Dlouhá Martinka na Gerlach

Dlouhá Martinka na Gerlach
Vysoká a Rysy od Polského hřebenu.
Autor snímku Zdenko Janoška
SDÍLEJ:

CLIMBING GUIDE Skály a skalky v české kotlině nám připadají trochu malé a táhne nás to dál. Na východ, do opravdových čarokrásných hor. Využíváme proto posledních teplých a slunných dní a rozhodujeme se pro výstup na Gerlachovský štít Martinkou. To je podle průvodce jedna z lezecky nejsnadnějších cest na nejvyšší vrchol Slovenska

Dlouhá Martinka na Gerlach
Vysoké Tatry, Gerlach, Martinka.
Autor snímku Zdenko Janoška
Jak na to

Doporučené vybavení

4 karabiny, 5 expresek, několik vklíněnců, dostatek smyček, jistítko, pár skob na případný ústup, kladivocepín (v zimě dva cepíny a mačky), helma, bivakovací pytel, pohorky, 2x50 m polovičního lana, nákres a slovní popis, čelovka, jídlo a pití na dlouhý den s rezervou na noc, batoh 30-40 l, lékárnička, mobil, teplé a nepromokavé oblečení.

Martinka (nebo též Martinovka) je sice jedna z horolezecky nejlehčích cest na Gerlach, ale také z fyzicky nejnáročnějších.

Přesvědčujeme se o tom na vlastní kůži.

Víkend ve Vysokých Tatrách

Z Prahy vyrážíme v pátek podvečer směr Poprad v tradiční sestavě Jana, Michal, Zdenko a Petra.

Sobotní ráno vypadá slibně, i když o letních teplotách už v září nemůže být řeč. Ochladilo se, ale zdá se, že nám to sluníčko plně vynahradí.

Samotný Gerlach máme naplánovaný až na neděli, dnes chceme absolvovat túru na okolní hřebeny. Balíme matroš a vyrážíme směr Tatranská Polianka, kde se rozhodujeme nechat auto pár dní svému osudu.

Slezský dům je nevzhledná krabice uprostřed hor

Cesta z Polianky ke Sliezskému domu vede lesem plným slaďoučkých borůvek a trvá nám s krátkým zastavením u potoka zhruba dvě hodiny.

Sliezský dom – člověk by v těchto končinách čekal klasickou horskou dřevěnici nebo aspoň kamennou stavbu, ale tenhle panelákový hotel jako by sem ani nepatřil.

Setrvávat déle než na teplou zelňačku a pivo se nám proto nechce, a tak raději pokračujeme dál turistickým chodníkem Velickou dolinou podél Velického a Dlhého plesa.

Východná Vysoká - skalní rozhledna

Turistů míjíme víc než dost, a tak se rozhodujeme před Polským hřebenem nastoupat do sutin a prodloužit si dnešní trek přes Kupol‘u až na Východnú Vysokú (2429 m). Její vrcholek je pro dnešek naším posledním cílem. Výhled odtud máme na celou zítřejší Martinku.

Vzhledem k tomu, že táhneme na svých hřbetech veškeré lezecké a spací vybavení, začínáme pociťovat únavu. Pomalu se smráká a citelně ochlazuje, a tak nezbývá než začít hledat aspoň trochu rovné místo na spaní, naše dnešní útočiště.

Protože Zbojnická chata, kde jsme původně chtěli přespat, je v tuto dobu plně obsazená, nezbývá než přenocovat v terénu. Pár desítek metrů pod Polským hřebenem nalézáme natolik rovné místo, abychom na něj uložili čtyři karimatky včetně zavazadel a našich těl.

Spíme venku, ale neumrzli jsme

Snad se nám tady podaří přespat, aniž bychom se skutáleli do údolí. Jak se ukazuje později, to by byl zdaleka ten nejmenší problém. Zima začíná být vlezlá, odhadujeme to na pár stupňů pod nulou. Ostrý vítr radosti zrovna nepřidává. Jediné, co nás v tuto chvíli může uspokojit, je obloha plná hvězd a naděje dalšího slunečného dne. Teď jenom přežít noc.

