Kreutzberk pro softmovery

České středohoří skrývá nejednu lezeckou lahůdku.

Sladké lezecké Středohoří

Vyřelé horniny jako pozůstatky starých podzemních sopek umožňují lézt i v době, kdy je na pískovec příliš vlhko. Navíc je Středohoří teplá a slunečná oblast s jednoduchou dopravní obslužností. 

Na Horydoly jsme už několikrát doporučovali lezení na kopci Bořeň, který poskytuje nejlepší lezecké terény v Česku mimo pískovcová skalní města. Mezi další skály ve Středohoří patří třeba Kozí vrch, Vrabinec, Zlatník a Mostecký Špičák. Další desítky skal čekají na naši návštěvu. 

Kreutzberk nabízí instantní lezení. Je vhodné pro kondiční lezce, softmovery, staříky i děti. Jištění je zde bezpečné, materiál pevný, vždy se najde nějaký chyt a lezení s horním jištěním "na rybu" je zde tolerované.

HOROLEZCKÝ PRŮVODCE nabízí Skalní oblasti

Vyvřelá hornina tefrit

Lezecká oblast Kreutzberk tvoří okrajové skály s výškou do patnácti metrů. Výjimečně dosahuje několik lezeckých cest délku dvacet metrů. Leze se po materiálu zvaném tefrit, což je vyvřelina jako v celém Českém středohoří.

Mimochodem - právě tyto rozpadlé vyvřeliny jsou základem nejúrodnějších půd Polabí zvaných Zahrada Čech. A ještě jedna nelezecká odbočka - stejný materiál se nachází třeba pod italským Vesuvem.

Ze skal Kreutzberku pozorujeme jako na dlani Litoměřice, Říp, Hazmburk, Milešovku a soutok Ohře s Labem.

VIDEO Kreutzberk

Kobercové nálety

Na Kreutzberku není moc co přemýšlet. Leze se tu jedna cesta za druhou jako při kobercovém náletu. Zleva doprava, nebo zprava doleva, to je jedno. Vybete si svoji obtížnost a lezete, dokud nejste na druhé straně masívu.

V současné době je zde zhruba šedesát cestami. Většina je zajištěná novými nýty a slaňovacími borháky velmi nahusto. Na dvacet metrů lezení jich očekávejte tři až pět. 

Prostor pro tradiční lezení

Mezi ně lze občas založit vklíněnec, ale je to zbytečné. Naštěstí tvůrci zdejších cest (byli to spíše přejišťovači a čističi, protože litomeřičtí horolezci tu skobovali již v šedesátých letech minulého století), ponechali některé spáry bez nýtů.

Kdo si tedy chce užít tradičního lezení, má možnost zastrkávat do spár a komínů kovová hejblátka, textilní plocháče i tlusté lanovice. To se cení! 

Zdejší výstupy se pohybují v obtížnostní škále UIAA od dvojky do šestky. Cest všech obtížností je dostatek. 

Skály byly přejištné roku 2009 a nejsou ještě příliš olezené. Místy narazíte na volné kamínky a také na suchý mech. 

Doprava

Kreutzberk je skalní vyhlídka Kavčí nebo Krkavčí vrch (cca 500 m) na předvrcholu Křížové hory (590 m) a ta je zase předvrcholem Panenského kamene (607 m) v masívu Dlouhého vrchu (655 m). První orientace tedy není úplně jednoduchá.

Autem jedeme do Litoměřic, pokračujeme do kopce do Žitenic, projedeme Pohořany a za nimi na křižovatce odbočíme doleva. Vystoupáme do sedla mezi Liščínem a Křížovou horou. Auto necháme na okraji silnice přímo v sedle. Dalo by se vyjet po poli až k lesu, kde je závora. Raději to ale nedělejte, protože majitelé zdejších polí a lesů to nemají vůbec rádi.

K závoře se dostaneme také pěšky za půl hodiny po modré turistické značce z Pohořan, kam jezdí autobus. 

Od závory stoupáme lesní cestou přímo vzhůru po modré turistické značce. Během pár stovek metrů se od nás oddělí doprava dvě lepší cesty. My uhneme doleva na širokou traverzovou lesní svážnici až v lese nad zanedbaným ovocným sadem.

Po ní jdeme asi tři sta metrů k velkému mužíku u cesty. Pokud si nejsme jistí, tak mužík se objeví v místech, kde se nám za hřebenem otevře pohled na Litomeřice. Od mužíku vystoupáme padesát výškových metrů po upravené pěšině pod skály.

STRAVA.com: Stáhněte přístup ke skalám ve formátu GPX 

Pokud se netrefíme na traverzovou cestu, stoupáme po modré značce stezkou prudce vzhůru lesem až k turistickému rozcestníku Pod Křížovou horou. Odtud seběhneme po značené odbočce na Laffitovu vyhlídku, která se nachází na temeni horolezeckých skal. Jsou tam lavičky, stůl a velký dřevený kříž.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě