Na Boubín jedu na koloběžce

Zabalený Dragstr odjel žlutým autobusem bez problémů do Písku. Z tohoto středověkého města jsem přejel k Husinci, tam přespal v hamace a zamířil do Boubínského pralesa.

Boubín, Lipno a Český Krumlov

Na Boubíně jsem projel turistické cesty a podíval se na rozhlednu. Po silnicích jsem dojel k Lipnu. Přespal jsem ve škole, kde mi poskytl zázemí turistický oddíl MOP Stopa Klánovice, který tam měl tou dobou tábor.

Dalšího dne jsem objel Lipno po jižní straně a po turistických cestách jsem se dostal až k Překopané hrázi, kde kdysi pořádali tábory lidé z přírodovědného oddílu pod ČSOP Dobromysl. Odtud jsem sjel nádhernými kopci do Loučovic a pokračoval do Českého Krumlova, odkud jsem se opět žlutým autobusem vrátil do Prahy.

Boubín / Kubany (1362 m) se vypíná nad Kubovou Hutí mimo hlavní pohraniční hřeben Šumavy. Přesto je pátým nejvyšší vrcholem české části Šumavy. 

České jméno hory Bubyn je písemně doloženo v latině roku 1398 a snad znamenalo Boubův vrch. Německá verze jména je Kuboberg, známá od roku 1728, podle sklářské osady Kubova Huť / Kubohütten založené právě v tomto roce.

VIDEO Na Boubín na koloběžce

Moldanubikum se objevilo v prvohorách 

Geologický masiv Boubína patří do moldanubika. Tvoří jej migmatity a pararuly. Moldanubikum je geologický útvar na jižním okraji Českého masívu a zasahuje nejen do Čech a na Moravu, ale také do Rakouska a Německa. Na povrch vystupuje ještě v německém Schwarzwaldu a ve francouzských Vogézách. Na našem území moldanubikum zahrnuje Českomoravskou vrchovinu, Šumavu a Český les.

Hercynské neboli variské vrásnění v prvohorách (devon a karbon před 390-310 miliony roků) vyzvedlo dlouhé pohoří, které se obloukovitě táhlo z dnešního Španělska, přes jižní Anglii, Francii a Německo, až do Čech a Polska, kde končilo v oblasti Svatokřížských hor. Hory dosáhly výšky několik tisíc metrů. Boubín byl jeho součástí.

Příčinou bylo, že se srazily dva kontinenty - od severu Laurasie a od jihu Gondwana, na jejímž okraji se nachází Český masiv. Vznikl superkontinent Pangea. Horotvorné procesy zohýbaly, rozlámaly a posunuly masy existujících hornin a vyvolaly velké výrony žhavého magmatu. Některé magma se po existujících hlubokých puklinách dostalo až k zemskému povrchu, některé zůstalo na své cestě vzhůru pod povrchem a vytvořilo velká bochníkovitá tělesa zvané plutony. 

Kvůli obrovské rozloze superkontinentu Panga ve vnitrozemí nepršelo a vládlo extrémně suché klima. Suchozemská zvířata migrovala od jižního pólu k severnímu a naopak.

Co bylo dál? Řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří se táhl napříč nově vzniklým superkontinentem Pangea. Již během permu (před 299-251 miliony let) byla snížena erozí a mnohá kvůli tomu rovnou zanikla. Pangea se rozpadla před 200 miliony let na dnešní kontinenty. Dnešní pohoří, která se nacházejí v hercynském geologickém prostoru, včetně Šumavy a Boubína, znovu získala výšku mnohem později, když byla během alpinského vrásnění (začalo před 150 miliony let a stále pokračuje) vyzvednuta podél starých zlomových linií. Vrcholové partie dodnes ukazují zarovnaný prvohorní povrch.

Boubínský prales

Boubínský prales je národní přírodní rezervace, tedy nejpřísněji chráněné území. Byla vyhlášena již v roce 1858 na Schwarzenberském panství. Jedná se o třetí nejstarší českou přírodní rezervaci po Žofínském pralesu a Hojné vodě.

