Lavinový vyhledávač neboli pípák

Pípák je rádiový vysílač/přijímač, určený k vyhledání zasypaných osob. Patří do standardního vybavení každého horolezce, turisty a lyžaře, který se vydává do zasněženého terénu s rizikem lavin.

Vybavení na lezecké akce

Lavinový vyhledávač je česky hovorově označován za pípák. Italové a Francouzi mu říkají arva (podle tamní populární značky), v německy mluvících zemích se označuje LVS a hovorově pieps (také podle značky), anglicky se oficiálně mluví o avalanche transciever (lavinový vysílač) a hovorově beacon (maják).  

Pípák je důležitý především při tak zvané kamarádské záchraně, kdy zasypaného okamžitě začínají vyhledávat partneři na túře, které lavina nezasáhla. Je potřeba mít na mysli, že v lavině lze zachránit člověka jen rychlou a rozhodnou akcí, což profesionální záchranné složky většinou nemohou stihnout. 

Laviny číhají na každém kroku

Jednoduše řečeno: když zasypaného z laviny včas nevytáhne jeho kamarád, má jen velmi malou šanci, že přežije.

Jak na to: Lavinové omyly

Statistika IKAR (asociace záchranných služeb) je neúprosná:

Do 18 minut je mrtvých 18 % zasypaných - většina je zabita mechnanickou silou sněhové masy, natlačena na skály nebo stromy.

Do 35 minut je mrtvých 70 % zasypaných - většina se zadusí, protože jim sníh ucpe ústa a nos.

Do 90 minut je mrtvých 78 % zasypaných - většina zemře na nedostatek kyslíku, protože v okolí těla se nahromadí kysličník uhličitý.

Do 130 minut je mrtvých 93 % zasypaných -  protože jim vzduchová kapsa před ústy zamrzne a zároveň se podchladí celé tělo.

Jak pípák funguje?

Pípáky fungují na mezinárodně sjednocené frekvenci 457 kHz. Znamená to, že se navzájem vyhledává každý přístroj s jakýmkoliv jiným, ať už ho vyrobil nebo provozuje kdokoliv a kdekoliv.

Zjednodušeně řečeno: Když spadne lavina a zavalí člověka, ostatní své pípáky okamžitě přepnou na příjem a zachyzí signál vysílajícího pípáku, který má na sobě zasypaný. Podle síly signálu se orientují a přibližují k zasypanému. Nakonec propíchají sníh lavinovou sondou,  a když se jim podaří napíchnout tělo, okamžitě ho vyhrabou pomocí sněhových lopat.

Rádiový signál vysílače vypadá podobně jako siločáry elektromagnetické pole, které nám ukazovali fyzikáři na základní škole. Znamená to, že pípák nás tedy nevede k zasypanému přímo, ale po elipse. Tuto zvláštnost vyhledávání částečně omezují moderní digitální lavinové vyhledávače, ale i u nich je třeba ji mít nesutále na paměti.

Skialpinistova svatá trojice: pípák, sonda, lopata     

Analogové lavinové vyhledávače

Jednoduché, odolné a relativně levné přístroje (5000 Kč) jsou již technicky překonané, ale stále se vyrábějí, prodávají a využívají. Jsou oblíbené především mezi tradičními skialpinisty, kteří chodí na túry a občas využívají horolezeckou techniku. Jsou totiž za každých okolností odkázáni v případě laviny pouze na partu kamarádů, vědí že jim nikdo jiný nepomůže, a potřebují citlivé a při tom spolehlivé přístroje.

Analogy mají největší dosah, přibližně osmdesát metrů, ve stresové situaci nevyžadují žádné přepínání a pracuje se s nimi velmi jednoduše. Potřebují ovšem pro své efektivní ovládání trénovaného člověka. Takže horolezci a lyžaři s nimi jednou za čas cvičí.

Digitální lavinové vyhledávače

Digitální revoluce vtrhla i mezi pípáky a přístroje ukazují vzdálenost k zasypanému, přímý směr k němu, hloubku pod sněhem, umožňují označit jednoho zasypaného a hledat dalšího, spolupracují se sondami doplněnými elektronikou a na velkých displejí se zobrazují mnohé další informace.

Tyto přístroje využívají nejčastěji profesionálové a poloprofesionálové na straně sportovců i na na straně záchranářů. Druhou skupinou jsou začátečníci a laici, kterým připadá ovládání jednodušší a zdánlivě jim pomáhají vyhledávat zasypané i bez řádného tréninku. Bohužel ovládání jejich funkcí není zcela intuitivní.

U první skupiny, která je dobře trénovaná, digitální přístroje jednoznačně urychlují vyhledávání a zefektivňují hledání ve složitých a neobvyklých situacích. U laiků jejich přínos už není tak jednoznačný, protože důležitým faktorem je u nich stres, neznalost a neodůvodněné spoléhání na techniku. Když nastane panika na laviništi, tito lidé správně nepřepínají funkce, zamotají se ve sledu potřebných kroků a často matou ostatní, kteří hledají zasypaného kamaráda. 

Z tohoto důvodu bylo také staženo z trhu několik velmi drahých superpípáků. Například Ortovox S1 nebo Pieps Vector.

Jak se hodnotí nebezpečí: Lavinová situace 1.-5. stupeň

Prašan nebo smrt?

Lavinové vyhledávače jsou jistě velmi důležitou součástí omezující smrt pod lavinou. Podle různých kvalifikovaných odhadů ovšem přispívá k záchraně zasypaných jen z 15 až 20 procent. Zbytek zahyne tak jako tak - celých 52 % lidí, kteří byli vytaženi z laviny, zemřelo. To je ohromné číslo!

Z toho jasně vyplývá, že daleko větší význam má prevence než používání pípáků. Když na nás nespadne lavina, přežijeme zcela určitě. Když nás lavina zavalí, tak i s pípákem máme daleko menší šanci dožít se spokojeného stáří.

INFO značky pípáků: Ortovox, Mammut (dříve Barryvox), Arva, Pieps, Tracker 

 Další systémy: Recco žije, Recco neochrání, ale pomůže, Lavinové batohy ABS jsou vadné, Lavinový batoh Ferrino

Čtěte další články, co má horolezec umět: Horolezecká zimní metodika