Čížek lesní dorůstá délky pouhých 11 až 12 centimetrů, rozpětí má 20 až 23 centimetrů a váží 10 až 18 gramů.
Samci mají zelenošedý hřbet, žlutý kostřec, široké žluté pruhy na černém ocase a křídlech, nažloutlou hruď, černou skvrnu pod zobákem a černé temeno. Samice jsou svrchu zelenější, šedě pruhované s nazelenalým temenem, bílým opeřením pod zobákem a bílou, silně pruhovanou spodinou těla. Mladí ptáci se podobají samicím, ale jsou zbarveni jednotvárněji.
Čížek vábí syčivým "diééé". Zpěv je rychlý, švitořivý, prokládaný silnějšími a kratšími zvuky.
Hnízdí především ve střední a severní Evropě. Je částečně tažný. Asijští ptáci zimují v Japonsku a Číně, evropští ve střední, jižní a západní Evropě a severní Africe. Globální populace je odhadována na 30 - 70 milionů jedinců, evropská populace na 3 - 15 milionů párů.
V Česku se počítá se sto tisíci domácích jedinců. Na zimu ovšem přiletí další zhruba dva miliony čížků ze severní a východní Evropy.
Visí hlavou dolů
Čížek lesní je velmi energický pták, obratně šplhá a při hledání potravy často visí hlavou dolů. Na podzim a v zimě tvoří soudržná hejna. Během hnízdění žije skrytě.
Hnízdí v jehličnatých a částečně i ve smíšených lesích. V zimě se vyskytuje také v parcích a zahradách.
Žere semena - na podzim a v zimě listnatých stromů včetně břízy a olše. V kulturní krajině vyhledává hvězdnicovité rostliny, jakými jsou bodláky nebo pampelišky. Na jaře a v létě se živí semeny jedle, smrku, modřínu, jilmu a topolu. Během péče o potomstvo nepohrdne brouky.
Zábavy skončila, když si lidé pořídili rádio
Čížek byl od pradávna snadnou kořistí čižbářů. Až do poloviny 19. století byl spolu s dalšími pěnkavovitými ptáky běžně chytán k jídlu i pro zábavu. Čížka lze totiž snadno ochočit. Ještě ve 30. letech 20. století byl chován v mnoha domácnostech i dílnách drobných řemeslníků v klecích pro obveselení. Z bytů a provozoven ho vytlačilo masové rozšíření rozhlasových přijímačů.
Čížečku, čížečku
1. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi čížečku, jak sejou mák? Aj tak tak sejou mák, aj tak tak sejou mák, aj tak tak sejou mák, tak sejou mák.
Pražskou dominantou se velmi rychle stala originální rozhledna Doubravka na pražské periferii Hloubětín, Kyje a Hostavice. Do výšky ji stavitelé vyhnali ze suchých akátových větví. ... celý článek
V Krkonoších nebo třeba na Orlíku bude v létě každý! Hledáte místo, kde si v létě odpočinout a zároveň se nebudete muset probojovávat davy? Jindřichův Hradec vás překvapí!
Na lyžích se jezdilo už v době kamenné. Z doby před deseti tisíci lety se zachovaly široké a krátké lyže, které lze dnešním lyžařům popsat jako hybrid mezi sněžnicemi a bigfooty. Z kopce se na
Odchod zimy a příchod jara spojujeme s předkřesťanskými magickými praktikami, abychom si proměnu ročních období pojistili. Navazují na ně křesťanské Velikonoce. Bohyni zimy a smrti Moranu zpodobníme jako slaměněného panáka a hodíme ji do
Jarní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Od této chvíle se Slunce vrací