Vařič jsme z důvodu menší zátěže nechali doma, a tak se můžeme zahřát leda tak dobrým slovem. Spánku jsme si moc neužili, ale neumrzli jsme.

Ze spacáků se soukáme zkřehlí a nevyspalí ještě před svítáním. Tušíme totiž, že i když by cesta Martinkou neměla trvat déle než 6 hodin, může se během dne udát leccos.

Velmi brzký nástup na hřeben

V šest hodin ráno už navlečení do veškerého oblečení, které s sebou máme, včetně horolezeckých úvazků, stojíme na Polském hřebeni (2200 m), což ve skutečnosti není opravdový hřeben, ale turisticky přístupné sedlo.

Obdivujeme bílé moře mraků pod námi a těšíme se na právě vycházející slunce. Ledová krusta ze severní strany hřebenu nám na optimismu moc nepřidává, ale jsme horolezci, horolezkyně (horolezčata s sebou naštěstí nemáme), a něco přece vydržíme.

Martinka je horolezecká cesta sice snadná (obtížnost II-III), zato docela náročná na orientaci.

Cesta bez lidí

Navazujeme se. Dostáváme se na první vrchol Velický štít (2318) a pak trochu pomaleji s jištěním shora do Velického sedla (2295). Následuje Litvorový štít (2413) a pod ním ukryté Litvorové sedlo (2385).

Pod námi sledujeme nádherné výhledy na polskou i slovenskou stranu. Jsou naší odměnou za takřka probdělou noc. Slunce nás prohřívá natolik, že můžeme postupně odkládat své svršky a pokračovat dál.

Až na několik horolezců v dálce, kteří si Martinku zkracují a vynechávají tak na rozdíl od nás první vrcholy, nepotkáváme živou duši. Tedy lidskou. Několik ptáčků zatoulaných na vrcholky hor, jednoho sviště a na závěr ještě krkavce kroužícího hladově nad našimi hlavami jsme zahlédli.

Vysoké Tatry, Gerlach, Martinovka.

Za šest hodin to nezvládneme

Čas máme, zdá se, docela dobrý, ale už teď víme, že celou trasu, i když je lezecky opravdu snadná, za šest hodin určitě nezvládneme. Lezeme totiž poctivě všechny vrcholky a nic nevynecháváme.

Už se to zdá trochu dlouhé a únava stoupá, ale po dalších několika hodinách se před námi konečně hrdě tyčí Zadný Gerlach (2606) a hned vedle něho tolik vytoužený Gerlachovský štít (2654).

Na vrcholu Zadného Gerlachu se chceme zapsat do vrcholové knihy, ale zjišťujeme, že místo ní zbyla v krabičce jen igelitová taška. Zloději se najdou nejspíš i mezi horolezci.

Mezi Zadným Gerlachem a Gerlachovským štítem se rozkládá Tetmajerovo sedlo (2593), také se jmenuje Gerlachovské sedlo. Slézáme tedy pomalu k němu, abychom si na závěr náležitě vychutnali onu třešničku na dortu, náš dnešní cíl.

Poslední ostrý hřebínek z Tetmajerova sedla

Jsme notně znavení a dehydrovaní. Zásoby vody jsme podcenili. Přesto se na poslední, a zároveň nejhezčí část výstupu všichni těšíme. Chyty a stupy jsou poměrně časté, tak jako téměř na celé dnešní trase, a výstup nám nedělá větší problémy. Jen ty skalní bloky kdyby se tolik neuvolňovaly.

Nejexponovanějších se z celé Martinky se ukazuje posledních sto padesát metrů hřebene k vrcholovému kříži Gerlachovského štítu (2655).

Jsme sice jištění už na poměrně krátkých vzdálenostech, ale pohled na jednu stranu do sedmisetmetrového a na druhou zhruba čtyřsetmetrového srázu mi nedělá úplně dobře.

V šest hodin večer si gratulujeme, posilňujeme, fotíme vrcholové snímky a pomalu se ubíráme k sestupu Batizovským žlebem. Nechceme ho slézat dolů za úplné tmy. Ještě že Michal už na Gerlachu byl a trochu si pamatuje cestu dolů.

