Na lyžařskou túru s rozvahou: dejte pozor na laviny!

Několik užitečných tipů do backcountry, které vám pomohou stoupat na hory a sjíždět zasněženým terénem.

Sněhová pokrývka, počasí a terén, to jsou tři body lavinového trojúhelníku a my jsme v jeho středu. Nemůžeme ovlivnit, kolik sněhu napadne, odkud fouká vítr a jak je strmý terén. Ale můžeme kontrolovat, kam jdeme. Plánování backcountry výletu vyžaduje pochopení faktorů, které zásadně ovlivňují bezpečný pohyb v zasněžené krajině.

Sklon: Magické lavinové číslo je 38 stupňů. Na tak strmých svazích se odehraje většina lavinových nehod a také nejvíce lyžařů a snowboardistů zemře. Pro představu: je to asi tak jako nejstrmější úseky nejčernějších sjezdovek v Alpách. Svahy od 30 stupňů jsou obecně považovány za bezpečné, ale lavina může sjet kdekoliv. Stačí, aby se pod sněhem byla ledová krusta nebo třeba zmrzlá tráva. V Evropě se drží sníh na svazích do 50 stupňů, pak samovolně spadne. V Jižní Americe drží až do 55 stupňů. Andy a Kordillery totiž mají jinou strukturu sněhu než Alpy, Karpaty a Pyreneje.

Orientace: Na severní polokouli mají svahy obrácené k severu a východu nejhlubší prašan. Jižní a západní svahy mají sněhu méně, ale za to bývají zpevněné slunečním zářením. Z jihu by se tedy mělo vystupovat po ránu a dopoledne, kdežto sever je bezpečnější odpoledne.

Nadmořská výška: V nižších polohách obvykle leží méně sněhu. Znamená to, že lépe hledají slabá místa sněhové pokrývky, kde se může spustit lavina. Typicky jsou to Krkonoše nebo Nízké Tatry. Ve středních výškách musejí lyžaři počítat se směsicí různého počasí, druhů sněhu, teplot a terénních tvarů. Velmi náročné na management lavinového rizika jsou například Vysoké Tatry, extrémně proměnlivé podmínky očekávejte třeba v celém pásu Severních Vápencových Alp. Velehory mají velké množství sněhu, na který silně působí počasí, především vítr. Extrémně důležité je správné rozhodnutí ještě před odchodem na túru. Ústup může být problematický.

Terén: Před túrou si zjistěte co nejvíce informací o cestě. To ostatně platí pro veškeré podnikání v horách. Kudy vede nejbezpečnější trasa? Kde hrozí největší riziko pádu lyžaře nebo stržení lavinou? Existují zcela bezpečná místa, která můžete využít jako bezpečné ostrovy, když se kriticky zhorší podmínky na túře? Kudy vedou únikové cesty?

Velký, hustý a starý les pod skálami znamená, že nejste na hlavním směru, kudy se valí základové laviny jako těžce naložené vlaky. Naopak velké plochy neporušeného sněhu nic neznamenají. Jistě jsou v nich místa nebezpečné nestability, především u vyčnívajících skal či osamocených stromů či keřů. Spuštěním laviny hrozí výdutě i vhloubení, kde se koncentruje napětí uvnitř sněhové vrstvy. Velké nebezpečí představují hřebenové převěje - ať už jdeme nad nimi po hřebenu nebo traverzujeme pod nimi. Speciální nenápadné nebezpečí ve Vysokých Tatrách představují paperové vankúše nebolo polštáře nafoukané z lehoučkého prašanu.

Expozice: Myslete, co se stane, jestli spadnete. Široký sněhový svah s mírným dojezdem znamená nejbezpečnější možnost. Úzká skalnatá rokle hrozí otlučením a nepříjemným zraněním. Skalní práh nebo dokonce galerie je smrtelná past, pokud o nich při sjezdu nevíte. Přepadnutí do kolmých skalisek často končí smrtí.

Lokální nebezpečí pádu očekávejte do ledovcové trhliny na údolním ledovci, z naváté převěje na hřebeni, do příhorní trhliny v místech, kde zespodu končí ledovec a seshora skalní stěna. Obecně jsou na sněhu a ledu nejnebezpečnější místa, kde se mění sklon nebo směr terénu.   

 LAVINY NA HORYDOLY.cz

Lavinové nebezpečí 1.- 5. stupeň

Lavinové předpovědi do mobilu

Laviny číhají na každém kroku

Lavinové omyly

Skialpinistova svatá trojice: pípák, sonda, lopata   

Lavinový vyhledávač neboli pípák

Co má horolezec umět: Horolezecká zimní metodika