Oblast je zároveň součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Nejcennější na Boubíně je bukový a smrkový les se vtroušeným javorem klenem, jilmem a jedlí. Je považován za jednu z nejvýznamnějších lesnických lokalit v Evropě.

Jádrová část pralesa o rozloze 47 ha je ohraničena plotem, který zamezuje vstupu turistů a také zvěře. Zákaz vstupu platí na 7 % celkové rozlohy rezervace.

Zdejší les je starý 12 000 let. Vyrostl zde po ústupu ledovce na konci poslední doby ledové. Nejstarší stromy jsou ve věku 400 až 500 let.

Původní porost se na Boubíně dochoval i přes to, že sklárna Kubova Huť spotřebovávala ohromné množství palivového dříví. Naštěstí pro Boubínský prales byl dostatek dřeva v okolí hutě a těžko přístupné části nebyly vytěženy. Ze stejného důvodu nebyl prales odtěžen ani později, když byl v okolí postaven Schwarzenberský kanál určený k plavení dřeva do Prahy i Vídně.

V roce 1933 převzal boubínské lesy stát a potvrdil ochranu pralesa zákonem.

Rozhledna na Boubíně

Boubín patří k nejnavštěvovanějším částem Šumavy. Ročně ho navštíví přibližně sto tisíc turistů.

Z rozhledny na vrcholu Boubína je vidět celá Šumava (Libín, Kleť, Chlum, Bobík, Hochficht, Plechý, Stožec, Třístoličník, Luzný, Černá hora, Poledník), velká část Čech (Vimperk, Brdy, Temelín, Hluboká nad Vltavou) a v dálce 170 km Severní Vápencové Alpy (Dachstein na jihu a Watzmann na jihojihozápadě).

Rozhledna je volně přístupná. Měří 21 metrů. Obnovená dřevěná rozhledna byla vybudovaná roku 2005. Po Pradědu je to druhá nejvýše umístěná rozhledna v Česku. Před ní na stejném místě stálo několik dřevěných rozhleden. První byla postavena na konci 19. století. Mezi světovými válkami byly vybudovány nejméně dvě triangulační věže. V roce 1960 byla poslední odstraněna a na jejím místě byla roku 1963 postavena vojenská pozorovatelna. Po několika letech také zanikla.

Mnoho cest vede na jeden Boubín

Nejkratší cesta na vrchol k rozhledně je dlouhá 5 km a vede z Kubovy Huti po modré turistické značce. Závěr v pralese je kvůli ochraně přírody veden po dřevěném chodníku.

Na Boubín vede také červená značka z Vimperka, žlutá značka ze Šumavských Hoštic přes Včelno, další červená značka z Volar a modrá značka z Lenory přes Zátoň.

ŠUMAVA: Rádi se sem vracíme

Na vrcholové plošině vedle rozhledny je umístěný trigonometrický bod 1. řádu, tedy jeden ze 181 nejpřesnějších bodů, od kterých se odvozují všechna geodetická měření v Česku. Vedle je žulový obelisk s nápisem "Kardinal Friedrich Fürst von Schwarzenberg 3.8.1867" připomínající návštěvu pražského arcibiskupa.

Naučná stezka

Naučná stezka měří čtyři kilometry a nachází na ní osm tabulí. Začíná u Boubínského jezírka, pokračuje do místa, kde rostl Král smrků, po Lubencké cestě až do Zátoně.

ČTĚTE TAKÉ: Handbike na podzimní Šumavě

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě 

Na kole po Šumavě

Medvědice naháněla lovce

K prameni Vltavy na podzim

Dlouhé kopce okolo Kvildy

Plešná drsňárna pěkně z kopce

Točíme pedály na Knížecí pláně

Nejstudenější místo v Česku

Kamenná hlava a Kamenné moře

Lipno: jižní strana na kole

Okolo Lipna na kole

REGION: VŠE O ŠUMAVĚ