Dětský výlet na Vrabinec

Původně jsme plánovali výlet na celý den po hřebenech okolních kopců s cílem na Vrabinci. Skutečnost ale vypadá tak, že až před čtvrtou hodinou nasedáme v Děčíně na autobus a za pár minut vystupujeme v Těchlovicích.

Kus po silnici

Rozcestník říká, že na Vrabinec jsou dva kilometry. Nespěcháme, naše nejmladší tříletá ratolest šlape po silnici po svých. Cesta je po rovině a po asfaltu. Začínáme se stoupat teprve až na silnici k Rytířovu.

Celou dobu silnici kopíruje regulované koryto Rytířského potoka. Je dost zanedbaný a znečištěný. Po kilometru červená značka odbočuje ze silnice doleva a po krátkém úseku loukou začíná prudké stoupání, které se zastaví až na vrcholu.

Rozbitá cesta

Na cestě jsou znát stopy nedávných vydatných dešťů, splavené kamení a vymleté strouhy. Stoupáme po lesní cestě až k místu, kde začíná přírodní rezervace Vrabinec vyhlášená r. 1993, o kus dál kříží cestu elektrický ohradník.

Cesta několikrát krátce velmi prudce stoupá, znovu překonáme ohradník a jsme přímo pod Vrabincem. Procházíme kolem prostřední věžičky a téměř horolezeckým terénem lezeme mezi dvě ze tří věží Vrabince.

Nahoře doplňujeme energii, tekutiny, odpočíváme a děláme pár fotek. Poté scházíme k prostřední věžičce, na které se krčí malá borovice, a po vyšlapané cestičce se dostáváme k hlavní věži Vrabince.

Příště si tu zalezeme

Chvíli se díváme na rozvodněné Labe, Těchlovice a okolí. Činíme rozhodnutí, že se sem musíme vypravit i s lezeckým matrošem, protože je tu několik desítek cest.

Zpět jdeme stejnou trasou až na vlakové nádraží. Do Děčína jedeme jenom pár minut, z nádraží to máme domů kousek. Vykoupat a spát.