Vltava svižně teče starobylým korytem z Kořenska do Podolska

Staré koryto Vltavy se objevuje střídavě kvůli suchu a přestavbě hráze Orlické přehrady. Letos se sešly obě situace souběžně a hladina klesla 15 metrů pod normální výšku. Řeka nás tedy nese proudem zpod přehrady Kořensko až po most v Podolsku. Na této kótě byoy poprvé v historii zastaveno vypouštění vody z Orlíku. Nahradila ji voda ze Slap.

Pokles vodní nádrže Orlík ukazuje, jak vypadala Vltava 12. září 1960. Poslední vor tehdy plul z Kořenska přes Podolsko a skrze nedostavěnou přehradu Orlík. Toho dne skončila tisíciletá tradice plavení dřeva ze Šumavy a jižních Čech do hlavního města a někdy až do Hamburku.

VIDEO Splutí Vltavy z Kořenska do Podolska 2026

Hladina Orlické přehrady je dnes 15 metrů pod normálem - to znamená, že řeka svižně teče ve svém starobylém korytu z Kořenska až k Podolskému mostu. Spluli jsme ji na kajacích, kanoi a paddleboardu. Zpod vody vystoupily Nový Schwarzenberský jez Údraž, jez Rejzíkov, ukazuje se už i rozvalený jez Horní Lipovsko a nenápadná vlna se tvoří nad zatopeným jezem Bouda.

Během plavby prohlížíme čtyři historická období.

Jasně vidíme vodorysku na skalách i ve štěrkových svazích, kam dosahuje hladina přehradní nádrže Orlík od roku 1961, kdy byla poprvé napuštěna.

V korytě řeky a nejbližším okolí rozeznáváme práci lidí od středověku do roku 1961. Jezy, pole, zahrady, příjezdové cesty, rozbořené mlýny a samoty, potahovou stezky k tahání vltavských šífů proti proudu.

Samotné koryto řeky na hranici jihočeského moldanubika a středočeského plutonu je staré zhruba 2 - 3  miliony let, kdy se řeka začala zahlubovat. Tehdy stoupala původně plochá krajina a Vltava se do ní zařezávala. Tvar koryta, tak jako ho vidíme dnes, je starý pouhých 100 tisíc až 10 tisíc let, když ustoupila poslední doba ledová.

Hornina, do které se Vltava zařízla, jsou vyvřeliny granodiorit a durbachit a metamorfované horniny migmatit a rula. Vznikly v prvohorách před 340 a 380 miliony let v rámci variského vrásnění. Tehdy byly Čechy na rovníku. Srazily se prakontinenty Gondwana na jihu a Laurassie na severu a vytvořily superkontinent Pangea. Při tom se uvolnilo obrovské množství energie, která se přeměnila na teplo a to roztavilo horniny hluboko pod povrchem. Utuhly, když se dostaly k povrchu, a stala se z nich hornina okolo Vltavy. Byl to stejný geologický proces a v téže době, kdy se zvedly Krkonoše. Zdejší hory dosahovaly výšin dnešních Himalájí.