Obří zub Dent du Géant

Charakteristickým znakem masivu Mont Blanc je řada ostrých skalních vrcholů, z nichž některé se jako štíhlé skalní jehly vypínají vysoko nad rozsáhlé údolní ledovce. Jedním z takových štítů je Dent du Géant.

Zdolání Obřího zubu lze okořenit přechodem hřebene Rochefort, který představuje jednu z nejkrásnějších hřebenových túr západních Alp.

DENT DU GÉANT (4013)

Jihozápadní stěna, Normální cesta

Prvovýstup: B., D., J. Maquignaz. 1882.

Obtížnost: Komplexní obtížnost túry je hodnocena stupněm AD, dvě lezecká místa V, dá se lézt i po fixních lanech (max. III), přístup max. II v mixech. Čas výstupu od chaty Torino 5-6 hodin, z toho přístup 2-3 hodiny.

Sestup

Ze skalní pyramidy Dent du Géant je možno při znalosti terénu slaňovat přímo do sedla pod Zubem k nástupu. Většina družstev včetně horských vůdců s klienty však volí slanění podél výstupové trasy. Sestup k chatě Torino se neobejde bez maček, cepínu a lana, za špatných podmínek je někdy potřeba i slaňovat z vlastních skob.

Přístup

Každý pozitivní zážitek má svoji méně zábavnou stránku. Tou je v případě výstupu na Dent du Géant dlouhý nástup (ledovec, mix, obtížnost místy I-II). Z chaty Torino se nejprve přechází široké sedlo Col du Géant, následuje výstup akumulační oblastí ledovce Glacier du Géant, po pravé ruce máme vrcholek Marbrées, až na úpatí skal (3516). Rozbitým terénem se stoupá k výrazné skalní věži na skalním hřebeni (3665), po kterém pokračuje výstup nejprve vpravo, v horní části pak vlevo k výrazné skalní věži. Tu je možno obejít z obou stran do sedla pod Dent du Géant, které německé průvodce označují za Svačinové místo.

Výstup

1. délka: Z plošiny stoupajícím traverzem (skoby) pod kuloár (III).

2. délka: Kuloárem vzhůru na Mummeryho balkon (III). (Tyto dvě délky lze v případě prázdné cesty spojit do jedné a dolézt na balkon s křemennými drůzami těsně vlevo od kuloáru. Odtud je to spárkou zleva na Mummeryho balkon jen pár lehkých metrů.)

3.-4. délka: Podél fixních lan (jištění) Burgenerovými plotnami pod kolmý výšvih (IV).

5. délka: Doleva na hranu a po ní nad výšvih (IV+). (Vůdci to tady lezou přímo ke kroužkům v traverzu a pokračují na štand do komína.)

6. délka: Traverz (skoby) po odštěpech pod komín (V) a jím vzhůru (V), v polovině komína štand (skoba).

7. délka: Komínem (III+) na ukloněné police (II), doleva a koutem na vrchol (III). (Dá se také z komína mírně vpravo od hrany na vrchol.)

8. délka: Po hřebeni (III) na druhý vrchol se sochou Panny Marie.

Ze štandu v sedle pod vrcholovou pyramidou Dent du Géant začíná vlastní výstup. Ze sedla se traverzuje v kolmé skále na západ ke skalní hraně, za ní se začíná stoupat mírně vlevo do výrazného skalního kouta. Jím vzhůru na širokou skalní plošinku pod přímou, hladkou západní stěnou vrcholové pyramidy. Až k tomuto štandu jsou v cestě skoby a četné smyčky, další cesta stěnou vzhůru je zajištěna silnými fixními lany. Burgenerovy plotny jsou rozčleněny řadou spár a odštěpů, a tak je možno lézt bez použití fixů. V horní části ploten se cesta stáčí k pravé hraně stěny, ze které se vylézá nepříjemným koutem. Následují dvě lehké délky na předvrchol Pointe Sella (4009 m), ze kterého je třeba sestoupit do sedla a dolézt opět podél fixního lana hlavní vrchol Pointe Graham (4013 m).

