Kam chodí sudetský Mikuláš

Vždycky všichni věděli, že kostel stojí, ale nikdo nevěděl kde.

Západočeský vrch Krudum (v počeštělé verzi Chrudim) vysoký 838 m n.m. byl vždy magickým místem. A křižovatka tří cest pod ním jakbysmet.

Sůl a drahé kovy

Mezi Krudumem a Spáleným vrchem totiž vedla solná stezka z Reichenhallu v rakousko-německé Solné komoře, procházela vesnicí Hrušková a skrze hluboký les a vysoké sedlo pokračovala do bohatého hornického města horní Slavkov. Dál pokračovala až do Prahy. Sedlem vedla hranice mezi Českými zeměmi a Chebskem (Egerlandsko), dokud nebylo okolí Chebu přičleněno k Českému království.

Ke Krudumu se přitom váže několik pověstí úzce navazujících na hornickou minulost Slavkovského lesa (Kaiserwald). V okolí se těžilo stříbro, cín a v potocích dokonce i zlaté náplavy. Za socialismu přišel na řadu uran. Teď je tu klid.

O kostelu se vědělo, jen ho najít

O kostelu svatého Mikuláše se vědělo, že první písemná zmínka o něm pochází z roku 1253 a poslední ze začátku šestnáctého století. Ačkoliv se po něm sháněli hledači pokladů, sběratelé starožitností a později historici a archeologové, půl století o něm nikdo nevěděl.

Až v roce 2000 shromáždili místní milovníci hostorie peníze na seriózní průzkum nejnadějnějších míst. V roce 2002 se pustili archeologové do průzkumu nenápadného pahorku uprostřed lesa těsně pod sedlem solné stezky z Hruškové do Třídomí.

Za rok vykopali půdorys gotického kostela se zachovalými částmi původní omítky a podlahy. O rok později našli přímo na rozcestí v sedle další zdi, ke kterým přiléhal hluboký příkop. Zdá se, že to je celnice zmiňovaná v historických pramenech. Letos se přišlo na gotický portál vstupu do štoly a archeologové objevili hrob v zásypu pod kostelem.

Stará historie

Zdá se tedy, že kostel svatého Mikuláše nebyl osamoceným stavebním dílem někde v pustině, ale zřejmě tvořil součástí osídlení spojeného se středověkou těžbou drahých kovů a zároveň se solnou stezkou.

Když osídlení ztratilo svůj smysl, zřejmě zpustlo. Archeologický výzkum neprokázal žádný požár ani válečné poškození.

Krajina v podhůří Slavkovského lesa má historii daleko starší než středověkou. Už Ptolemaiova mapa zobrazuje kraj kolem řeky Agary (Ohře), který leží mezi Gabrétou (Český les a Šumava) a Sudétou (Krušné hory). Až se se asi dostali Markomani, kteří zde mohli využívat kovů ležících v náplavech horských potoků doslova jako na dlani.

Z té doby pocházejí jádra nejstarších legend, které jsou si podobné v celé Evropě. Uvádíme dvě z nich, které z němčiny zaznamenal server SlavkovskyLes.

Propadlý zámek

Pod horou Krudum stával kdysi kostel svatého Mikuláše. Údajně zanikl spolu s hradem, který také stával na hoře. Vypráví se, že zde v noci obchází přízrak muže s kapucí, hlídajícího víno, uložené v hlubokých sklepích. V noci se tu zjevuje také přízrak Bílé paní se svazkem klíčů, hrnkem a lžící. Říká se, že nikdy na nikoho nepromluví. Hora Krudum je středem celého okruhu bájí a pověstí. Vypráví se, že uvnitř spočívá propadlý zámek, na úbočích hory jsou jeskyně s nesmírnými poklady, hlídané zdejším vládcem duchů Hansem Heilingem, a to od té doby, kdy se odtud odstěhovali místní trpaslíci. Na Velký pátek se hora se všemi svými poklady otevírá. Vstoupit dovnitř a nabrat si pokladů může jen člověk narozený v neděli.

Svatý Mikuláš

Každý rok o svaté noci se kostelík vynoří ze země, aby zde horníci Císařského lesa mohli oslavit půlnoční mši. Pokaždé v tento čas se kolem osvětleného oltáře shromáždí. Vepředu stojí mladí horníci, kteří na stříbrných mísách drží drahé kamení. Nad oltářem jsou z něho postaveny jesličky. Před oltářem pak na stolečku, pokrytém rudým suknem leží symboly černých horníků a sice kladivo, mlátek a hrábě. Po stěnách okolo pak visí znaky okolních měst. V prvních řadách sedí vousatí starci ve vysokých krajzlících. Jejich jména se objevují jako jména feudálních majitelů měst. Za nimi jsou bývalí radní a vedoucí horních cechů a v další řadě černí horníci, kteří zaplňují kostel do posledního místa. Za slavnostního zvuku varhan celebruje mši duchovní s dlouhým bílým vousem, oděný do zlatého roucha. Když zazní píseň "Gloria in exelcis deo", rozzáří se celý Krudum a dolů ke kostelíku se snese anděl zvěstující narození Páně. Za zpěvů díkuvzdání pak končí mše, horníci se vrací zpět do štol a kostelík se pomalu noří do podzemí.

Po zřícenině kostelíku svatého Mikuláše se projděte virtuálně. Přečtěte si podrobnosti o vrchu Krudum.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Turistika v okolí Krudumu 

Kostelní Bříza v rozkladu

Krásno: hornická krajina

Jeden malý zapadlý komunistický koncentrák

Rosa na kolejích

Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka

Památník na bitvu u Sokolova