc, špatné cesty a neustálé stoupání i klesání turisty rychle unaví.

Udělat si tady oheň a postavit stan není problém. Skoro nikdo tudy nechodí a dřeva je dostatek. Je ovšem nutno počítat s tím, že jsme v Chráněné krajinné oblasti Český les a vrcholové skalky patří do přírodních rezervací, kde je táboření výslovně zakázáno.

Teoreticky se dá hřebenovka projet i na horském kole, ale prakticky se cyklisté neustále kodrcají na cestách s velkými klouzavými balvany, prodírají se bahnitými úseky a do cesty se jim staví krátká, ale strmá stoupání. Není to nic hezkého.

Hrady a zámky na Horydoly

Andělská hora
Bělá
Berštejn
Bezděz
Bormio (Itálie)
Budyšín/Bautzen (Německo)
Carcassonne (Francie)
Děvín
Eilean Donan (Skotsko)
Falkenburk
Falkenstein (Rakousko)
Firmian (Itálie)
Chillon (Švýcarsko)
Choustník
Kadaň
Kamenice nad Lipou
Kostelec nad Černými lesy
Kostelní Bříza
Klenová
Košťálov
Křivoklát
Kuřivody
Leontýnský zámeček
Líšno
Lužany
Nottingham (Anglie)
Pecka
Písek
Přimda
Rabí
Ralsko
Skokloster (Švédsko)
Staatz (Rakousko)
Sychrov
Sion
Světce
Tetín
Tower (Anglie)
Vadstena (Švédsko)
Valdek
Zbiroh
Zborov (Slovensko)