ROCHEFORT (4001)

Přechod hřebenem z východu na západ

Prvovýstup: E. Fontaine, J. Ravavel, J. Simms. 1900.

Obtížnost: Komplexní obtížnost túry je hodnocena stupněm AD, lezecká místa ve skále jsou max. II. Čas výstupu od chaty Torino k bivaku Canzio 9-11 hodin.

Celý přechod z chaty Torino do sedla Col des Grandes Jorasses je dlouhá a nepříliš populární. Část cesty, která je souběžná s přístupem na Dent du Géant, je však velmi často chozená a vrchol Riochefort bývá také často navštěvován.

Cesta vede po exponovaném hřebeni, ze kterého je nádherný výhled na okolní horskou scenérii. Hřeben je značně členitý, střídají se stoupání na menší či větší vyvýšeniny a sestupy do úzkých sedel. Téměř dva kilometry dlouhý hřeben začíná pod vrcholem Dent du Géant (2-3 hodiny od chaty) exponovaným sněhovým hřbítkem, kterým se přechází až pod východní úbočí Aiguille de Rochefort. Následuje výstup členitým skalním terénem na vrchol 4001 m vysokého štítu (4 hodiny), který má podobu rozbitého skalního hřebene. Zde většina horolezeckých družstev končí a vrací se zpět na chatu Torino. Jedná se totiž o nejhezčí část hřebene Rochefort, který je dále směrem k Severovýchodu členitější a vzhledem k charakteru zvětralého materiálu objektivně nebezpečnější.

Z vrcholu Aiguille de Rochefort se sestupuje na vysoko položené ledovcové plató, které se přechází směrem k severovýchodu pod ostrý sněhový hřebínek. Výstup na něj je možný buď přímo, exponovaným mixovým hřebínkem přes Le Doigt de Rochefort (3928), případně severním strmým svahem (55°). Po přechodu hřebínku následuje výstup úbočím vrcholu Dôme de Rochefort. Výstup na vrchol (4015, 6 hodin) lámavou skálou je možno vynechat a traverzovat přímo pod skalnatý vrchol Calotte de Rochefort (3974, 7,5 hodin). Z něj se slaňuje k bivaku Canzio do sedla Col des Grandes Jorasses, a to buď přímo severozápadním hřebenem, nebo severní stěnou s následným traverzem.

Sestup od bivaku Canzio

Přechod hřebene Rochefort není vzhledem k časové náročnosti příliš často realizovanou túrou, o čemž svědčí i návštěvní kniha v bivaku Canzio. Nejstarší záznam pochází z poloviny 90. let, a to je kniha z větší části nepopsaná...

Ze sedla Col des Grandes Jorasses je možno pokračovat v přechodu Grandes Jorasses, nebo sestoupit do údolí Val Feret. Sestup začíná slaněním čtyřistametrového karového amfiteátru. Slanění je rychlé, neboť sestupová cesta je zajištěna smyčkami a karabinami. Nepříjemným se sestup stává ve spodní části karové stěny, která je frekventovaným dopadištěm kamenů uvolněných táním ve skalní hraně sedla Col des Grandes Jorasses. Při sestupu je proto dobré držet se co nejdále od širokého žlabu v západní části stěny. Další sestup vede po ledovci Plampincieux k chatě Boccalatte-Piolti a odtud horskou pěšinou až na dno údolí Feret do vesnice Plampincieux.

Masiv Mont Blanc na Horydoly

Mont Blanc od sedla Midi

Mont Blanc z Itálie

Čeští turisté na Blanku

Tour du Mont Blanc

Grandiózní ledovcové túry

Nejkrásnější lyžařská túra

Haute route - podrobný itinerář

Chamonix - zapomeň na sjezdovku

Odskočte si ze sjezdovky do kuloáru

Skalní Mont Blanc

Nejvyšší vrcholy Evropské unie

Mont Blanc je nepřístupný!

Horolezectví v Alpách je nebezpečnější než jiné roky