Kreutzberk pro softmovery

České středohoří skrývá nejednu lezeckou lahůdku.

Sladké lezecké Středohoří

Vyřelé horniny jako pozůstatky starých podzemních sopek umožňují lézt i v době, kdy je na pískovec příliš vlhko. Navíc je Středohoří teplá a slunečná oblast s jednoduchou dopravní obslužností.

Na Horydoly jsme už několikrát doporučovali lezení na kopci Bořeň, který poskytuje nejlepší lezecké terény v Česku mimo pískovcová skalní města. Mezi další skály ve Středohoří patří třeba Kozí vrch, Vrabinec a Zlatník. Další desítky skal čekají na naší návštěvu.

Zatím naposledy jsme zamířili o minulém víkendu na Kreutzberk nad Litoměřicemi.

Vyvřelá hornina tefrit

Jedná se o okrajové skály s výškou do patnácti metrů. Výjimečně dosahuje několik lezeckých cest délku dvaceti metrů. Leze se po materiálu zvaném tefrit, což je vyvřelina jako v celém Českém středohoří.

Mimochodem - právě tyto rozpadlé vyvřeliny jsou základem nejúrodnějších půd Polabí zvaných Zahrada Čech. A ještě jedna nelezecká odbočka - stejný materiál se nachází třeba pod italským Vesuvem.

Ze skal Kreutzberku máme jako na dlani Litoměřice, Říp, Hazmburk, Milešovku a soutok Ohře s Labem.

VIDEO
Stáhněte KREUTZBERK (116 MB, MPG, 2:34 min)
Podívejte na YouTube:

Kobercové nálety

Na Kreutzberku není moc co přemýšlet. Leze se tu jedna cesta za druhou jako při kobercovém náletu. Zleva doprava, nebo zprava doleva, to je jedno. Vybete si svoji obtížnost a lezete, dokud nejste na druhé straně masívu.

V současné době je na Kreutzbergu mezi padesáti a šedesáti cestami. Většina je zajištěná novými nýty a slaňovacími borháky velmi nahusto. Na dvacet metrů lezení jich očekávejte tři až pět.

Prostor pro tradiční lezení

Mezi ně lze občas založit vklíněnec, ale je to zbytečné. Naštěstí tvůrci zdejších cest (byli to spíše přejišťovači a čističi, protože litomeřičtí horolezci tu skobovali již v šedesátých letech minulého století), ponechali spáry bez nýtů.

Kdo si tedy chce užít tradičního lezení, má možnost zastrkávat do spár a komínů kovová hejblátka, textilní plocháče i tlusté lanovice. To se cení!

Zdejší výstupy se pohybují v obtížnostní škále UIAA od dvojky do šestky. Cest všech obtížností je dostatek.

Skály byly přejištné teprve letos na jaře, a proto ještě nejsou příliš olezené. Místy narazíte na volné kamínky a také na suchý mech.

Doprava

Kreutzberk je skalní vyhlídka Kavčí nebo Krkavčí vrch (cca 500 m n.m.) na předvrcholu Křížové hory (590) a ta je zase předvrcholem Panenského kamene (607) v masívu Dlouhého vrchu (655). První orientace tedy není úplně jednoduchá.

Autem jedeme do Litoměřic, pokračujeme do kopce do Žitenic, projedeme Pohořany a za nimi na křižovatce odbočíme doleva. Vystoupáme do sedla mezi Liščínem a Křížovou horou. Aut necháme pár metrů pod sedlem na slepé odbočce vpravo u patníků, nebo vyjedeme po odbočce vlevo asi půl kilometru po kamenité polní cestě k lesu. Jedeme spíš vlevo od samotné cesty po louce. Auto odstavíme u závory (GPS N 50 34,200 E 014 10,214).

K závoře se dostaneme také pěšky za půl hodiny po modré turistické značce z Pohořan, kam jezdí autobus.

Od závory stoupáme lesní cestou přímo vzhůru po modré turistické značce. Během pár stovek metrů se od nás odělí doprava dvě lepší cesty. My uhneme doleva na širokou traverzovou lesní svážnici až v lese nad zanedbaným ovocným sadem.

Po ní jdeme asi tři sta metrů k velkému mužíku u cesty. Pokud si nejsme jistí, tak mužík se objeví v místech, kde se nám za hřebenem otevře pohled na Litomeřice. Od mužíku vystoupáme padesát výškových metrů po upravené pěšině pod skály (GPS N 50 34,053 E 014 09,855).

Pokud se netrefíme na traverzovou cestu, stoupáme po modré značce stezkou prudce vzhůru lesem až k turistickému rozcestníku Pod Křížovou horou. Odtud seběhneme po značené odbočce na vyhlídku, která se nachází na temeni horolezeckých skal.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě