Nebojte se hromů, bojte se blesků!

Blesk zabije každoročně v Česku několik lidí. To není moc v porovnání třeba s desítkami mrtvých cyklistů, stovkami utopených nebo tisícovkami bouraček se smrtelným koncem.

Přesto není radno tento úchvatný atmosférický jev podceňovat. Elektřina v atmosféře je silná, nevypočitatelná a mnohdy nedává šanci na přežití.

Existují zásady, které podstatně sníží riziko zásahu bleskem v přírodě, ale také mýty, na kterých není ani zbla pravdy.

Horolezci, (ne)odhazuje kovové vybavení

Traduje se, že kov přitahuje blesky. Horolezci by tedy měli před bouřkou odhodit své železné vybavení co nejdál, aby je nezasáhl blesk. To je s prominutím blbost.

"Napětí je tak obrovské, že nějaká karabina nehraje roli, jestli blesk uhodí právě do vás nebo ne," upozorňuje Martin Honzík z lékařské komise Českého horolezeckého svazu. "Na druhou stranu zbavit se kovového materiálu přímo z těla a odložit ho kousek vedle sebe má smysl, protože v případě zásahu menšími vedlejšími elektrickými proudy by se vašemu tělu nemuselo nic stát, ale kov by se rozpálil a vy byste utrpěli popáleniny."

Panicky zahazovat horolezecké vybavení ve stěně s příchodem bouřky tedy nemá význam, ale odložit ho, nebo pověsit na vedlejší skobu pár metrů daleko, lze jenom doporučit.

Turisté, neschovávejte se pod převisy

Když začne pršet, každý má starost, kam se schovat. Převis nebo jeskyňka se zdají to pravé místo, kde nepromoknete. Jenže to může být past na nic netušící oběti rozlobeného Thora.

Když si stoupnete až příliš hluboko pod převis ke skále, může vás zasáhnout boční výboj blesku. Jak je to možné? Elektřina si hledá  cestu nejmenšího odporu a ta vede obvykle po mokré či vlhké skále. Blesk sice udeří do skály vysoko nad vámi, ale energie potom jede dolů po povrchu mokré skály po výčnělcích venku i do jeskyň a převisů uvnitř. Relativně bezpečná vzdálenost od skalních stěn je půl metru až metr.

Pokud si naopak stoupnete ke vchodu do jeskyně či převisu, hrozí vám přímý zásah bleskem. Ten by sice normálně sjel po povrchu skály do převisu a zase ven a tedy vlastně vám za zády, ale také se může stát, že si z vás udělá vodivý most mezi stropem a podlahou vašeho úkrytu. Skála je mokrá, vzduch je vlhký a lidské tělo je z velké část tvořeno vodou - to je ideální kombinace, aby si elektřina zkrátila cestu skrze vás doslova od hlavy k patě. Tak silný zážitek těžko přežijete. Relativní bezpečí vám poskytne pobyt nejméně metr od vchodu.

Jestli můžete, udělejte ještě jednu věc. Sedněte si pod převisem co nejdál od stěn i od vchodu, odložte kovové vybavení, obujte pevné boty se silnou gumovou podrážkou a sedněte si na suchý batoh nebo třeba horolezecké lano. Skrčte se do klubíčka. Udělali jste všechno, co jste mohli, abyste omezili možnost zranění nebo zabití bleskem. Teď už jen zbývá čekat, až bouřka přejde.

Turisté, nekoukejte z okna

Podobně jako pod převisem se chovejte také na horské chatě, ale třeba i na chalupě nebo doma. Úzkostlivě dodržujte tato bezpečnostní opatření především ve vrcholových chatkách, v plechových bivacích a horských salaších.

Kovové konstrukce se totiž chovají jako Faradayovy klece, a proto jste uvnitř v bezpečí, pokud náhodou po zásahu bleskem nezačne objekt hořet. Blesk do nich uhodí, ale sjede po jejich povrchu neškodně do země. Rána sice může být tak silná, že vám praskne ušní bubínek, ale to je tak všechno. Přežijete.

Nebezpečí hrozí, pokud otevřete okno, vykloníte se a budete sledovat úžasnou podívanou na blízkou bouřku. Nebo z otevřených dveří budete vyhlížet zlepšení počasí. V obou případech se můžete stát právě oním mostem pro elektřinu. Když blesk nemůže proběhnout málo vodivým vzduchem v okně či dveřích, vybere si právě vás a udělá si z vás přemostění pro elektrony.

Samozřejmostí je za bouřky neběhat ven pro vodu nebo na záchod, nedotýkat se hromosvodů a kovových upevňovacích lan, případně dalších kovových věcí před chatou, jak jsou vrcholové kříže, meteorologické budky, sloupy, pomníky, geodetická zařízení a podobně. Bouřka sice může vypadat, že je daleko, ale zbloudilý blesk se může objevit z čista jasna kdekoliv a kdykoliv.

Výletníci, schovejte deštníky a trekové hůlky

Jakýkoliv předmět, který vyčnívá nad terén, je více ohrožený zásahem blesku než okolí. Proč je tomu tak, nikdo neví, a některé statistiky dokonce zpochybňují i  fakt, že převýšená místa dostávají větší příděl blesků.

