Nový život v povodí třinácti přehrad

No - ono se udajně u menších hloubek dá čistit ssacími bagry. Pokud by se tedy pravidelně čistilo hned na konci nádrže, tak se nánosy trochu omezí...

Údaje které jsou k dispozici ohledně zaplnění přehrad, nádrží nejsou většinou příliš realistické pokud se netýkají větších vodních objektů. Je jasné, že nějaká malá nádrž někde v podhůří může být dnes z časti zaplněná bahnem, hlínou a trochou suti (ta se i velkým přívalem vody těžko přemísťuje z jednoho místa na druhé), takže udaná nádrž může být z části zaplněna. Ale údaje od provozovatelů většinou bazírují na katastrofické bázi aby ziskali pozornost a případnou podporu ať už finanční či mediální. Tato katastrofická „hrůza“ bude  dosažena většinou až za mnoho desítek let.

Jasným příkladem je Hoover Dam. jedna z největších přehrad v USA. Zahradila Colorado River a je nejdůležitější pramenem vody pro sedm států – Colorado, Wyoming, New Mexico, Utah, Arizona, Nevada a Kalifornii – a k tomu i pro část Mexika. Nad touto přehradou vzniklo jezero Lake Mead, 48 miliónů kubických metrů vody, které je největším umělým jezerem Spojených států. Počáteční odhady tvrdily, že  na dně přehrady leží něco mezi 20 až třiceti metry splavené hlíny, bahna a dalších sedimentů, které se tam během uplynulých let usadily.  V poměru k výšce přehrady – ca. 220 m – je to velmi málo – a dnes se odhaduje, že přehrada se nenaplní ani za sto let. Na počátku odpůrci tohoto vodního díla ale zdůrazňovali, že během pár desítek let bude přehrada zaplněna sedimenty až po korunu hráze – to se ale nestalo.

Každá přehrada, možná i jednoduchá hráz, má jistý vliv na ekologii. Zelení a radikální ekologové hovoří o negativním vlivu - argumentl je několik. Na druhou stranu, pokud je v přehradě zaintegrovaná elektrárna, je to pozitivní fakt. Hoover Dam produkuje ročně asi 4 TWh elektrického proudu, což nemusí být produkováno pomocí tepelných, atomových a jiných elektráren.  To je jistě také jistým pozitivním přínosem.

Zatím neřeší, ale některé horské přehrady jsou už plné suti - někde jsem na informační tabuli četl, že přehrada kvůli tomu akumuje už jen 1/3 původního objemu vody. 

Bylo by asi zajímavé, jak tohle řeší jiní kde se přehrad hojně užívá - viz třeba sousední Rakouskiú.

v okamžiku, kdy vzroste cena potravin (tj. nebude možno ekonomicky smysluplně provozovat Haber-Bosche a tedy dramaticky poklesnou výnosy), břestane být bahno z rybníků a přehrad nepříjemným odpadem, a stane se životodárnou surovinou pro zemědělství. jako bývalo kdysi (kdy sedláci platili za to, aby si mohli vyvézt bahno na své pole).

v současnosti opravdu platí, že se přehrady plní  jemnozrnnými splachy s vysokým obsahem organiky a nikdo neví co s tím.

Tím se poněkud oklikou dostáváme k otázce, co se stane, až se velké přehrady zaplní bahnem?

Maličká Hostivařská přehrada ještě mohla být za obrovské peníze vybagrovaná
https://www.horydoly.cz/vodaci/boticem-po-vypustene-prehrade.html   

Jak ale odstranit nánosy na dně Orlické přehrady za reálné peníze nikdo neví
https://www.horydoly.cz/vodaci/vodacke-putovani-na-otave-pod-hladinou-orlicke-prehrady.html

A třeba u poměrně nových Nových Mlýnů je to už velmi aktuální
https://www.horydoly.cz/turiste/vylet-do-dolnich-vestonic-a-pavlovic-0.html

není sporu, že přehrady mají schopnost více či méně rozložit povodňovou vlnu do delšího času a tedy snížit extrém.

druhá podstatná vlastnost je, že mají schopnost zachytit bordel, a to od splachů ornice, přes plovoucí odpadky, dřevěné boudy po stromy, a tedy omezují vytváření zátarasů, třeba zablokováním mostů a tedy výrazně chrání koryto pod sebou. samozřejmě někde v divočině by takovou disturbanci šlo vítat, v hustě osídlené kulturní krajině moc ne.

Je  jasné, že tenkrát nikdo netušil co se všechno stane. Ani osoby, které se zabývají hydrologií si nedokázaly představit co ještě přijde. 

Praha mohla, vzhledem k jistému časovému posunu,  postavit antipovodňové alumininiové bariery, ktera zamezily vstupu vody do oblastí, kde by voda napáchala velké škody.

Je faktem, že si tenkrát nikdo nedokázal představit, ani profesionálové, co přijde.

Přehrady na Vltavě zabrzdily ale příliv vod. Na přítocích se to zabrzdit nemohlo, tam vodohospodářská instituce na to nebyla přípravena. 

Ale tyto debaty  se netýkají  problémů, které byly v članku ukázány - je vodni energie vhodná jako pramen elektrické energie nebo ne. Budeme stavět další přehrady nebo ne?

Nikdo se na tu obrovskou povodeň nepřipravoval, ani když se zdržela o několik málo hodin díky Orlíku a naopak se zhoršila kvůli odlesnění údolí Vltavy a hlavně Berounky a Sázavy. 

Mám před očima primátora Němce (jeden z nejhloupějších členů vedení ODS), jak v televizi tvrdí: „Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, bych řekl, nadmíru výtečná. Všechny orgány pracují, jak mají. … Tak přiteče víc kubíků… To, o kolik stoupne, asi není v tuto chvíli důležité, protože jestli to je o 20, 10 centimetrů… Důležité je, že se ta zatopená plocha rozšiřovat nebude.“ 

A v tu dobu už vyskákaly všechny kanály na Staromáku. 
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288585-archiv-ct24/213411058210025/cast/267395/ 

Jeden článek je více než deset let starý a psal ho asi člověk, podle fotografie, který nezažil komunistickou diktaturu, takže asi nemá moc zkušeností ?

Druhý článek má také už dlouhé vousy a psala ho dáma, která podle mého sympatizuje spíše s levicí, než s konzervativní pravicí. Ta také není osobou, jejíž texty bych hltal a vyhodnocoval. 

Na druhou stranu, ať si každý píše – a věří co chce – to je ta demokracie, kterou občané česky a slovensky hovořící získali v roce 1989. A toho bychom si měli cenit.

Ani jeden ani druhý text není důkazem, že půjčka, aby ČR omezila závislost na Rusku je neekonomická. A celý článek si nepřečtu – nejsem předplatitel – a tato "ekonomická" debata mne zajímá jen na okraji.

Odbočili jsem od téma přehrad – a tak nehodlám ztrácet dál energii psaním nějakých slov. Dopadne to jak to dopadne.

Howgh !