Východní Žeruchovka ve Vysokých Tatrách

Predné Žeruchové sedlo (asi 1820 m)

Prvovýstup: 17. srpna 1928. W. Malinowska - Wl. Malinowski - S.K. Zaremba. Letní lezecká obtížnost 2 UIAA. Zimní lyžařská obtížnost S4+.

Výstup: Z Červené dolinky stoupáme suťovým kuželem k ústí strmého kuloáru mezi Západní a Východní Žeruchovou věž. Zhruba v polovině výstupu se rokle zužuje. Za nižšího stavu sněhu se zde někdy tvoří položený ledopád. Vlevo (ve směru výstupu) jsou na skalách slaňovací stanoviště 2x50 m. Nad zúžením se rokle znovu rozšiřuje a zmírňuje strmost.

Na dosti širokém sedle pozor na převěj směrem do doliny Bílých ples! 

VIDEO Východní Žeruchová věža

Východná Žeruchová veža (2080 m)

Provýstup: 23. září 1918. Gyula Komarnicky, G. Moiret, L. Rokfalusy, Z. Tóth v sestupu. Lezecká obtížnost 2 UIAA.

Výstup: Z Predného Žeruchového sedla několik metrů dolů a traverzem pod skálami na mixový terén a strmě vzhůru k výrazné věžce přímo na ostrém hřebeni (štand na vlastní smyčce). Traverzem těsně pod hřebenem a na závěr travnatou lávkou na vrchol (štand v hodinách). Na prostorném vrcholu je postavená malá zídka proti větru.  

Sestup: Vracíme se stejnou cestou, jakou jsme vystoupili. Buď slezeme nebo slaníme. Pár metrů pod vrcholem Východní Žeruchové veže ční ostrý skalní zobák nad kolmým vhloubením, z něhož se dá slanit 50 metrů, nebo na hřebeni stojí o pár desítek metrů níže skalní věžka, ze které lze slanit 30 metrů. Obou případech necháváme vlastní slaňovací smyčky.

Sněhem sestupujeme do Červené dolinky (2 UIAA). Zúžení rokle lze překonat slaněním 2x50 m po plochém skalním žebru vpravo ve směru sestupu. 

STRAVA.com: stáhněte trasu Východná Žeruchová veža v GPX 

Hřeben Žeruchových veží

Východná Žeruchová věža je součástí dlouhé hřebenovky Žeruchových věžích. Není příliš exponovaná ani nevede v obtížném terénu. Nabízí mohutné výhledy do okolních dolin, na Belianské Tatry a Lomnický štít.

Z Nižné Žeruchové kotlinky vylezeme lehkým žlabem na Žeruchovou priehybu (1 UIAA) nebo se sem dostaneme stoupáním skrze kosodřevinu od pramene Linda na Tatranské Magistrále. Pokračujeme širokým travnatým a suťovým hřebenem, většinou po jeho pravé straně. Oblézáme zprava dva strmé výšvihy a také závěrečný strmý hřebínek, až se dostaneme na Východní Žeruchovou vežu. Prudce sestoupíme skalním terénem (2 UIAA) vpravo od ostří do Předního Žeruchového sedla.

Po širokém a poněkud nepřehledném hřebeni a v závěru zářezem (2-3 UIAA) pokračujeme na Západní Žeruchovou vežu. Krátce sestoupíme do Zadního Žeruchového sedla. Za chvíli jsme na Kozím štítě.

Výstup trvá podle sněhových podmínek přibližně 3 hodiny, pokud se příliš nejistíme. Prvovýstup Gyula Komarnicky, G. Moiret, L. Rokfalusy, Z. Tóth 23. září 1918. Na zimní túru je vhodné vzít sněžnice kvůli dlouhému přístupu hlubokým sněhem.

Sestupujeme hřebenovkou do Východní Kozí štrbiny (1 UIAA) a sněhovým žlabem do Červené doliny (CH).

 OKOLÍ ZELENÉHO PLESA: 20 tipů na zimní lezení a skialpové sjezdy v okolí a lyžařský sjezd z Brnčalky a Baranie sedlo a Bílá voda Kežmarská a K chatě Pri Zelenom plese na kole 

Co je to žerucha? Hornická těžba

Zdánlivě obskurní název hřebene Žeruchových věží odvozují milovníci všeho slovanského od slova žerucha, což by měla být slovenská verze kapustovité rostliny řeřicha, přesněji žerušničník prehliadnutý. Má to tři háčky: řeřicha tady neroste, nežili tady Slováci nýbrž Spišští Němci a názvy byly odvozené od hornické činnosti, která se tady provozovala.

Žeruchový hrebeň - německé sloveso tzirgen (těžit) se posunulo do tvaru zergen a posléze bylo poslovenštěno na Žeruchy.

Kozí štít - buď se tzirgen (těžit) po ukončení těžby posunulo na Ziege (koza), nebo staré germánské slovo sek (rubat a sekat) zmutovalo na staroněmecké Seke (koza), a tento význam se přeložil na slovenskou kozu.

Jahňací štít - buď se staroněmecký výraz Gans (kovová ruda) změnil na Gams (kamzík), nebo se výraz Lem (nekvalitní ruda) změnil na Lamm (jehně), a následně slovenské jehně.

Kopské sedlo - Kopersattel (měděné sedlo) odkazuje na druh kovu, který se zde těžil, v Uhrách ce vždy používala latina, takže cuprum.

Meďodoly predné i zadné - Koperšády (údolí na obě strany Kopského sedla) mají název od mědi, která se tady těžila v malých štolách.

Biele pleso a Biela voda Kežmarská - jezero i potok mají základ pojmenování v germánském slovesu beilan (dobývat ze země), navíc patřily městu Kežmarok, původně Kasmark (území, kde se těží nerosty).

DOPORUČUJEME KE ČTENÍ: Po stopách tatranských názvov

Doporučené vybavení

Horolezecká výzbroj na zimu: horolezecké lano 2x50 m, hrudní a sedací úvazek, horolezecká helma, 2x cepín, mačky, vklíněnce a friendy, 6x expresky, 3x karabina se zámkem, smyčky, jistítko.

Nezbytnosti: horolezecké pohorky, nepromokavé kalhoty a bunda, návleky na boty, funkční prádlo, dvoje rukavice, ponožky a čepice, horolezecký 30 l batoh, mobil, chytré hodinky, termoska s horkým pitím,  jídlo na celý den.

Bezpečnostní výstroj: lavinový vyhledávač, sonda, lopata, tmavé sportovní brýle, krém na opalování, bivakovací pytel, lékárnička, pojištění, čelovka.

Může se hodit: trekové hole, kompaktní fotoaparát a outdoorová kamera.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

VYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty a věže

INFO: Vysoké Tatry na HORYDOLY

MAPA: Hlaváčkova podrobná mapa Vysoké Tatry