Ranní pohled z Velického štítu: Hrubá veža, Svišťová a Rovienková dolina.

Noční sestup do Batizovské doliny

My ostatní bychom se asi těžko zorientovali a neznalostí terénu bychom si túru pořádně prodloužili. Jelikož na začátku sestupu vidíme ferratové řetězy, rozhodujeme se po nich slézt už bez jištění. Řetězy bohužel po krátkém úseku končí (o tom, kdo je odcizil, můžeme jen spekulovat) a cesta dolů začíná být opravdovým "potěšením."

Nechápu, jak tudy mohou chodit turisté. Sestup je poměrně náročný. Jde o lezení ontížnosti I-II. Mně se při sestupu daří uvolnit balvan na Janu a Michala pode mnou. Stačím jen zakřičet "Bacha kámen!" Naštěstí včas uhýbají a kromě toho uvolněného mi taky padá kámen ze srdce.

Nejen kameny padají, padá taky tma a my ještě chceme využít slaňáky ve stěnách a naše obě lana, která jsme dnes vůbec nepotřebovali. Slaňujeme tedy padesát metrů, ale pak stejně zjišťujeme, že rychlejší a jednodušší bude normální sestup po nohou.

Ještě že v tomhle období není sníh. Jeden cepín sice pro jistotu máme, ale na batohu je mu určitě líp. Už za úplné tmy se dostáváme k potoku, kde můžeme konečně načepovat trochu vody a občerstvit se na zpáteční cestu. K Batizovskému plesu dorážíme okolo desáté hodiny. Teď už nás čeká jen Tatranská magistrála a nějaké tři hodiny k autu do Polianky. Nikdo z nás už nemyslí na nic jiného než na svoje bolavé tělo a na odpočinek.

Po 19 hodinách chození a lezení si ho opravdu zasloužíme.

Vysoké Tatry, Gerlach, Martinovka.

MARTINKA

Vysoké Tatry, Gerlachovský štít 2654 m n.m.

Prvovýstup

Závěrečný hřeben na Gerlach z Tetmajerova sedla vylezli Janusz Chmielowski a vůdce Jan Wala mladší 24. srpna 1895. Další úseky na jednotlivé štíty byly vylezeny na přelomu století. Do kompletní dlouhé túry spojil hřebenovku Alfred Martin 15. srpna 1905.

Obtížnost

Nejtěžší místa na hřebenovce jsou 2-3 UIAA, často se jde pěšky. Pokud bychom neobcházeli některé věže, přesný hřeben dosahuje až 4 UIAA. Lezecký čas udávaný průvodci je 6 hodin. K tomu je nutno připočítat přístup a sestup. Proto se jedná o celodenní pernou túru.

Přístup a sestup

Na Polský hřeben vede zelená značka od Slezského domu. Dnes se Martinka často zkracuje nástupem rovnou do Litvorového sedla. Sestup z Gerlachu je nejjednodušší Batizovskou próbou k Batizovskému plesu, Tatranskou magistrálou ke Slezskému domu.

Výstup

Začneme v Litvorovom sedle alebo v Poľskom hrebeni. Počas lezenia hrebeňom Martinovka vystúpime na Lučivjansku vežu, Malú Litvorovú vežu, Gerlachovskú vežičku, Veľkú Litvorovú vežu, Lavínový štít, Lavínovú vežu, Zadný Gerlach a nakoniec na Gerlachovský štít.

Horydoly.czVYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty a věže

Horydoly.czHOROLEZECKÝ SVAZ: 100 nejlepších cest II-V v Tatrách

MAPA: Hlaváčkova podrobná mapa Vysoké Tatry

Cesta je popsaná ve horolezeckých průvodcích Arno Puškáš (kompletní monografie), Kroutil - Gellner (monografie).

INFO: Sliezsky dom 

MAPA: Prohlédněte si další vrcholy Vysokých Tater. Klikněte na jejich označení a objeví se vám jména a odkazy na horolezecké průvodce. 


Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Horydoly.cz  Gerlach na Horydoly 

Klasický přechod Gerlachu 

Dlouhá Martinka na Gerlach 

Kto vystúpil prvý na Stalinov štít? 

Gerlach mění jména i státy 

Krčmárov žlab 

Je výstup na Gerlach nebezpečný? 

Kdy na Gerlach bez vůdce? 

Z Gerlachu zmizely řetězy 

Zajištěné cesty ve Vysokých Tatrách 

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

... k takzvaným slovenským horalom....

Rysem roztrhaného a sežraného kamzíka jsme na začátku února viděli v Satanově dolince. Potvrdil nám to zdejší lesák, který byl náhodou také v Mengusovské dolině. To jen k tomu, že prý se kamzík nestřetává s predátory :-) 

Reaguj
Turek je endemit

Ne, Turek je ředitel Vysokých Tater, který ví nejlépe, co je pro ně nejlepší:)

  • Autor Bond
  • Datum a čas 6.2.2016 20:52
Reaguj
Turek je endemit

Na to se asi nedá nic jiného říct...

  • Autor Šťoural
  • Datum a čas 6.2.2016 18:57
Reaguj
... k takzvaným slovenským horalom....

No keďže som zoológ nemusíš mi vysvetľovať ako to bolo s kamzičou populáciou v postglaciálnom období a takéto "fantasmagorické" špekulácie o vyhynutí populácie pokladám za nanajvyš neodborné. 

Geneticky sú kamzíky vrchovské tatranské v mnohých ohľadoch prispôsobivejšie ako ich alpskí predkovia a mnohé z vyštiepených alel ktoré ich geneticky odlišujú od svojich predkov sú dominantné. Žiaľ aj napriek tomu sú pri vzájomnom krížení stále recesívnym genofondom - čo je najpravdepodobnejšie spôsobené malou genetickou základňou, ktorá je síce stabilná ale neschopná odolať tlaku dominantného alpského predka.

Pri ďalšém izolovanom vývoji ale majú genetikcý predpoklad na prosperovanie.

Kamzičia endemitická populácia v karpatoch prejavila značnú životaschopnosť ktorá je potvrdená tým že na tomto území sa vyvíja (progresívne) už od konca posledného glaciálu a nebola nijako ohrozená (až do príchodu človeka do vysokých polôh) Dlhodobo dokázala odolávať aj značnému pytliactvu a lovu za posledných niekoľko sto rokov kedy boli kamzíky lovené kvôli mäsu aj ako trofej.

Až príchod masovej turistiky v 20 storočí spôsobil značný tlak na popoulačný vývoj a to najmä v období po druhej svetovej vojne. Bude tu zrejmá súvislosť so zvýšením počtu ľudí v ich prirodzenom prostredí najmä v zime a s tým súvisiace sťažené podmienky pri odchove mláďat - pretože dovtedy bola zimná turistika skôr vínimočná. Druhý dôvod je jednoznačne nástup techniky do hôr najmä vrtuľníkov v druhej polovici 20 storočia - je známich veľa prípadov splašenia sa kamzíkov a ich hromaného úhynu po prelete vrtuľníka alebo lietadla či už na prudkú stresovú reakciu a šok alebo preto že sa pri splašení jednoducho pošmyli a zabili alebo zranili ale sú známe aj prípady kedy kamzica odvrhla mláďa ak bola vyrušená a vystresovaná a podobne....

A tiež nechápem čo myslíš tým vytlačením z pôvodných refúgií veľkými predátormi - kamzičia populácia predsa takmer nikdy neschádza pod hornú hranicu lesa - je to typický postglaciálny relikt alpínskeho a niválneho pásma - poťažmo subalpínskeho.

Navyše kamzík nepríchádza do priameho konkurenčného vzťahu ani s jedným z jemu rovnocenných živočíchov žijúcich v Tatrách. 

