Češi kupují apartmány v albánském přístavu Drač

Zlatavé píseční pláže, jejichž konce jsou v nedohlednu, najdete v Drači. Právě toto přístavní město by měl navštívit každý, kdo touží po památkách, moři a bohaté kultuře. Od letiště je vzdáleno jen půl hodiny autem. Přístav je propojen pravidelnými trajekty s italskými městy Bari, Ancona a Terst.

Historie, moře, příroda

Kromě širokých pláží upoutá pestrou historií. Při procházkách centrem prozkoumejte byzantské městské hradby zakončené Benátskou věží, největší římský amfiteátr na Balkáně nebo archeologické muzeum.

Jižním a východním směrem od dračského přístavu se nacházejí dlouhé pláže.

Drač je navíc ideálním výchozím místem pro další výlety na jaderské pobřeží a do albánských hor. Přes moře je to blízko do italské Apulie.

Najdete zde řadu apartmánů, hotelů nebo restaurací a kaváren, kde si vychutnáte albánskou kuchyni, které v sobě kombinuje italská a řecká jídla.

Drač je hlavním přístavem Albánie a do roku 1920 to bylo hlavní město země. Se současným hlavním městěm Tiranou ve vnitrozemní tvoří prakticky dvojměstí. Vzdálenost jejich center je 33 km.

KOUPÁNÍ.cz: Albánie - 6 tipů na místa, které si nenechte ujít

Řekové, Římané, Germáni, Slované, Bulhaři, Italové, Srbové, Turci, Albánci

Drač byla založena řeckými kolonisty z Korintu a Korfu v 7. století před Kristem. Podle řeckých pověstí vzniklo město při boji Herakla / Herkula na podporu místního vládce jménem Dyrrachus. Herakles je proto považován za jednoho ze zakladatelů Drače.

Legendární historie města je asi taková: Barbarský reginální král Epidamnus, postavil město na mořském pobřeží a pojmenoval ho po sobě Epidamnos. Dyrrachus, syn jeho dcery a boha Neptuna, přistavěl k přístavu loděnici, kterou nazval Dyrrachium a po ní se posléze přejmenovalo celé město. 

Proti Dyrrachovi válčili jeho bratři. Pomohl mu Herakles, který se právě vracel z Erythea, kde zvítězil nad obrem se třemi hlavami. V bitvě omylem zabil Ionia, syna Dyrracha. Po vykonání pohřebních obřadů bylo jeho tělo vhozeno do moře a to dodnes nese název Jónské moře.

V Dračském zálivu se vystřídala celá řada kultur a civilizací. První zde žili 10. století př. n.l. ilyrští Taulantové a Liburnové. Řečtí kolonisté přišli do osídleného kraje a vybudovali osadu s přístavem 627 př. n.l. Řekové se promísili s Taulanty a společně vyhnali Liburny do střední Albánie.

Po skončení ilyrských válek 229 př. n.l. přešlo město pod římskou správu. Ilyrové byli poraženi a vyhnáni. Římská říše přebudovala Drač na klíčovou vojenskou námořní základnu. Římané přivedli do města silnici Via Egnatia, která pokračovala dál na Balkán. Během římské občanské války došlo v blízkosti přístavu 48 př. n.l. k bitvě mezi Juliem Caesarem a Pompeiem, ve které Caesar prohrál. Později římský císař Augustus z Drače učinil město pro veteránské legionáře, kteří se zúčastnili Bitvy u Actia. Byl zároveň vyhlášen svobodným městem.

Drač byla pravděpodobně jedním z prvních evropských měst, kam začalo pronikat po moři z Blízkého východu křesťanství. Město měl údajně navštívit i sám Pavel z Tarsu.

V letech 393-400 jej obsadil vizigótský král Alarich I.

Ve 4. století se město stalo metropolí římské provincie Epirus nova. Narodil se tu východořímský císař Anastasius I. V 5. století Drač poškodilo silné zemětřesení, po němž část pobřeží i se zástavbou zaplavilo moře. Škody se projevily především na opevněních a vojenských stavbách, které Byzantinci následně přestavěli. Díky tomu získala Drač jedno z nejmohutnějších opevnění na západním Balkánu. Hradby byly vysoké 12 metrů a široké, aby po nich mohlo jet čtyřspřeží. Ve 4. a 5. století po Krustu město zaznamenalo období největšího rozkvětu.

Ostrogótský král Theodorich Veliký oblehl město 481, ale nedostal se do něj. V následujících stoletích na město často útočilio Bulhaři.

CYKLISTIKA: Albánie na lehokole

Na začátku 9. století se Drač stal sídlem jednoho z themat, militarizovaných správních okrsků Byzantské říše. V polovině téhož století vnitrozemí dostalo do područí Bulharů a Byzantincům zůstalo jen město a úzký pruh při pobřeží. Bulhaři ale Drač dobýt nedokázali. V 10. století ho stejně Bulhaři získali. Car Samuel k němu přišel pomocí sňatkové politiky. Jenže carem dosazený správce města Ašot Taronit utekl do Konstantinopole a požádal byzantského císaře o svržení Bulharů. Ten mu vyhověl a 1005 k obsazení města byzantským vojskem. Slovanský název města Drač se poprvé objevuje okolo roku 1018.

V roce 1081 byl Drač obsazen Normany neboli Vikingy vedenými Robertem Guiscardem. Normané však drželi město jen krátce. Další dvě neúspěšná dobývání se odehrála 1107 a 1108. Normané pak Drač vyplenili 1185 a tím jejich éra v Albánii skončila. 

