Kolín - středověké město na Labi

Město Kolín bylo založeno před rokem 1261 Přemyslem Otakarem II. Cílem byla těžba stříbra, ale zatím se jen paběrkovalo.

Časem sem byl přemístěn Starý Kolín, který ležel pár kilometrů výše proti proudu Labe. O důvodech se můžeme jen domýšlet, ale mnohé naznačují historické jevy související se stříbrem roku 1300 plus mínus pár let.

Zlomový rok 1300

* Dochází stříbro v Jihlavě, jako když utne.

* Začíná se těžit nejvýnosnější ložisko v Kutné Hoře u kostela Všech svatých.   

* Po příchodu tyrolských dřevorubců je založen Trutnov. Ve znaku má draka.

* Kolín je kolonizován Němci z Porýní od Kolína nad Rýnem. Stavějí opevněné město na jediné skále daleko široko. Ve znaku má dva draky.

* Další Němci přicházejí jako horníci do vedlejší Kutné Hory. Přesně vědí, do čeho jdou. Za krále Vladislava II. založili 1142 cisterciáci klášter v Sedlci. Přišli z Waldsassenu, odkud se rekrutovali prospektoři a znalci hornického řemesla. To nebyla náhoda.

* Starý Kolín ve spleti ramen neregulovaného Labe se nedá bránit a stává se pouhým překladištěm dřeva. Prales v Krkonoších kácejí Tyroláci, po řece ho splavují Češi a v kutnohorských dolech spotřebovávají Němci. 

* Václav II. vydává s pomocí italských právníků Horní zákon, jehož zásady platí do vzniku Československa 1918.

VIDEO Kolín - ochutnávka historického města

Kolín nad Labem a Kolín nad Rýnem

Název města Kolín je nejasný. Nejuvěřitelnější teorie odkazuje na německé kolonisty, kteří přišli budovat Kolín na Labi z okolí Kolína nad Rýnem (Köln). Významné německé velkoměsto založila roku 50 císařovna Agrippina mladší, žena římského císaře Claudia, která se narodila v legionářské pohraniční osadě castra Romana. Přejmenovala ji na Colonia Claudia Augusta Agrippina a povýšila na město. Nový polabský Kolín se stal o tisíciletí později také kolonií.

Regionální historici odkazují na původní Starý Kolín, jehož název prý byl odvozen od křestního jména Kola, což bylo ve středověku domácké oslovení Kolimíra. Nebo také od výrazu chola, což bylo ve staré češtině chlácholení.

Tuzemsky orientovaní jazykovědci poukazují na slovo koliti čili zatloukat kůly. Starý Kolín v zápavové oblasti na soutoku Labe a Klejnárky prý stál na kůlech v bažinách.

Úplně přes koleno lámou název a přitom se škrábou pravou rukou za levým uchem zastánci teorií pahorku neboli latinsky colinus, případně labského oblouku připomínající koleno.

Booking.com

Pravěká historie města 

PŘEMYSLOVCI: Kolín byl založen před rokem 1261 pravděpodobně Přemyslem Otakarem II. Výhodná poloha na vyvýšené skále nad řekou však byla nepřetržitě osídlená už od pravěku. Slované sem přišli v 6. století.

Z příkazu krále Přemysla Otakara II. bylo středověké město opevněno dvojitými kamennými hradbami. Chránilo ho také Labe. Veletok ovšem vypadla úplně jinak než dnešní rovné vybagrované koryto. Bylo napřímeno až po 2. světové válce jako součást Labské vodní cesty od Hřenska do Chvaletic. Do té doby teklo v mohutných meandrech, ze kterých dodnes zbyla slepá ramena.

Okolo roku 1350 se v Kolíně usídlili Židé. Kolínská židovská obec byla mezi největší a nejvlivnější v Čechách. Starý židovský hřbitov z roku 1418 je druhým nejvýznamnějším v Čechách.

HUSITÉ: Roku 1413 Kolín vyhořel. 1421 jej dobyli husité, tehdy spojení Pražané a Orebité. Vypálili při tom dominikánský klášter a v sudech upálili mnichy i faráře. 1427-1434 město držel sirotčí hejtman Jan Čapek ze Sán. Poté město ovládl táborský kněz Bedřich ze Strážnice, který na místě kláštera postavil 1437 hrad. Později přešel do rukou Žerotínů a ti ho časem přestavěli na zámek. 