 

No a čo sa týka Liptovskej Mary, vlhkejšieho podnebia a väčšieho množstva snehu tak to už je úplné scifi - klimatický trend v Tatrách je jednoznačný - úbytok snehovej pokrývky - či už v dĺžke jej trvania v roku ale aj v jej mocnosti a to takmer nepretržite už od doby prvých meteorologických pozorovaní (ešte za cisára pána) a tento trend pokračuje aj za doby profesionálnych pozorovaní vykonávaných SHMÚ tuším od r. 1955. 

  • Autor Igor
  • Datum a čas 6.2.2016 16:17
Reaguj
... k takzvaným slovenským horalom....

Jasně, bylo nás na Téryně patnáct :-) Prostě každoroční oddílový výlet do zimních Tater.

Nevím téměř nic o struktuře kamzičí populace, ale jejich počty měly po uzavření oblasti okamžitě růst - aspoň tak to prezentovali lidé v tehdejším TANAPu. Tak to nebylo právě kvůli velkému odstřelu (hodně nelegálnímu), vytlačení z původních refugií především díky velkým predátorům a také mírně změněným přírodním podmínkám, které kamzíci zřejmě nedokázali zvládnout. Nejvíc se mluvilo o napuštění Liptovské Mary, která způsobila vlhčí podnebí, více sněhu a poněkud změnila klima.

S těmi kretény - je to poněkud expresivní vyjádření, ale věc se má tak, že původně byla populace tatranských kamzíků spojená s alpskou. Jenže s oteplením v minulosti se oddělila, zmenšila a je otázka, zda přežije, zda je dostatečně velká, aby nedegenerovala.

Reaguj
... k takzvaným slovenským horalom....

Predpokladám že ste podľa toho čo píšeš asi boli rozdelení do viacerých skupín - lebo tých cieľov čo si popísal je nejak priveľa na 5 dní :))

ja som o tomto čase minulý rok skúšal sólo ten ľadový hrebeň ale na môj vkus bol skutočne ľadový :)) tak som to radšej otočil :) a tak by som ho chcel skúsiť túto zimu ak ešte vydá čas

no a s Lastovičou štrbinou mám úplne rovnaké skúsenosti v zime 2x neúspech kvôli menším lavínam - celkovo tá oblasť Mačacieho kotla zvykne byť v zime dosť nepríjemná...

 

A prepáč ale ochranárstvo má ďaleko od aplikovanej biológie

Endemit je podľa teba kretén?  inak povedané? vieš mi to aj nejako vysvetliť prečo to považuješ za rovnaký termín? lebo to čo tvrdíš sa mi neuveriteľne bije s genetickou podstatou endemitizmu... 

a čo sa týka Belianok boli uzavreté v roku 1978 a hádam nečakách že stavy kamzíkov začnú okamžite po opatreniach nastať - nejaký čas trvá kým sa regeneruje štruktúra populácie - len tak mimochodom doživa sa 20 rokov - asi to nebude náhoda že od roku 1978 do roku 2000 je 22 rokov a od roku 2000 sa populácia výrazne zvyšuje - že by to bolo úplnou výmenou jedincov a posilnením genofondu novými jedincami ktoré prišli do uzatvorených oblastí (napríklad Belianky) a našli tam vhodné miesta na rozmnožovanie?

a mimochodom oblasti ako Belianky, Slavkovská, Štólska, Važecká či Nefcerská dolina sú vysoko nad priemernými počtami kamzíkov oproti ostatným častiam Tatier a najmä v počte jahňiat.

 

čo sa týka odstrelov - najkritickejšie počty boli na prelome tisísročí - teda dávno po zákaze odstrelov v polovici 90 rokov...

a predsa ukončenie odstrelu zvery je opatrenie ktoré sa musí prejaviť okamžite.... a nie časom takže toto je tvrdenie ktoré vôbec nereflektuje realitu...

  • Autor Igor
  • Datum a čas 6.2.2016 13:55
Reaguj
... k takzvaným slovenským horalom....

Byli jsme na Téryně s horolezeckým oddílem od soboty do středy. Po celou dobu vítr, mraky, sněžení a přes den těsně nad nulou. Takže všude firnovo-ledová krusta. Často zafoukaná těžkým prašanem, nakonec se vytvářely už i větrem utemované desky. Těžší túry se nedaly lézt vůbec, sedla a jednoduché hřebeny s rizikem. 

Tohle jsme vylezli - Malý Ľadový přes Pfinnovu kopu (bylo třeba párkrát jistit), Baraní rohy přes Baraní sedlo (ze sedla se dalo sjet na lyžích, terasa byla ledová), Drobná veža přes Žltou lávku (ve žlabu tři vrstvy prašanu/krusta/prašan), Ľadové sedlo (dál po hřebenech to nešlo kvůli množství nestabilního sněhu), Cyklistický ľad, Sedielko na lyžích (dolů byla krusta, ve které se nedalo zatáčet).

Tohle jsme nevylezli a vrátili se - Lastovičia štrbina (dolezli jsme pod velký sněhový odtrh těsně pod závěrečným zúžením), Malá Lastovičia štrbina a Ovčiarska lávka (prachové lavinky), hřeben Drobná veža - Priečné sedlo (nafoukané převěje), Široká věža  z Prielomu (ohřívala se stěna Široké a padalo to na sedlo a pod něj), Baraní rebrík (vyjížděly z něho lavinky), Lomnický ľad (dole byl odtálý a okolo padaly laviny.

Co jsme ani nezkoušeli - Východní hřeben na Stredohrot (málo sněhu, ale měkké trávy), Východní hrana na Žltou stenu (roztálé trávy a jinak skála), Dubkeho lávky (evidentně lavinézní), Jordánka (velké množství čerstvého nafoukaného sněhu), hřeben z Baraního sedla na Spišský štít (neustále silný vítr), Mačacia veža (lavinézní přístup).  

Reaguj
... k takzvaným slovenským horalom....

Belianky - jsou uzavřené někdy od 70. let 20. století, ale stáda se zvětšila až v polovině 90. let 21. století. Když se přestalo střílet. Podle každoročního sledování. 

Kreténi - ano, je to endemit. Čili jinak řečeno. Prepáč, jsem bývalý poloprofesionální ochranář :-)

Ochrana přírody - samozřejmě přesně jak píšeš, reálně nejde o turisty, ale developery, především TMR neboli JaT neboli vykradené VSŽ.

Reaguj
Re: Martinka na Gerlach

A inač, kde ste boli z Terynky?

Ja si ešte asi chvíľu počkám na stabilnejšie počasie lebo predpoveď nevyzerá veľmi optimisticky - každý druhý deň je vo vysokých polohách silná víchrica, a plánujem ísť úsek hlavného hrebeňa od Hladkého po Mengusovské sedlo.

  • Autor Igor
  • Datum a čas 5.2.2016 20:39
Reaguj
... k takzvaným slovenským horalom....

No s tými kamzíkmi celkom nesúhlasím, napríklad po uzatvorení Belianskych Tatier sa mnoho čried presunulo práve do tejto oblasti z iných častí Tatier, pretože tu našli pokoj. 

A stačí sa do Belianok pozrieť dnes - kamzík na každom kroku  a pozorovania pracovníkov Štátnych lesov TANAPU naznačujú že je tu omnoho lepšia veková štruktúra populácie ako vo zvyšku Tatier - viac mladých jedincov. Jednoducho sa im tu darí viac ako vo zvyšku pohoria.

No a k tým kamzíkom - zmenšenine alpských príbuzných - kreténom.... absolútny nesúhlas.... prepáč ale som biológ a toto ma rozosmialo :D

A nejde iba o zvieratá ale aj o kriticky ohrozené druhy rastlín - endemity v Tatrách a hlavne o zachovanie resp. vytvorenie súvislého chráneného územia tak aby bol vytvorený jednotný genofond a zabránilo sa izolácii populácií a ich postupnému zdegenerovaniu a zaniknutiu.

Ale to predpokladá uzavrieť vopred vybrané väčšie súvislé časti a prepojiť ich tak aby vzniklo súvislé chránené bezzásahové územie.  A úprimne si myslím že najväčším problémom nie sú turisti či horolezci ale finančné skupiny a investori ktoré len tak čakajú na takú príložitosť ako sa im naskytla po víchrici v novembri 2004.

