Lezečky aneb jak se stále honím za těmi správnými

Lezečky aneb jak se stále honím za těmi správnými
Anička na vrcholu Věž Grálu, Jizerské hory.
Autor snímku Petr Kovács
SDÍLEJ:

Možná to znáte… jedny jsou moc malé, druhé moc velké, další by byly fakt fajn, ale proč se probůh rozlepily za 2 měsíce?, z jiných máte otlačené prsty. A nebo to neznáte a jste ti šťastní, co jste našli svoje vyvolené snadno a teď už jen jdete do obchodu a řeknete: "Chci tyhle, velikost XX" a bez zkoušení je berete. Já bohužel patřím k té první skupině a různých druhů / značek lezeček jsem měla už fakt hodně.

A o co tedy jde? Jak to funguje? Nejdřív jsem si půjčovala lezečky na stěne, to bylo nic moc, tak jsem šla do Hudáče a vybrala tarantuly (LS Tarantula) na sucháč. Byly vlastně fajn, ale fakt brzo změkly a nohu vůbec nedržely.

Lezečky La Sportiva Tarantula a Saltic Vampir (vlevo).

Navíc já byla děsně pyšná na to svoje lezení, takže jsem měla pocit, že i moje noha potřebuje fakt dobrý boty, aby bylo jasný, jak moc se zlepšuju. Vyrazila jsem do obchodu pro nový lezky … a skončila jsem se speedsterama (LS Speedster). Lezla jsem tehdy max 7- a to ještě jenom někdy a se sezením u každý druhý presky, převisům jsem se fakt vyhýbala a na skalách jsem byla asi 3x. Ale prodavač mi řekl, že to je skvělá lezka, měkká a citlivá, a že se v tom hodně naučím. No…lezla jsem v nich párkrát, nic jsem se v nich nenaučila a po asi 2 letech jsem je jako skoro nové prodala. Aspoň že tak.

Mezitím jsem odjela do Kanady, lezla jsem i nadále v tarantulách a vlastně to nebyla až taková hrůza a vydržely celkem dlouho. Pak jsem asi půl roku vůbec nelezla, a po návratu do Čech vstoupila do horolezeckého oddílu, přes který jsem se najednou seznámila se spoustou lezců a získala pocit, že když nemám miury (LS Miura), je to jako bych nelezla. A obecně vlastně, kdo nemá La Sportivy jako by nelezl. Miury mi nikdy neseděly, zkoušela jsem je několikrát, naštěstí už jsem zmoudřela a nikdy jsem si je nekoupila. Ale hmm…ta La Sportiva, tak jo, zkusila jsem katany (LS Katana). Na začátku nadšení, ta hranka (lezla jsem dejme tomu 7- na pohodu, ale rozhodně ne ty převisy) je boží, tak jo, tohle bude moje lezka. A ejhle, po 3 měsících se mi ta guma nahoře rozlepila, reklamace se vrátila s tím, že “moc lezete” a já byla zklamaná. Lezla jsem v nich dál, ale byly strašně měkké a já v nich měla křeče.

Někdo mi poradil Saltic Vampir, celkem levný, tak jsem to zkusila. A fakt hodně mi připomínaly ty katany (jen asi o půlku levnější), po nějaké době (kratší než v katanách) hodně změkly a taky jsem začala mít křeče. Takže co teď?

Řekla jsem si, že zkusím jít Koviho cestou a koupila jsem si Triop Start (leze v nich Kovi, dal v nich na umělce pár 9- a na písku IXa, a občas si vyslechne, že teda asi musí fakt dobře lézt, když ty cesty dokáže vylézt v takovejch lezečkách). To už jsem začínala lézt i ňáký ty převisy, bylo to utrpení, ale pomalu jsem získávala sílu. A v těch Startech jsem lezla úplně to samý jako v katanách nebo čemkoli jiným. Jen mi bohužel nesedla pata, a to tak, že se mi vyzouvala. Takže to taky není cesta.

Anička leze na písku.

Na Smíchově byla ňáká akce, že se daly půjčit Rock Pillars lezečky na lezení ten den na umělce, zkusila jsem Ozony (nyní Ocún Ozone). Normálně mám velikost nohy 39, týpek že to musím mít 38 max, já že to je moc malý, on že není. Tak jsem počkala až tam nebude a zkoušela velikosti – sedla mi 41,5 Pak jsem si je i koupila a strávila s nima skoro tři čtvrtě roku lezení a byly fajn. Ale začaly se mi deformovat prsty na nohou. A to pekelně, jednak je to hnusný, jednak to fakt bolí – udělala se mi boule na ukazováčku.

Hledala jsem něco rovnějšího a skončila u Scarpa Vapor, který mám doteď a mám je strašně ráda. Posunula jsem se k 8- (ne těma vaporama), převisy i kolmice, začínám být všestranější. Venku stále hlavně písek. A vapory jsou boží, fakt že jo. Ale! Ta boule na prstu fakt hodně bolí, a to jsou mi ty boty spíš velké, vůbec tam nemám nohu narvanou. Vyvrcholilo to cestou Mega Wega (VIIc RP VIIIa) v Labáku, která je dlouhá, úspěšně jsem jí dolezla, ale pak mě asi tejden fakt hodně bolel ten prst. To už jsem věděla, že to musím nějak řešit, jinak možná taky nepolezu vůbec.

Přečetla jsem tuny článků na netu, zjistila jsem, že mám problém s tím, že mám hodně dlouhé prsty a řeším vlastně podobnou situaci jako lidi, kteří mají ukazováček delší než palec, tj. řecký tvar chodidla. Našla jsem i dost popisný obrázek.

Zjistila jsem taky, že jsou pro tehle problém vhodnější a méně vhodné lezečky. Lepší jsou méně asymetrické, obecně spíš plošší. No jo, ale co to moje úžasný lezení? Copak zvládnu lézt ty svoje velký čísla s nějakejma rovnejma botama?! Jasně že přeháním, ale ten strach tam je. Vidím kolem sebe lidi, co lezou pětky v miurách, a ptám se sama sebe, jestli zvládnu lézt 7 nebo 8 v rovnejch a pohodlnejch botách. Samozřejmě stále beru v potaz Koviho, kterej má ty svoje triopy už několik let a je spokojenej a pořád se zlepšuje.

Našla jsem si botu, která by mohla vyhovovat – LS Mythos. Proč zrovna tahle? Má dost rafinovaný systém tkaniček, kdy tkanička jde vlastně kolem celé nohy a pak se teprv zavazuje na tom klasickém místě, takže je možné tkaničkou utáhnout jakékoli místo potřebuju a stejně tak i povolit – můžu tedy mít třeba utaženější patu, volnejší špičku a utaženější nárt.

Lezečky.

Jdem s Kovim do Hudy, zkouším je, Kovi zas na otázku prodavače, v čem leze, odpovídá, že má ty základní lezky od Triopu a vyslechne si, jak jsou špatné a nemají vibram a nejsou kvalitní, ale mně vlastně ty mythosy přijdou dost podobné. Jenže – sedí mi v nich pata, protože se dá trochu utáhnout tou tkaničkou. Vzala jsem je tedy. Na umělce lezu totéž co ve vaporech, vylezla jsem v nich taky ten Oranžovej Expres, kterej je pro mě zatím jedna z nejtěžších cest na písku, co jsem na prvním vylezla, a taky jsem v nich na druhým vylezla za Kovim cestu zhruba za VIIIc – a žádnej problém, nikde mi to neklouzalo, dala jsem i patu, stála jsem v rajbasu i na malejch lištičkách. Teď jen aby mi to pomohlo s tím mým kloubem, nebo to aspoň nezhoršovalo – rozhodně to v nich zatím nebolí.

Jak vypadají vaše nohy v lezečkách?

A závěrem?

Přijde mi, že do hodně dlouhý doby je to fakt o tom, jak člověk leze, jakou má techniku, jak ty nohy klade, než o tom v čem leze. Ano, to všichni víme. Ale já se vždycky dívám na Koviho, jak ty svoje kulatý lezečky (někdy i s mega dírama) dává na ty miniaturní stupy a drží mu to tam, a já mám pak pocit, že neustojím něco třikrát tak většího. Chce to tomu prostě věřit a učit se.

  • oba lezeme v ponožkách – už v několika obchodech mi řekli, že v ponožkách se neleze nebo v nich lezou jenom začátečníci – začátečník nejsme ani jeden a leze nám to, tak co?

  • oba máme relativně velké lezečky, vydržíme v nich normálně stát, na boulderu si je nandáme a na konci sundáme (jsme v nich třeba dvě hoďky v kuse)

  • oba máme jedny lezečky na všechno (písky, umělka, boulder, vícedýlky, sportovky – všude to zatím funguje)

Možná jen píšu snůšku keců, možná je to samozřejmost, ale myslím si, že to je fakt hodně individuální – každému sedí něco jinýho. Není potřeba poslouchat prodavače ani kamarády, když to cítím jinak. Každý svoje rady myslí dobře, ale ty rady na mě nemusí fungovat a neznamená to, že dělám něco špatně. Prostě jen mám svoji cestu a důležité je stejně prostě lézt.

Anička Kovácsová píše blog Lezení na písku, cestování, běhání.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Juchu!

Strasne moc dekuju za tenhle clanek! Ja s lezenim zacinam, pujcovala jsem si lezky na stene a konecne uz mam svoje prvni. Z Hanibalu jsem dvakrat odesla, kdyz se mi prakticky vysmali s tim, ze si zkousim moc velky - o cislo vetsi nez mam nohu. A diky tvymi clanku jsem si dodala kuraz a ikdyz se mi prodavac zase snazil namluvit, ze mensi jsou lepsi, tak jsem si stala za svym a mam lezky, ve kterych se citim pohodlne. A taky v ponozkach! Jeste jednou moc dekuju :)

  • Autor Niki
  • Datum a čas 10.1.2019 15:41
Reaguj
Pozor na ně!

Aničko já už našla. Jsem věrná Salticu už asi dvacet let. Dobré, levné a na moje lezení 4 _ 5 ideální.

Reaguj
Pozor na ně!

Každý říjen a listopad jsou weby plné nabídek skoro nových lezeček , jak prodavači přinutili nováčky koupit strašně malé boty.

  • Autor PK
  • Datum a čas 3.6.2016 10:30
Reaguj
Celkem 3 příspěvky v diskuzi


Krkonoše AKTUÁLNĚ 2019

Krkonoše AKTUÁLNĚ 2019

RICHTROVKY Přinášíme turistické novinky z Krkonoš - nejvyšších českých hor, národního parku a eldoráda outdoorových nadšenců.... celý článek

Novinářská soutěž: My k sousedům, sousedé k nám

Uzbekistán zrušil víza pro Čechy a Slováky

registrovat

Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.





Nejčtenější články

Kalendář Ski Classics 2019

Kalendář Ski Classics 2019

10 závodů a 2 prology jsou zařazeny do seriál Ski Classics. Přibližně padesátikilometrové trasy se běží výhradně klasickou technikou - buď střídavým během nebo soupaž. Do kopce se může stoupat také stromečkem.
Na sněžnicích pod Langkofel

Na sněžnicích pod Langkofel

AKTUALIZACE Přírodní park Schlern v Dolomitech je jako stvořený pro všemožné zimní dobrodružné výpravy. Vedle klasického lyžování a horolezectví jsou tu velmi populární túry na sněžnicích.
Prášilské jezero na Šumavě

Prášilské jezero na Šumavě

Prášilské jezero / Stubenbacher See se rozlévá v úctyhodné výšce 1080 metrů nad mořem. Čtyřhektarová hladina pod sebou ukrývá patnáctimetrovou hlubinu. Bývá označováno za nejkrásnější vodní plochu na Šumavě. Čertovo jezero je
Altenburg, barokní kosmos benediktinů v Dolním Rakousku

Altenburg, barokní kosmos benediktinů v Dolním Rakousku

Vysoko nad řekou Kamp se vypíná klášter Altenburg, barokní klenot rakouského regionu Waldviertel. Jsou to tři kláštery ze třech různých časů v jednom. Zdaleka je vidět okázalý barokní komplex, uvnitř slouží
Drytooling a ice climbing 2018/2019

Drytooling a ice climbing 2018/2019

Závodní sezona ledového a drytoolingového lezení běží od prosince do března. S cepíny a v mačkách se leze na ledopádech (ice climbing) i na skalních či umělých stěnách (drytooling). Přinášíme přehled termínů velkých akcí.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
CMT - veletrh Německo, Stuttgart 12.-20.1. 12.1.
GO a Regiontour - veletrh Brno, Výstaviště 17.-20.1. 17.1.
Spacák Rallye - koloběžky Praha 19.-20.1. 19.1.
Winter Trophy - cyklomaraton Stupava 19.-20.1. 19.1.
Boot - veletrh Německo, Düsseldorf 19.-27.1. 19.1.
11-Städte-Tour Rakousko, Weissensee 22.1.-2.2. Rychlobruslení 21.1.
Inferno - sjezd Švýcarsko, Mürren 23.-26.1. 23.1.
Slovakiatour - veletrh Bratislava, Incheba 24.-27.1. 24.1.
Reisemesse - veletrh Německo, Drážďany 25.-27.1. 25.1.
Zapalovač Praha, Poutníci, Norská 25.-27.1. Školení dětských vedoucích 25.1.

Diskuse

Thule Pacific 600 Kamila, 18.1.2019 21:14, 15 příspěvků
Snowboardová škola Karel, 18.1.2019 18:38, 4 příspěvky
Nejlepší místa na freerid... Martin, 18.1.2019 18:33, 20 příspěvků
Thule Pacific 600 Jelen, 18.1.2019 17:14, 15 příspěvků
Klid jeho duši Karel N., 16.1.2019 8:56, 1 příspěvek
Nejlepší místa na freerid... Horydoly , 15.1.2019 21:49, 20 příspěvků
Spodni pradlo Skiák, 15.1.2019 21:38, 4 příspěvky
Snowboardová škola Skiák, 15.1.2019 21:36, 4 příspěvky
Snowboardová škola Michal, 15.1.2019 17:54, 4 příspěvky
Nejlepší místa na freerid... Petr, 15.1.2019 17:48, 20 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Ještěd 19.-20.1. Horydoly , 19.1.2019 3:33
Vyhlášení výsledků noviná... Horydoly , 17.1.2019 2:12
Re: Kalendář akcí Kuba Turek, 15.1.2019 22:08
Kalendář akcí Horydoly , 15.1.2019 22:06
Cyklistické závody 2019 Horydoly , 14.1.2019 0:40
Re: Slatiňany: Čína Horydoly , 14.1.2019 0:25
Go a Regiontour 2019 Horydoly , 13.1.2019 23:45
LH24 Horydoly , 13.1.2019 22:57