Čížek lesní dorůstá délky pouhých 11 až 12 centimetrů, rozpětí má 20 až 23 centimetrů a váží 10 až 18 gramů.
Samci mají zelenošedý hřbet, žlutý kostřec, široké žluté pruhy na černém ocase a křídlech, nažloutlou hruď, černou skvrnu pod zobákem a černé temeno. Samice jsou svrchu zelenější, šedě pruhované s nazelenalým temenem, bílým opeřením pod zobákem a bílou, silně pruhovanou spodinou těla. Mladí ptáci se podobají samicím, ale jsou zbarveni jednotvárněji.
Čížek vábí syčivým "diééé". Zpěv je rychlý, švitořivý, prokládaný silnějšími a kratšími zvuky.
Hnízdí především ve střední a severní Evropě. Je částečně tažný. Asijští ptáci zimují v Japonsku a Číně, evropští ve střední, jižní a západní Evropě a severní Africe. Globální populace je odhadována na 30 - 70 milionů jedinců, evropská populace na 3 - 15 milionů párů.
V Česku se počítá se sto tisíci domácích jedinců. Na zimu ovšem přiletí další zhruba dva miliony čížků ze severní a východní Evropy.
Visí hlavou dolů
Čížek lesní je velmi energický pták, obratně šplhá a při hledání potravy často visí hlavou dolů. Na podzim a v zimě tvoří soudržná hejna. Během hnízdění žije skrytě.
Hnízdí v jehličnatých a částečně i ve smíšených lesích. V zimě se vyskytuje také v parcích a zahradách.
Žere semena - na podzim a v zimě listnatých stromů včetně břízy a olše. V kulturní krajině vyhledává hvězdnicovité rostliny, jakými jsou bodláky nebo pampelišky. Na jaře a v létě se živí semeny jedle, smrku, modřínu, jilmu a topolu. Během péče o potomstvo nepohrdne brouky.
Zábavy skončila, když si lidé pořídili rádio
Čížek byl od pradávna snadnou kořistí čižbářů. Až do poloviny 19. století byl spolu s dalšími pěnkavovitými ptáky běžně chytán k jídlu i pro zábavu. Čížka lze totiž snadno ochočit. Ještě ve 30. letech 20. století byl chován v mnoha domácnostech i dílnách drobných řemeslníků v klecích pro obveselení. Z bytů a provozoven ho vytlačilo masové rozšíření rozhlasových přijímačů.
Čížečku, čížečku
1. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi čížečku, jak sejou mák? Aj tak tak sejou mák, aj tak tak sejou mák, aj tak tak sejou mák, tak sejou mák.
AKTUALIZACE Vorařství, tradiční stavba vorů a jejich plavení po řekách jsou zapsané na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Společně o to usilovali plavci a voraři nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích - Německo,... celý článek
Kostelík svaté Anny na skalním ostrohu nad Otavou stojí ve stejnojmenné osadě půl tisíciletí. Hladina Orlické přehrady pod ním je o 35 metrů výše než původní koryto řeky.
AKTUALIZACE Vorařství, tradiční stavba vorů a jejich plavení po řekách jsou zapsané na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Společně o to usilovali plavci a voraři nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích - Německo,
Druhý největší český rybník Bezdrev se rozlévá mezi obcemi Hluboká nad Vltavou a Zliv v jižních Čechách. Slouží k chovu ryb a konají se na něm pravidelné podzimní výlovy.
GLOSA Poslední transport českých Němců vyjel 29. října 1946 z Karlových Varů. Oficiálně tím bylo ukončeno vyhnání osob německé národnosti z Československa. Češi se tím pomstili za 2. světovou válku, za blokování
Vzpomínka na padlé vojáky připadá na 11. listopad. V tento den roku 1918 po páté hodině ráno ve vlakovém vagonu u Compiégne podepsali zástupci dohodových mocností Francie a Velké Británie smlouvu o zastavení palby