  • Autor Igor
  • Datum a čas 5.2.2016 20:14
Reaguj
Celkem 41 příspěvků v diskuzi


Polský voják se zřítil z Malých Rysů

Polský voják se zřítil z Malých Rysů

ČERNÁ VDOVA Zpod tatranského štítu Malé Rysy / Niżnie Rysy (2430 m) se zřítil voják polských speciálních sil. Velmi dlouhý pád vedl k okamžité smrti.... celý článek

Co je nového na hradech a zámcích ve středních Čechách?

Kdo otrávil orly mořské pod Brdy?

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Přírodní atrakce zadarmo v Nassfeldu

Přírodní atrakce zadarmo v Nassfeldu

Jestli znáte lyžařské středisko Nassfeld-Hermagor v zimě, vězte, že si ho můžete v létě užít zadarmo. Všichni ubytovaní hosté dostávají k dispozici kartu na vstupné do lanovek, na bobovou dráhu, do lanového parku
Jak se obléct na ryby?

Jak se obléct na ryby?

RADY DO OBCHODU Letošní teplé počasí již vylákalo ortodoxní rybáře k vodě. Na pstruhové potoky a řeky vyrazí v polovině dubna. Je proto nejvyšší čas na kontrolu rybářského vybavení, oblečení a obutí. Co chybí, je
Milovníci sportu, je sázení na sporty v Nomini casino a dalších kasinech náročné?

Milovníci sportu, je sázení na sporty v Nomini casino a dalších kasinech náročné?

Jste sportovní nadšenci? Sport rádi praktikujete i sledujete? Pokud jste do nějakého sportu opravdu zbláznění a vyznáte se v něm, dost možná vás už napadlo vyzkoušet sportovní sázení. Sázet na výsledky zápasů je
Raspberry Pi jako monitorovací a bezpečnostní nástroj

Raspberry Pi jako monitorovací a bezpečnostní nástroj

Raspberry Pi, malé a levné zařízení, způsobilo revoluci v mnoha aspektech DIY technologií, včetně monitorování a zabezpečení. Díky své všestrannosti a snadnému programování se Raspberry Pi stal oblíbenou volbou pro amatérské uživatele i profesionály, kteří
Jarní sjezd ze Zbojnické chaty do Tatranské Lesné

Jarní sjezd ze Zbojnické chaty do Tatranské Lesné

SKI GUIDE Do Vysokých Tater přišlo jaro velmi brzy. Ze Zbojnické chaty tedy sjíždíme na lyžích jarní trasou. Nahoře projíždíme Generál Šús, ve středu kličkujeme Húpačky a dole jdeme pěšky podél

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Stones, Trees, Clouds - fotovýstava Praha, Tibet Open House 26.3.-17.4. Fotografoval Petr Králík 26.3.
Rychlebské stezky - začátek sezony Černá voda Horská kola 29.3.
Šemberské stezky - otevření Tuchoraz 29.3.
Velikonoce Turnov, Dlaskův statek 30.3.
Lužnice - odemykání
Suchdol 30.3. 10:00
Chrudimka - splutí Seč 30.3.
Pool Party Špindlerův Mlýn, Svatý Petr 8.-9.12. 31.3.
Mastník - splutí Sedlčany, kasárna 31.3.
Island - diashow Domažlice, Čakan Přednáší Martin Loew  3.4. 19:00
Banální situace, fatální následky - přednáška Praha, Městská knihovna Prevence úrazů páteře 3.4. 17:00

Diskuse

opggzjlo 100 mg lisinopril, 29.3.2024 1:21, 12 příspěvků
strašná rychlost Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek
INU Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky
INU Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky
Nebudeme přece poukazovat... Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků
INU Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků
re kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky
O otázku jak se nám všem ... Michael Beranek, 23.3.2024 13:49, 6 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Karel IV. Horydoly , 28.3.2024 15:06
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:46
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:45
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:42
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:40
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:37
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:36
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:35