Bismarckova rozhledna u Chebu

Ale ne :-) Už jsem to na tomto webu i jinde mnohokrát popisoval, co všechno jsem dělal podle rozkazů na dvouleté vojně.

Jedna z věcí byly také cvičné akce. Normálně se psi a jejich psovodi, případně celé hlídky cvičili tak, že před nimi "jako unikal" ten, koho měli chytit. Měl rukáv a výcvik probíhal podobně jako dneska u policejních jednotek. Všichni věděli, že je to jenom nácvik - pes ho vyčenichal, zakousl se mu do rukávu, hlídky zaujaly pozice a nakonec ho zneškodnily a odvedly.

Já jsem spadal pod velitelství brigády a to dělalo cvičné akce v místech, kde se opravdu někomu podařilo utéct do Německy, nebo k tomu neměl daleko. Znamenalo to, že pohraničníci obvykle udělali chyby - buď špatně hlídali, nebo byli pomalí, nebo byly špatně udělané technické prostředky (světlice, výmetnice, dělbuchy, reflektory....) Proto po nějaké době zkusil některý z vysokých důstojníků, kteří si brali často s sebou mě, v přestrojení utéci stejným způsobem a stejnou cestou, aby zjistil, jak se situace změnila. Často jsme na ně počkali až přímo na německých hranicích. O tom, že je to cvičná akce, se velitelé pohraničních rot obvykle dozvěděli, až když jsme už utíkali terénem, hlídky ještě o něco později a párkrát se to dozvěděli až od nás, když jsme na ně někde počkali. Naštěstí po mě nikdo omylem nevystřelil.

P.S.: Zní to všechno zajímavě a romanticky, ale všechno to bylo ve jménu zločinného režimu, který neváhal lidi zavírat na dlouhou dobu (v 80. letech, kdy jsem byl na vojně), nebo dokonce střílet (dříve). Reálný popis jedné cesty za svobodou je třeba tady: http://www.horydoly.cz/turiste/polsky-kanal-neuspesna-cesta-za-svobodou.html

Ahoj, vzhledem, že jsem byl shodou okolností pohraničníkem v této oblasti 1987-89 a ještě k tomu jsem kreslil mapy a zároveň dělal cvičnou návnadu,... co to je cvičná návnada? To zní docela šíleně:-( živá návnada na živé lidi?

Likvidaci většiny použitelných staveb mají podle většiny pamětníků na svědomí "nepřizpůsobiví", které tam po válce stát přemístil z Východního Slovenska, Rumunska a dalších podobných končin. Dřevěné části obývaných objektů používali jako palivo, což je zejména u hrázděných staveb tristní postup. Když vytěžili jeden objekt, táhli do dalšího. Než to úřady zarazily, bylo na spadnutí půl Chebu a přilehlého okolí.

Jinak jako zajímavé čtení doporučuji poválečné noviny "Český Cheb" (pokud nebude v knihovně, určitě byl v okresním archivu). Jistý podíl místních vodáků na sběru munice, která se vynořila z Ohře v suchém létě 1947, by byla celkem zajímavá perlička...

Díky za info! No právě s těmi důlními mapami v Českém lese je problém. Většinou se jimi totiž nikdo moc nezabýval, šlo jen o dobývací území a případně přibližné vyznačení celých dolů. Kudy a jak malé šachty nebo dokonce jen jámy přesně vedly, nemělo smysl zakreslovat. Něco historického měla a hlavně zakreslila mariánskolázeňské jeskyňářská skupina (už ani nevím, zda stále existuje).

K tomu poúnorovému ničení: Mělo to více důvodů a šachty u Chebu se asi svezly s nimi. Nejprve se strhávaly domy po Němcích z bezpečnostních důvodů a kvůli požárům a následně kvůli obavám z nemocí, které by se mohli ze shnilých statků šířit. Zbytek spadl sám v 50. letech. Teprve v půlce 50. let, když se zpevňovaly hranice (miny, dráty, ostraha...) od Kraslic přes Trojmezí k Tachovu (dál to neznám), tak vojáci už měli dost sil a prostředků na strategické ničení objektů, kde by se mohl někdo schovávat, což se také často dělo při pokusech o útěk do Německa. To se mohlo týkat i štol, o kterých se zmiňuje Souček.

Ty mapy patrně existují v několika exemplářích na různých existujících báňských úřadech (tam patrně i aktualizované) + v písemnostech zaniklých báňských úřadů, uložených mimo jiné ve Státním oblastním archivu v Plzni. Většina map ale ukazuje zábory, patřící k jednotlivým těžbám, ne konkrétní průběh chodeb. Většinou jsou na bázi katastrálních map. Kromě běžných surovin se zpočátku hornickým způsobem těžil i kaolín. Nejkomplexnější a zároveň nejaktuálnější informace k oblasti by měl mít Obvodní báňský úřad Sokolov.

Co se týká těch starých dolů, Souček se zmiňoval o zavalení zbylých štol v poúnorovém období (v režii StB), ale až do loňského podzimu jsem to považoval celé za literární fikci. K RBÚ Karlovy Vary existuje inventář, ale je dost nepřehledný. Původní systém ukládání neměl s dnešním nic společného...

Ještě kobalt (!), stříbro, lazurit

Ahoj, vzhledem, že jsem byl shodou okolností pohraničníkem v této oblasti 1987-89 a ještě k tomu jsem kreslil mapy a zároveň dělal cvičnou návnadu, můžu říct, že v té době žádnými štolami nikdo neutíkal. Mělo to dva jednoduché důvody - štoly už dávno reálně neexistovaly (byly zasypané, propadlé, zničené...) a zároveň byly v hloubce pohraničního pásma, tedy v území, kam se v podstatě nikdo nepovolaný nedostal.

Po otevření hranic jsem to taky zběžně zkoumal (zajímala mě především místa starých vesnic a dvorů, neprozkoumával jsem průmyslové objekty u nádraží, u letiště a na Hitlerově dálnici). Štoly to většinou byly malé, málokdy měly více než jeden výstup a obvykle končily, když se žíla ztratila. Tady v Českém lese se na rozdíl od Slavkovského lesa moc nevytěžilo. Je tu nějaký uran (okolo Dyleně), bylo trochu cínu, těžil se tu i zvláštní olejový kámen pro kosmetické a průmyslové účely, nějaké ušlechtilé kamení na užité umění, trošku železa v jižní části pohoří a něco mědi. Snad možná se tu rýžovalo na přelomu pravěku a novověku i zlato - jestli ano, tak nejspíš na německé straně směrem k Nábě a Řezné.

A propos: Je možné někde ono důlní mapu vidět? Určitě je velmi zajímavá, jak píšeš. P.S.: Netušil jsem, že pocházíš také z Chebu, myslel jsem si, že jsi z Varů :-)  

Bismarchkovým věžím někteří mystici přikládají jakýsi magický význam. Není to ale jediná zajímavost dané lokality. V prostoru mezi Zelenou Horou a Pomezím nad Ohří bylo koncem 19. století několik dolů.V literatuře se o podzemních chodbách zmiňoval jen Ludvík Souček v "Případu jantarové komnaty" (jako o cestách pašeráků a špionů), ale protože je dával do souvislosti s chebským letištěm, bral jsem to jako fikci. Až v rámci inventury fondu Revírní báňský úřad Karlovy Vary jsem narazil na mapy, které zmiňují důlní díla v této lokalitě. O dolech pod hranicí ale patrně neměli ponětí ani pohraničníci... Vedle nich se ve fondu nalézala i mapa, týkající se dolování v okolí chebského nádraží, proslulá podzemní továrna patrně tady nebyla pod letištěm, ale pod nádražím - jeden cíp záboru se kryl s vchodovým objektem, který jsem na kopci nad nádražím viděl jako dítko školou povinné někdy kolem roku 1975. Po roce 1980 už se mi ale vchod (označený jako sklad podniku Ovoce - zelenina, leč bez patrné příjezdové cesty) najít nepodařilo - došlo tam k rozparcelování a oplocení celé řady pozemků...