Vltava svižně teče starobylým korytem z Kořenska do Podolska

Staré koryto Vltavy se objevuje střídavě kvůli suchu a přestavbě hráze Orlické přehrady. Letos se sešly obě situace souběžně a hladina klesla 15 metrů pod normální výšku. Řeka nás tedy nese proudem zpod přehrady Kořensko až po most v Podolsku. Na této kótě byoy poprvé v historii zastaveno vypouštění vody z Orlíku. Nahradila ji voda ze Slap.

Pokles vodní nádrže Orlík ukazuje, jak vypadala Vltava 12. září 1960. Poslední vor tehdy plul z Kořenska přes Podolsko a skrze nedostavěnou přehradu Orlík. Toho dne skončila tisíciletá tradice plavení dřeva ze Šumavy a jižních Čech do hlavního města a někdy až do Hamburku.

VIDEO Splutí Vltavy z Kořenska do Podolska 2026

Hladina Orlické přehrady je dnes 15 metrů pod normálem - to znamená, že řeka svižně teče ve svém starobylém korytu z Kořenska až k Podolskému mostu. Spluli jsme ji na kajacích, kanoi a paddleboardu. Zpod vody vystoupily Nový Schwarzenberský jez Údraž, jez Rejzíkov, ukazuje se už i rozvalený jez Horní Lipovsko a nenápadná vlna se tvoří nad zatopeným jezem Bouda.

Celková vzdálenost na vodě je 18 km, doba plavby rekreačním tempem 2:30 hod, celková doba výletu 4 - 5 hod.

Pár poznámek k nedělnímu splutí

Kořensko - pohodlný nástup na levém břehu vede po schodech pod přehradou až k vodě. Parkovat lze jen na okraji silnice v obci. Pozor na zákaz vjezdu do elektrárny, který pravidelně kontroluje městská policie.

Nový Schwarzenberský jez Údraž - splutí šlajsnou v pravé části řeky je bez problémů, přesto doporučujeme podrobnou prohlídku ze břehu nebo suchého tělesa jezu. Pod jezem je nahrnuté kamení, které se na plastové lodi dá prokličkovat zprava, nebo přenést mělčinou vlevo. Retardérová propust vlevo je suchá.

Jez Rejzíkov - šlajsna vpravo dělá oproti minulým letům velký vlno-válec, který dělá problémy hlavně krátkým lodím.

Podolsko - jednoduchý výstup na suché bahno je možný pod mostem vpravo za bunkrem nebo vlevo u bývalého základu starého mostu. Příjezd autem je lepší zleva z Temešváru okolo kempu Stará cesta až skoro k vodě. Příjezd zleva končí na parkovišti, odkud je k hladině daleko a hluboko. 

Při použití jednoho auta je vhodné nechat elektrokolo v lese na levém břehu břehu před Podolským mostem. Návrat do Kořenska trvá cca 1 hod. Kolo nebo koloběžku raději nepoužívejte, protože se jede do nepříjemných stoupání. Busem se lze dostat z Temešváru do Písku a z Písku do Neznašova. Pešky potom dolů do Kořenska. Pokud na sebe spoje navazují, počítejte s cestou na 1:30 až 2 hod.

Geologická minulost a lidská historie

Během plavby prohlížíme čtyři historická období.

NOVOVĚK Jasně vidíme vodorysku na skalách i ve štěrkových svazích, kam dosahuje hladina přehradní nádrže Orlík od roku 1961, kdy byla napuštěna.

STŘEDOVĚK V korytě řeky a nejbližším okolí rozeznáváme práci lidí od středověku do roku 1961. Jezy, pole, zahrady, příjezdové cesty, rozbořené mlýny a samoty, potahovou stezky k tahání vltavských šífů proti proudu. Šířku šlajsem kvůli voroplavbě nepřímo určil Jan Lucemburský roku 1316, když vydal privilegium pro voroplavbu na Vltavě. Tímto dokumentem vnesl řád do obchodu se dřevem a potvrdil práva podskalských plavců. Konkrétní rozměry propustí v něm ještě nebyly uvedené, ale zároveň povolení ke stavbě dostal Staroměstský jez v Praze s tím, že byla stanovená šířka 12 metrů pro vorovou propust. To se stalo standardem dodržovaným dodnes nejen na šlajsnách, ale také ve zdymadlech a následně i ve stavbě lodí. Šírku šlajsen písemně potvrdil Karel IV. roku 1366, když vydal nařízení o bezpečném plavení vorů na Vltavě, Lužnici, Berounce a Otavě provozu. Bylo to 20 pražských loktů, čili dnešních 12 metrů. 

ČTVRTOHORY Samotné koryto řeky na hranici jihočeského moldanubika a středočeského plutonu je staré zhruba 2 - 3  miliony let, kdy se řeka začala zahlubovat. Tehdy stoupala původně plochá krajina a Vltava se do ní zařezávala. Naopak severní Německo kleslo a severní Čechy se naklonily, takže voda z Vltavy mohla odtékat do Labe a jím do Severníhi moře. Tvar koryta, jak ho vidíme dnes, je starý pouhých 100 tisíc až 10 tisíc let, když skončila poslední doba ledová.

PRVOHORY Hornina, do které se Vltava zařízla, jsou vyvřeliny granodiorit a durbachit a metamorfované horniny migmatit a rula. Vznikly v prvohorách před 340 a 380 miliony let v rámci variského vrásnění. Tehdy ležely Čechy na rovníku a zároveň na mořském břehu superkontinentu Pangea. Ten vznikl po srážce prakontinentů Gondwana na jihu a Laurassie na severu. Při tom se uvolnilo obrovské množství energie, která se přeměnila na teplo a to roztavilo horniny hluboko pod povrchem. Utuhly, když se dostaly k povrchu, a stala se z nich hornina okolo Vltavy. Byl to stejný geologický proces, když se v téžo době zvedaly Krkonoše. Zdejší hory dosahovaly výšin dnešních Himalájí.