Švýcaři elektrokolům příliš nefandí

Švýcaři zkoušeli v poslední době elektrokola nejednou. Poslední komise, která se zabývala otázkou Použití elektrokola, se skládala z profesionálů a osob, které o elektrokolech toho vědí hodně. Vedoucím skupiny byl Heinrich Schwarzenbach, elektroinženýr. Mezi dalšími zkoušejícími byla Johanna Lott Fischerová, předsedkyně instituce Pro Velo Neuenburg, Tom Stäubli, designer a vyvojář, Vita Pasic, specialistka z oblasti kol s elektromotorem, Stefan Minder, expert z univerzity v Bernu, Martin Platter, novinář, Heidi Hofmann manažerka kompetenčního centra New Ride a Marius Graber, technický redaktor časopisu Velojournal.

Podle nich zatím není pohyb s elektrokolem po naší zeměkouli ideální, i když se faktory jako efektivnost motorků a dosah elektrokola značně zlepšily. Také akumulátory podávají větší výkon, jsou větší než dříve, ale stejně těžké. Experti se divili, kolik energie si člověk může vzít na cestu.

Lehké, výkonné a nešetrné baterie 

U většiny dnešních elektrokol na švýcarském trhu se jedna o kompaktní lehké lithiové akumulátory. Niklové akumulátory patří minulosti. Ale i nové, moderní akumulátory se musí po třech až pěti rocích provozu vyměnit. Problémem je pak ekologická likvidace akumulátoru (recyklační proces lithiového akumulátoru je dražší než jeho výroba) a nový, moderní a výkonný akumulátor také není za babku – ve Švýcarsku dáte za nový akumulátor kolem 1000 CHF.

Akumulátory představují nejslabší a nejkontroverznější článek celého systému. Pořizovací cena elektrokola je vysoká a i kategorie těch nejdražších elektrokol trpí zatím na dětské nemoci, ať už je to řazení, lomy a trhliny v rámech nebo nefunkčnost brzd.

Některá elektrokola jsou špatně odrušena. Hodně slabin mají zatím elektrokola s motorem v přední nábě.

Zkoušející reklamovali u některých modelů, že jsou při jízdě se zavazadlem nestabilní, že nabíjení akumulátoru probíhá pomalu a že jsou mnohdy pro kupující návody k použití špatně pochopitelné. Také používání displeje zkoušející odsoudili. Když člověk jede, tak je obtížné displej prsty vůbec obsluhovat a odvádí to pozornost od řízení.

Čistá energie? Ale kdeže... někde se musela vyrobit 

Tendence ve Švýcarsku ale ukazuje, že se dnes už nikdo nestydí za to, že jezdí s elektromotorem. Vždyť používá čistou energii. To je ovšem červený hadr pro ekology. I elektrická energie se musí nějak vyrobit, ať už je zdrojem vodni, tepelná anebo atomová elektrárna. Elektrokolo spotřebuje na 100 km kolem jedné kWh, to je ekvivalent jednoho decilitru benzinu.

Získat energii zpátky (rekuperace) se dá jenom při velmi dlouhých sjezdech a to na úkor rychlosti a tempa.

Elektrokola dosahující vyšších rychlostí než kola bez motoru dělají specialistům silničního provozu velké starosti. Četnost těžších úrazů na elektrokole je dokazatelně vyšší než u normálního kola. Elektrokolo dosáhne i ve městě celkem vysokou rychlost a ta je problémem na křižovatkách, před světly a v ostrých zatáčkách.

Při opravách elektropohonu je vždy potřeba skutečného specialisty.

Před dvěma lety: Elektrokola nejsou podle Švýcarů výhodná

S řidičským průkazem nebo bez něj?

Dnes jsou ve Švýcarech elektrokola rozdělena do dvou tříd:

Lehká elektrokola s motorkem o výkonu do 500 W a při pomocném šlapání dosahují maximální rychlosti 25 km/hod. U nich musí být použivatel nejméně 14 let starý a musí mít řidičák pro mopedy (švýcarská kategorie M nebo G). Nutnost mít řidičák odpadá od věku nad 16 let. Elektrokola této kategorie nemusí mít žádná registrační čísla a uživatel nemusí mít technický průkaz a ani ochrannou přilbu. Tato vozidla nepodléhají typovým kontrolám.

Do těchto pravidel spadají všechna elektrokola v Česku.  

Rychlá elektrokola s výkonem mezi 500 a 1000 W. Ta při přišlapování dosahují rychlosti až 45 km/hod. Elektrokola této kategorie musí mít registrační značku, uživatel musí mít řidičák pro mopedy (kategorie M), na hlavě helmu a v kapse techničák. Povinnou typovou kontrolu většinou zařídí prodejce kola.

Tato silnější elektrokola jsou v Česku považovány za motocykly se všemi náležejícími povinnostmi řidiče i výrobce.  

Jak daleko se s elektrokolem dá dojet záleží na terénu, stoupání, pneumatikách a jejich správném tlaku, váze cyklisty a hlavně na tom, jak přišlapuje.

TRENDY 2015: Tlustá kola a elektromotory