JAGELLONCI: Po smrti českého krále Jiřího z Poděbrad roku 1471 bylo město v držení jeho syna Viktorina. Postavil se proti králi Vladislavu Jagellonskému a pozval do Kolína svého švagra a uherského krále Matyáše. Uherská vojska držela Kolín do 1473. Pak město získal Viktorínův bratr Hynek, když se stal správcem země. Ten byl také odpůrcem Jagellonců.

Nechal město 1476 Matyášovi za 20 000 zlatých. Matyáš se v květnu a červnu 1477 dvakrát neúspěšně pokusil o obsazení Kolína. Na sjezdu v Jihlavě 1486 nakonec Matyáš vrátil Kolín králi Vladislavovi Jagellonskému. Ludvík Jagellonský zařadil 1519 Kolín opět mezi královská města.

HABSBURKOVÉ: 1547 bylo město těžce pokutováno králem Ferdinandem za účast ve stavovské vzpouře. Velké škody napáchaly požáry v letech 1579, 1587, 1589, 1597 a 1617 a mor v letech 1568, 1582, 1598 a 1613. A v roce 1618 se kolínští účastnili stavovského povstání, za což po bitvě na Bílé hoře byli postiženi konfiskací městských statků a odejmutím mnoha privilegií.

1628 bylo město prohlášeno za katolické. Ferdinand II. mu vrátil většinu privilegií i zabavené statky. Město dále utrpělo velké škody v třicetileté válce, když bylo opakovaně vydrancováno Švédy v letech 1634, 1639–1640, 1643 a 1648. Napadené epidemií moru bylo město v letech 1625, 1633, 1640 a 1649.

Válka o rakouské dědictví (1740–1748) opět poškodila silně město stejně jako další sedmiletá válka v letech 1756–1763, kdy byla svedena bitva u Kolína 17. června 1757, v níž byl pruský král Bedřich II. poražen a hlavně Rakušané vítězstvím zachránili Prahu.

Kolín byl znovu zničen požárem 1796.

Kolíne Kolíne

Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině
šenkuje tam má milá, má panenka rozmilá
šenkuje tam ve víně

Původní verze z roku 1757

Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině
nejeden synáček, nejeden synáček
u tebe zahyne 

Kolíne, Kolíne, nejsi hoden státi
nejedna matička, nejedna matička
synáčka tam ztratí

Matička synáčka, sestřička bratříčka
nejedna panenka, nejedna panenka
svého milovníčka

PRŮMYSL A DOPRAVA: Po napoleonských válkách zaznamenává město růst a blahobyt. V roce 1845 byl Kolín napojen na důležitou železnici mezi Prahou a Olomoucí. Dnes je ve městě nádraží a čtyři zastávky. Na trati do Prahy leží Kolín zastávka, na trati do Pardubic zastávka Kolín dílny, na trati do Nymburka zastávka Kolín-Zálabí a na trati do Ledečka zastávka Kolín místní nádraží.

1856–1873 vznikly potravinářské závody (olejny, lihovary, cukrovary, pivovary, parní mlýny) spojené s úrodným zemědělským zázemím města a lučební továrna vyrábějící pro rolníky hnojiva. Na přelomu 19. a 20. století v návaznosti na předchozí závody vznikly chemičky. Ve 20. století se Kolín stal jedním z center chemického průmyslu v Česku.

1932 byla postavena tepelná elektrárna s tehdy nejvyšším komínem v Čechách. Elektrárnu navrhl architekt Jaroslav Fragner.

Mezi 1. a 2. světovou válkou bylo v Kolíně osm hotelů - Central, Grand, Lidový dům, Pošta, U černého koně, U Přemysla, Veselý, tři kavárny - Arco, Lidový dům, U Amerikána, 12 peněžních ústavů, obchodní grémium, cukrovar, dva lihovary, 7 cihelen a 11 továren.

Po 2. světové válce byl v Kolíně dobudován jez, říční přístav a plavební komora. V blízkém okolí bylo podél Labe těženo několik obřích pískoven, které dnes slouží jako rekreační vodní plochy.

KOUPÁNÍ: Křišťálová voda v pískovnách od Pardubic ke Kolínu

INFO: Město Kolín a Bartolomějské návrší

Zobrazit místo Turistika na větší mapě