Příjemnou atmosféru Vánoc a Nového roku je možné užít v podzemí Betlémské kaple v Praze. Koná se tu tradiční a největší výstava vánočních předmětů, betlémů, mikulášských postaviček a vůbec všeho, co s tradičními svátky souvisí.
Letošní výstava ukazuje prastaré kořeny vánočních svátků, které sahají až k oslavám zimního slunovratu. Ty byly pro staré Slovany i Kelty velice významným obdobím.
VIDEO Vánoční výstava 2016 Betlémská kaple
České Vánoce mají v kontextu evropských a světových oslav narození Ježíše Krista své neopakovatelné a výjimečné místo. Jsou křesťanské, ale mají zároveň nesmírný půvab lidové bezprostřednosti, humoru i pověrečných magií a věšteb, které si lidé po staletí předávali od dob pohanských až do současnosti.
Vánoce slovanské, keltské i římské
Slunce v tento den přestalo konečně zkracovat svou pouť po obloze a denní doba se začala opět prodlužovat. V některých tradicích bývá tento čas oslavován také jako začátek nového roku. Římané oslavovali boha Saturna a tento svátek nazývali Saturnálie. Staří Slované měli pro totéž období výraz Božice. Uctívali při něm Svagora, boha nebeského světla, jeho syna Dažboga neboli Božice, boha slunce, který se každého 25. prosince znovu rodí se svítáním, a Svarožice, boha ohně. Keltové pro tuto přelomovou dobu používali výraz Yule. Uctívali boha Dagda a bohyni Brigid.
Se zimním slunovratem se pojily zvyky:
* Zapalování velkých ohňů pro ochranu, kolem kterých lidé seděli celou noc. Dnes zapalujeme adventní a vánoční svíčky.
* Donášení zelených ratolestí jako symbolu rodícího se života. Dodnes přinášíme domů jmelí, cesmínu a jehličnaté stromky. Necháváme vykvést barborky z ovocných stromů či zlatého deště.
* Pořádání hostin pro vyjádření hojnosti. Jídlem a pitím slavíme i dnes.
* Pálení vonných bylin či kadidel kvůli omezení bakterií a hmyzu v domácnosti. Dnes se pálí purpura či františek doma a kadidlo v kostele.
* Věštění zčásti žertovné a zčásti vážné nám zůstalo z minulosti.Rozkrojíme jablko (jádřinec je křížek nebo hvězdička?), lejeme olovo do vody (co vidíme?), hážeme pantoflí (půjde děvče z domu?), louskáme ořechy (jsou jádra zdravá?)...
* Pečení rituálního pečiva. Dnes je to nejčastěji vánočka a různé druhy cukroví.
* Maskované průvody udílející pochvalu či důtku, jak se doma hospodaří a žije. V dnešní době stále udělují odměny a tresty Mikuláš, Ambrož, Lucie, perchty a později masopustní postavy.
Prolínáním pohanských zvyků a křesťanských představ i liturgií vznikl zajímavý fenomén současné podoby slavení Vánocích. O tom vypovídá letoční Vánoční výstava v Betlémské kapli.
Otevřeno je denně do 3. ledna od 9 do 18 hodin. Pouze na Silvestra 31. prosince se zavírá už ve 14 hodin a na Nový rok 1. ledna se otevírá až ve 13 hodin.
Od náctiletých rádců po oddílové vedoucí s desítkami let praxe se v Praze na Střední průmyslové škole na Proseku setkali dobrovolníci z různých organizací pracujících s dětmi a mládeží.... celý článek
AKTUALIZACE Na starobylém Ovocném trhu v Praze se každý rok staví kluziště už mnoho let. Bruslí se na něm v prosinci a lednu. Vstupné je 100 Kč. Pokud si chce půjčit brusle, zaplatíte
AKTUALIZACE Kluziště na pravém břehu Libeňského přístavu v Praze je každý rok v provozu u Löwitova mlýna. Stojí na cyklostezce podél Rokytky a zároveň na Vltavské cyklostezce.
Nejslavnější česká filmová pohádka Pyšná princenzna se natáčela na nejkrásnějších zámcích. V černobílém provedení vidíme Třeboň, Český Krumlov, Telč a Hlubokou.
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
Kuba Turek