V roce 1205 se v souvislosti se 4. křížovou výpravou a rozvrácením Byzance zmocnila města Benátská republika. 1202 bylo město dobyto vojsky Epirského despotátu, jednoho ze států vzniklých na troskách Byzantské říše. Časté střídání vládců provázelo město po celé 13. století. Kontrolovalo ho Sicilského království, Epirský despotát, Karel I. z Anjou a srbský král Milutin.

V té době se do Drače nastěhovali Židé, kteří ovládli obchod se solí. Kupci z Dubrovníka objevili, že okolní laguny jsou vhodné na zřízení solan, odpařovací zařízení k výrobě soli z mořské vody.

Srbská nadvláda nad Dračí trvala do 1322. Přestože srbský car Štěpán Dušan ovládl téměř celé území Albánie v polovině 14. století, Drač byla jediným městem, které zůstalo dynastii Anjouvců. Neustálý boj mocností o město a region vyústily v pestrou náboženskou strukturu obyvatelstva. Byzantinci a Srbové posilovali vliv ortodoxní pravoslavné církve, ze západu přicházela Římskokatolická církev. Od 1272 bylo město sídlem biskupa a v 1278 zde byl založen dominikánský klášter. Mezi zhruba pětadvaceti tisíci obyvatel žili Řekové, Židé, Albánci a latinští Římané. 

Po smrti Štěpána Dušana 1355 skončilo srbské panství nad albánským přístavem a Drače se 1382 zmocnil albánský feudální rod Thopiů. Ti byli 1392 vytlačeni Benátskou republikou. Benátčané dokázali 1466 odrazit tureckou invazi pod vedením sultána Mehmeda II. Ovšem 1501 se Osmané města zmocnili nadobro. Během několika set let turecké nadvlády bylo obyvatelstvo islamizováno. Vzhledem k přerušení obchodních vztahů s Středomořím a nástupu orientální mocnosti prosperita Drače skončila a město ztratilo dřívější význam. Situace se zlepšila až poté, kdy Turci podepsali Karlovický mír 1699 a z velkého impéria spadlo břímě vedení nekonečných válek s evropskými zeměmi. Ve druhé polovině 19. století žilo ve městě jen několika tisíc lidí. Západní cestovatelé z počátku 20. století popsali Drač jako malé město s opuštěnými budovami stojícími mezi rozvalinami monumentálních byzantských staveb, pozůstatky opevnění a kostelů.

Albánci vyhráli svůj boj o nezávislost na Turecku a 26. listopadu 1912 byla v Drači vyhlášena samostatnost Albánie. Drač se stal provizorním hlavním městem státu. Ještě v ten den byl obsazen Srbskem, které se snažilo spolu s Černou Horou zajistit přístup k moři. Drač měl být hlavním srbským přístavem. Po intervenci evropských mocností se srbská armáda v dubnu 1913 z města stáhla.

Král Wilhelm Wied rozhodl o přesunu metropole do Tirany roku 1920.

Během první světové války byl Drač okupován Itálií a potom Rakousko-Uherskem. 16. října 1918 několik dní před kolapsem Rakousko-Uherska, byl Drač obsazen italským vojskem. 1922 bylo město obsazeno albánskými povstalci.

V roce 1930 zde žilo dvacet tisíc obyvatel. Za druhé světové války 1939 byl Drač a s ním celá Albánie, znovu okupován Itálií. Po kapitulaci Itálie osadili Drač němečtí vojáci. Při svém stahování před postupujícími albánskými partyzány vyhodili do povětří zbytky přístavu. Město bylo osvobozeno 1944.

VESNICE THETH: Ryzí srdce Prokletých hor

Komunista Enver Hodža

Po nástupu komunistické strany k moci bylo město radikálně přebudováno. 1947 byla zahájena výstavba první albánské železnice do Tirany. 

V 80. letech 20. století bylo město na krátkou dobu přejmenováno po Enveru Hodžovi na Durrës-Enver Hoxha.

K masivní výstavbě hotelových komplexů a další infrastruktury došlo, až když se Albánie zbavila komunismu 1991. Po několika desítkách let násilného ateismu byly obnoveny kostely a mešity.

V roce 1997 byly ve městě rozmístěny mezinárodní mírové jednotky v rámci Operace Alba, které zajišťovaly pořádek po zhroucení pyramidových her a ztrátě úspor většiny obyvatelstva. 

Dnešní počet obyvatel Drače a přilehlé aglomerace dosahuje ke dvěma stům tisícům. Většina se hlásí k sunnitskému islámu (67 %), menší část ke křesťanství (5 %) a většina křesťanů jsou ortodoxního vyznání.

Největší kostel je katedrála svaté Lucie a největší muslimský svatostánek Velká mešita. 

Booking.com

 Kde se odehrála antická mytologie

Drač (Herakles omylem zabil Ionia, syna krále Dyrracha)

Ischia (na dně je připoutaný obr Tyfon) 

Karpathos (žili zde Titáni)

Korfu (bůh Poseidon unesl nymfu Kercyru)

Kréta (v Labyrintu byl Minotaurus, bestie s lidským tělem a býčí hlavou)

Kypr (zdejší král Pygmalion se zamiloval do bohyně Afrodity)

Mljet (Odysseus zde žil sedm let s vílou Kalypso)

Rhodos (bůh Helios zde oplodnil vílu Rhode)

Samos (narodila se tu Héra)

Sicílie (Kyklop Polyfemos zde uvěznil Odyssea v jeskyni)

Thassos (Thasos zde ukončil pátrání po Europě)

Zakynthos (žila zde božská dvojčata Artemis a Apollon) 

Zobrazit místo Turistika na větší mapě