Vy se ale držte zásady, že v otevřeném volném terénu se přikrčíte, sbalíte deštník, z batohu sundáte trekové hůlky, v zimě lyže, a pokusíte se být malí, menší a nejmenší, aby si vás blesk nevšiml.

V extrémním případě, třeba na krasové planině nebo ve velkém poli, kdy je okolí těhotné elekřinou, zalehněte do nejbližší prolákliny, skrčte se jako mimino v matčině lůně a modlete se, abyste nedostali smrtelnou dávku elektřiny. 

Ferátisté, zdrhejte z hromosvodu

Feráta je obrovský hromosvod. Prokop Diviš by se divil, jak efektivně dokážeme lovit blesky na kovová lana připnutá k úbočí vysokých hor. 

V bouřce na ferátě je každá rada drahá. Vlastně jediná možnost, jak se z této situace dostat se zdravou kůží, je zdrhnout do údolí, ještě než to začne. 

Když to nejde jinak, nezbývá než se od kovového lana odepnout a dostat se od něj co nejdál. To má ovšem také velká rizika. Ve stresu se můžete zřítit ze skály, podjede vám noha, pustíte se rukou, uklouznete na trávě.

Nebo vás zasáhne bludný slabý proud, vy se leknete nebo dokonce na chvilku ztratíte vědomí a zabíjete se. Případně si stoupnete do žlábku, kterým protéká dešťová voda a právě ten si vybere blesk, protože voda je jen o trochu méně vodivá než ocelové lano.

Houbaři, cyklisté a vodáci, neschovávejte se pod stromy

Kdo se pohybuje v přírodě, občas zapomene v teplém dni na nepromokavé oblečení a v náhlém dešti pak rychle hledá úkryt. Nabízí se rozložité stromy. U jejich mohutných kmenů se dá přečkat kdejaký liják.

Jenže stejně jako v případě skalních převisů je to past. Blesky si často vybírají právě velké stromy za své cíle. Míří přesně! 

Buď odseknou velkou větev nebo rovnou celou korunu a choulící se osazenstvo pod nimi zabijí pádem těžkého dřeva, nebo se stejným výsledkem vyvrátí celý strom, případně jenom sjedou po kmeni do kořenů a zabijí lidi také.

Kdo měl štěstí a takový blesk přežil, vzpomíná na brnění po celém těle a vstávající vlasy, případně Eliášův oheň světélkující ve větvích.

Čtěte o bouřce v Tatrách: Světelné divadlo desetiletí

Krokové napětí číhá všude!

Pokud vás bouřka zastihne venku a musíme ji přežít v otevřeném terénu,  rozmístěte se co nejdál od sebe. "Minimálně čtyřicet metrů," doporučuje předsedkyně lékařské komise Českého horolezeckého svazu Jana Kubalová. "Kdyby jednoho zasáhl blesk, aby ostatní zůstali nezraněni a mohli mu pomoci."

Ale pozor! Pokud bouřka není úplně pryč, je problematické se ke zraněnému vůbec dostat. Neviditelný nepřítel totiž stále číhá. Říká se mu krokové napětí. Na vzdálenost jednoho kroku totiž může být rozdíl elektrického napětí na zemi nebo ve vzduchu tak velký, že skrz vás proskočí jiskra a třeba vás omráčí.

Krokové napětí hrozí pouze v čase úderu blesku, tedy po dobu, kdy se blesk "ztrácí" do země, což je okamžik. Důležité je nedržet se za ruce, protože krokové napětí vzniká i mezi jednotlivci a mezi nimi bývá většinou větší vzdálenost než je délka kroku.

To samé se může stát, pokud byste se plazili nebo se pokoušeli někam dostat po čtyřech. Nejlepší je proto postupovat malými krůčky. Ani to vás však nemusí zachránit.

První pomoc

Pokud už někoho zachraňujete po zásahu bleskem, tak bývá zpravidla zastavené jeho srdce. Málokdo shoří na škvarek, nebo se mu uvaří mozek. To se stává je ve velmi malém procentu případů a v hororech na filmovém plátně.

Pokud zraněný nedýchá a netluče mu srdce, okamžitě zahájíte srdeční masáž. Na dýchání z úst do pst se vykašlete, protože mu nepomůže a vy se zdržíte. Každá sekunda hraje roli, zde bezvědomí přežije, a pokud přežije, zda bez postižení do konce života.

Pokud má křeče, jen mu podržte hlavu, aby si ji nerozbil, případně zajistěte jeho tělo proti pádu do hloubky. "Křeče během vteřin až několika minut odezní," připomíná Jana Kubalová.

 Více v rubrice ZDRAVÍ a BEZPEČNOST

Nebojte se hromů, bojte se blesků!

Jak dobře bivakovat

Výšková nemoc je zákeřná potvora

Omrzliny jsou nevyzpytatelné

Sulovský: Omrzliny vznikají z blbosti

Kde koupit metrák bezpečí?

Obvaz zraněné ruky

Silniční lišej

Podchlazení na kole

Cestovatelské nemoci

Vytahování z ledovcové trhliny se musí nacvičit