Čížek lesní dorůstá délky pouhých 11 až 12 centimetrů, rozpětí má 20 až 23 centimetrů a váží 10 až 18 gramů.
Samci mají zelenošedý hřbet, žlutý kostřec, široké žluté pruhy na černém ocase a křídlech, nažloutlou hruď, černou skvrnu pod zobákem a černé temeno. Samice jsou svrchu zelenější, šedě pruhované s nazelenalým temenem, bílým opeřením pod zobákem a bílou, silně pruhovanou spodinou těla. Mladí ptáci se podobají samicím, ale jsou zbarveni jednotvárněji.
Čížek vábí syčivým "diééé". Zpěv je rychlý, švitořivý, prokládaný silnějšími a kratšími zvuky.
Hnízdí především ve střední a severní Evropě. Je částečně tažný. Asijští ptáci zimují v Japonsku a Číně, evropští ve střední, jižní a západní Evropě a severní Africe. Globální populace je odhadována na 30 - 70 milionů jedinců, evropská populace na 3 - 15 milionů párů.
V Česku se počítá se sto tisíci domácích jedinců. Na zimu ovšem přiletí další zhruba dva miliony čížků ze severní a východní Evropy.
Visí hlavou dolů
Čížek lesní je velmi energický pták, obratně šplhá a při hledání potravy často visí hlavou dolů. Na podzim a v zimě tvoří soudržná hejna. Během hnízdění žije skrytě.
Hnízdí v jehličnatých a částečně i ve smíšených lesích. V zimě se vyskytuje také v parcích a zahradách.
Žere semena - na podzim a v zimě listnatých stromů včetně břízy a olše. V kulturní krajině vyhledává hvězdnicovité rostliny, jakými jsou bodláky nebo pampelišky. Na jaře a v létě se živí semeny jedle, smrku, modřínu, jilmu a topolu. Během péče o potomstvo nepohrdne brouky.
Zábavy skončila, když si lidé pořídili rádio
Čížek byl od pradávna snadnou kořistí čižbářů. Až do poloviny 19. století byl spolu s dalšími pěnkavovitými ptáky běžně chytán k jídlu i pro zábavu. Čížka lze totiž snadno ochočit. Ještě ve 30. letech 20. století byl chován v mnoha domácnostech i dílnách drobných řemeslníků v klecích pro obveselení. Z bytů a provozoven ho vytlačilo masové rozšíření rozhlasových přijímačů.
Čížečku, čížečku
1. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi čížečku, jak sejou mák? Aj tak tak sejou mák, aj tak tak sejou mák, aj tak tak sejou mák, tak sejou mák.
Národní dům na Vinohradech je mohutná novorenesanční budova z roku 1894, kterou postavil architekt Antonín Turek k povýšení Královských Vinohrad na město.... celý článek
Podvicmanovský mlýn je nejcennější památkou Mnichova Hradiště a okolí. Takový význam nemá ani barokní Valdštejnský zámek ve městě, ani zrušený románský klášter ve zrušeném pivovaru Klášter Hradiště a dokonce ani gotická zvonice
Národní dům na Vinohradech je mohutná novorenesanční budova z roku 1894, kterou postavil architekt Antonín Turek k povýšení Královských Vinohrad na město.
Fascinující geologický děj se odehrál pod Krušnými horami - před 65 miliony let se tam rozlévalo slané moře, to se přes 20 miliony let změnilo na obrovské sladokovodní jezero, samovolně se
Sardinie / Sardegna je velký italský ostrov ve Středozemním moři. Od Itálie ho odděluje Tyrhénské moře a francouzská Korsika je jen 12 kilometrů daleko za Bonifáckým průlivem.
Dosud nejhorší válečný konflikt v moderních dějinách byla 2. světová válka, kterou rozpoutaly nacistické Německo ruku v ruce s komunistickým Sovětským svazem a přidalo se k nim fašistické Slovensko. Ostatní státy se přidaly později. Po