Stěna Trollů (Trollveggen)

"V norských v horách je všude dost vody," hlásí turistický průvodce z Periscope Skandinávie Martin Skalský. "Na trek stačí vzít jen půllitrovou láhev, protože pití se dá kdekoliv doplnit." Blížíme se k nejvyšší skalní stěně Evropy Trollveggen. Jsme na Trolí cestě, která turisty protahuje od moře podél vodopádů až k nejvyšším vrcholům.

Trollveggen i okolní skály patří do nejstaršího a nejkrásnějšího národního parku Romsdal, který zahrnuje stejnojmenné obrovské údolí a věnec hor okolo něj.

Nová restaurace na konci Trollstigen

Skalní stěna Trollveggen je dosažitelná turisticky. Na její vrchol se dá přijít od silnice Trollstigen, na jejímž konci stojí kromě parkoviště také restaurace a obchod se suvenýry.

Ještě než se vydáme do stoupajích serpentin, stavíme se v kempu Åndalsnes. Vítá nás majitel Edmund Meyer: "Nahoře v sedle se už několik let staví nová restaurace. Příští rok bude určitě hotová, rád bych ji provozoval." V duchu si říkám, že ji snad nebude vybavovat on, když je státní. Vkus Edmunda totiž odpovídá požadavkům masové turistiky a na rozdíl od tradičních norských útulných dřevěných interiérů dává přednost plastu, chromu a neútulným prostorným ratejnám.

V sedle Stigrøra žasnou naši průvodci z cestovní kanceláře Periscope Skandinávie: "Ty jo, tady ještě před čtrnácti dny bylo Trolí muzeum, obchůdek a parkoviště. Kde teď mám zaparkovat?" Zřejmě to Norové s dostavbou myslí vážně.

"Tomuhle říkám znásilnění přírody," slyším odjinud. Občas se totiž něco nepovede i v Norsku. Regulace horské bystřiny před budoucí restaurací je toho důkazem. Raději se otočím - výhled do údolí mě vrací ke skromnému majestátu přírody.

Horolezecká špička

Samotná skalní Stěna Trollů láká horolezce především kolmým úsekem o výšce jeden kilometr. Položený nástup pod ním dá ovšem také zabrat. Největší převisy v centrální části sahají až padesát metrů od kolmice. Pokud z něho lezec shodí kámen, dopadne padesát metrů od úpatí skály.

Troll Wall se leze v létě i zimě. V obou ročních obdobích však horolezci bojují s lámavou skálou, vlhkem, chladem, špatným počasím a obrovskou expozicí. Rozhodně není pro začátečníky.

Poprvé byla vylezena až v roce 1967. Dříve horolezci trávili ve stěně celé týdny, dnes ji zdolávají za dobrých podmínek podstatně rychleji.

První československý prvovýstup na Trollrygen mají na kontě Michal Orolín, Bakoš, Petrík a Soldán z roku 1974. První zimní přelez zde vykonal v roce 1976 Josef Rakoncaj s druhy. Voce 1973 zde zahynulo pět horolezců z Liberce a Jablonce.

Dodnes tu působí další horolezci z Česka a Slovenska, ale mezi významné prvovýstupce se nikdo další zatím nezapsal. Nejvýrazněji si o to řekli v roce 2008 Dušan Stoupa Janák a Václav Šatava, když vylezli dlouhou variantu cesty Baltika, kterou nazvali Metal Masters.

Vypni mozek a skoč po hlavě ze skály

Stěna Trollů je také lákadlem pro skokany. V roce 1980 tu s padákem poprvé skočil Fin Jorma Oster . V roce 1984 tu zahynul zakladatel BASE jumpingu Carl Boenish. Od roku 1986 je zdejší skákání zakázáno pod přísnou pokutou.

V okolních skalních oblastech se ovšem konají oficiální závody, festivaly a kurzy BASE jumpingu. V každém případě se ovšem jedná o značně nebezpečnou zábavu.

Přesto si čas od času někdo z legendární Stěny Trollů skočí. Jde o ovšem nejen o život, ale také o mastné pokuty a v poslední době prý skokany odváží policie rovnou do vězení.

Kromě skoků s padákem se létá také ve wingsuit, což se speciální letecký oblek, který umožňuje roztáhnout ruce a nohy jako křídla. Skokan tak může zpomalit a částečně řídit svůj volný pád. Doskok na zem však musí stejně udělat s rozevřeným padákem nad hlavou.

Norsko na HORYDOLY

Rafting Sjoa (VIDEO)

Taťkové rybaří v Norsku (RYBÁŘSTVÍ)

V Norsku jsme chtěli obejmout první strom (TREKING)

Komerční expedice na severní pól (TREKING)

Norské imprese (FOTO)

DETOUR. Architecture and Design (FOTO)

Norský svetr za sedm tisíc (BUSINESS)

Norská vlna do českých hor (BUSINESS)

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě