Příjemnou atmosféru Vánoc a Nového roku je možné užít v podzemí Betlémské kaple v Praze. Koná se tu tradiční a největší výstava vánočních předmětů, betlémů, mikulášských postaviček a vůbec všeho, co s tradičními svátky souvisí.
Letošní výstava ukazuje prastaré kořeny vánočních svátků, které sahají až k oslavám zimního slunovratu. Ty byly pro staré Slovany i Kelty velice významným obdobím.
VIDEO Vánoční výstava 2016 Betlémská kaple
České Vánoce mají v kontextu evropských a světových oslav narození Ježíše Krista své neopakovatelné a výjimečné místo. Jsou křesťanské, ale mají zároveň nesmírný půvab lidové bezprostřednosti, humoru i pověrečných magií a věšteb, které si lidé po staletí předávali od dob pohanských až do současnosti.
Vánoce slovanské, keltské i římské
Slunce v tento den přestalo konečně zkracovat svou pouť po obloze a denní doba se začala opět prodlužovat. V některých tradicích bývá tento čas oslavován také jako začátek nového roku. Římané oslavovali boha Saturna a tento svátek nazývali Saturnálie. Staří Slované měli pro totéž období výraz Božice. Uctívali při něm Svagora, boha nebeského světla, jeho syna Dažboga neboli Božice, boha slunce, který se každého 25. prosince znovu rodí se svítáním, a Svarožice, boha ohně. Keltové pro tuto přelomovou dobu používali výraz Yule. Uctívali boha Dagda a bohyni Brigid.
Se zimním slunovratem se pojily zvyky:
* Zapalování velkých ohňů pro ochranu, kolem kterých lidé seděli celou noc. Dnes zapalujeme adventní a vánoční svíčky.
* Donášení zelených ratolestí jako symbolu rodícího se života. Dodnes přinášíme domů jmelí, cesmínu a jehličnaté stromky. Necháváme vykvést barborky z ovocných stromů či zlatého deště.
* Pořádání hostin pro vyjádření hojnosti. Jídlem a pitím slavíme i dnes.
* Pálení vonných bylin či kadidel kvůli omezení bakterií a hmyzu v domácnosti. Dnes se pálí purpura či františek doma a kadidlo v kostele.
* Věštění zčásti žertovné a zčásti vážné nám zůstalo z minulosti.Rozkrojíme jablko (jádřinec je křížek nebo hvězdička?), lejeme olovo do vody (co vidíme?), hážeme pantoflí (půjde děvče z domu?), louskáme ořechy (jsou jádra zdravá?)...
* Pečení rituálního pečiva. Dnes je to nejčastěji vánočka a různé druhy cukroví.
* Maskované průvody udílející pochvalu či důtku, jak se doma hospodaří a žije. V dnešní době stále udělují odměny a tresty Mikuláš, Ambrož, Lucie, perchty a později masopustní postavy.
Prolínáním pohanských zvyků a křesťanských představ i liturgií vznikl zajímavý fenomén současné podoby slavení Vánocích. O tom vypovídá letoční Vánoční výstava v Betlémské kapli.
Otevřeno je denně do 3. ledna od 9 do 18 hodin. Pouze na Silvestra 31. prosince se zavírá už ve 14 hodin a na Nový rok 1. ledna se otevírá až ve 13 hodin.
Velikonoce na Mariánském náměstí pořádá hlavní město Praha. Pražané i návštěvníci metropole mají příležitost zažít sváteční atmosferu do pondělí 6. dubna a nakoupit na trhu velikonoční sortiment od neziskových organizací, chráněných dílen a drobných řemeslníků.... celý článek
Vysočina patří mezi atraktivní cyklistické regiony. Nabízí pestrou škálu tras od nenáročných cyklostezek přes terény pro gravel až po technické singletracky a moderní pumptracky. Vyrazit můžete například na okruh kolem Vírské
Velikonoční svátky v jižních Čechách voní čerstvě upečeným mazancem, zní klapáním hrkaček a jsou protkány slavnostní atmosférou měst, vesnic i památek. Region zve návštěvníky na pestrý program plný velikonočních trhů, lidových tradic, tvořivých
Hustá síť cyklostezek v Dolním Rakousku nabízí více než 4000 km tras pro náročné sportovce i rodiny s dětmi. Hlavní důvod, proč tam vyrazit na kole, je ovšem cykloturistika na dálkových cyklotrasách.
Velikonoce na Mariánském náměstí pořádá hlavní město Praha. Pražané i návštěvníci metropole mají příležitost zažít sváteční atmosferu do pondělí 6. dubna a nakoupit na trhu velikonoční sortiment od neziskových organizací, chráněných dílen a drobných řemeslníků.