V Turecku nikdo nejí rád sám

Společné užívání kulinářských lahůdek s přáteli, příbuznými a hosty poukazuje na tureckou pohostinnost v Zemi na Bosporu.

Obyčejně se jí třikrát denně, přičemž se při jídle sedí. Večeře je nejdůležitějším jídlem dne, protože se sejde celá rodina, aby si popovídala o událostech uplynulého dne.

Kulinářský vrchol

Turecká kuchyně je jednou z největších a nejrozsáhlejších na světě a z hlediska rozmanitosti patří v mezinárodním srovnání, vedle kuchyně čínské a francouzské, k nejlepším třem.

Důvod? Velký výběr čerstvého ovoce a zeleniny, bohatá nabídka masa a ryb a paleta koření, jež propůjčují rozličným pokrmům svou povahu.

Kultura stolování v Zemi na Bosporu může být označena za Melting Pot (tavicí kotlík) nejrůznorodějších kultur.

Po staletí formovaly tureckou kuchyni rozdílné vlivy. Turecká krajina je ovlivněna mnoha geografickými zónami a to se také odráží v kuchyni.

Úroda, plody moře a muslimské předpisy

Vedle suchých stepí v Anatolii se na západě nacházejí teplé úrodné svahy hor anebo relativně mírné podnebí na Černomořském pobřeží. V protikladu k jihovýchodu s pouštím podobnými oblastmi je nejúrodnější region Marmara.

Turecko vděčí své poloze i co do bohatství ryb a mořských plodů, jež jsou neustálou důležitou součástí receptů.

Stejně tak jako v celém islámském prostoru platí i v Zemi na Bosporu pro muslimské obyvatelstvo četné náboženské předpisy pro stravování. Nejí se vepřové maso, za to ale přijdou ke slovu speciality z hovězího a jehněčího masa a z drůbeže.

Středoasijské období a seldžučtí vládci

Již od nejranější doby hrají zvyky a tradice v Tureckou důležitou roli a dodnes ovlivňují kulturu, a tím i kulinářství. Ze záznamů vyplývá, že se v době střední Asie, v letech před rokem 1038, lidé v Zemi na Bosporu živili především mléčnými výrobky, nekynutým pečivem a masem.

Některé z těchto potravin se dochovaly dodnes. Do doby seldžuckých vládců (v letech 1038 až 1299) jsou datována první vyprávění o receptech a počínajícím kuchařském umění, a především je opět a opět popisováno používání roštů na grilování, špízů a hliněných nádob na vaření.

Dušená zelenina a grilované maso byly již tehdy zjemňovány speciálním kořením.

Osmanské období

Rozšíření Osmanské říše velmi silně ovlivnilo tureckou kuchyni. Rozkládala se od střední Asie až do Maroka, od Jemenu až skoro do Vídně. Z cest a křižáckých výprav byly přiváženy neznámé přísady a exotická koření, jež tehdejší kuchyni zjemnily a dodnes ji ovlivňují.

Vedle jednoduché kuchyně zemědělců a pastevců se vyvinulo kuchařské umění sultánova harému. Vojsko palácových kuchařů častovalo vládce a hodnostáře zdařilými novými pokrmy. Na každé jídlo existovali specialisté, například pro polévky, zeleninu, ryby, chléb a mnoho dalšího.

Z paláců našly recepty svou cestu do celé země a dostaly se dokonce i do Ruska a do severní Afriky. Především Istanbul platil za střed dění. Pulzující městský život a založení kuchařských cechů a společenstev, jež přispěly k výměně znalostí a podporovaly zlepšování receptů, značně ovlivnily kulturu stolování Turecka.

 Turecko na Horydoly

Turecké jídlo: Stolování je důležité, Kebab, Předkrmy, Rozmanitá kuchyně, Sladké pokušení. Turecká doprava: Na jachtě, Dálkové autobusy, Reklama na aerolinky. Turecké moře: Potápění a plavání.