Trutnov dračí město

Celé tělo měl pokryté šupinami a na bocích mu visela blanitá křídla. Albrecht poručil lidem, aby zhotovili dřevěnou mříž a hodili ji na draka. Drak nemohl uniknout. Draka usmrtili pomocí dýmu ze zapálených klád, ve kterém se udusil. Když bylo po všem, stáhli draka z očouzené kůže a vycpanou ji zavěsili v první kamenné věži, kterou postavili.

Když bylo později postaveno město a podle příjmení pana Albrechta pojmenováno Trutnov, věnovali vycpaného draka knížeti jako památku na udatný čin zakladatelů města.

Tak praví pověst o založení Trutnova na úpatí Krkonoš v malebném údolí řeky Úpy. Trutnov je považován za vstupní bránu do našich nejvyšších hor.

Už ho nesou!

Symbolem města je drak. Každoročně na jaře je slavnostně zavěšován na věž Staré radnice na Krakonošově náměstí, kde má po celou letní sezonu své čestné místo.

Akce Už ho nesou!, známá také jako Dračí slavnosti, při které se tento slavnostní akt koná, patří k nejoblíbenějším trutnovským akcím.

Každý ročník dračích slavností je věnován vybrané části z pověstí o založení města Trutnova, které do sbírky sepsal trutnovský kronikář Simon Hüttel v 16. století. Tradiční magický večerní průvod a vyzdvižení draka na věž předchází bohatý program v celém městě.

Historie Trutnova

Ještě ve 12. století tvořily Krkonoše hranici chráněnou vysokými horami, podhorskými bažinami a desítky kilometrů širokým pralesem. Až po roce 1110 prorazili Poláci důležitá obchodní stezku z Čech do Slezska, která vedla přes Dvůr Králové podél Labe k Hostinnému a odtud přes Pilníkov, Babí a Žacléř na krkonošské hřebeny. Na místě dnešního Horního Starého Města, vznikla okolo roku 1150 slovanská osada Úpa. Před rokem 1250 zde byl byl postaven vodní hrad na říčním ostrově.

Protože ves byla postihována povodněmi a trasa zemské obchodní cesty byla přemístěna do údolí Ličné přes Bernartice, byla osada přenesena na dnešní místo. Tak zvaná Úpa Druhá se stala centrem moravského rodu Švábeniců, kteří kraj kolonizovali. Poprvé se osadě psalo roku 1260.

Za krále Přemysla Otakara II. bylo pohraničí kolonizováno německými přistěhovalci a ti Úpu druhou přejmenovali na Trautenau (milé město v utěšené nivě). Statut města získala zřejmě roku 1301, když se stalo dřevařským centrem díky příchodu tyrolských dřevorubců.

Právě totiž bylo dotěženo stříbro v Jihlavě a otevíraly se výnosné doly v Kutné Hoře, které spotřebovaly obrovské množství dřeva. Těžilo se v údolí Úpy od Trutnova až nahoru k Pomezním boudám. Za 80 let práce tyrolských devorubců přišly Krkonoše o svůj prales. Byl odtěžen a jako polena nebo vory odplul po Úpě a Labi do Starého Kolína, kde byl naložen na vozy a odvezen do Kutné Hory, kde posloužil na výdřevu dolů, stavbu potřebných domů, výrobu strojů a také jako zdroj energie z ohně.  

Tomu ale předcházelo převzetí moci nad městem od Švábeniců rovnou pod královskou korunu Václava II. Prý špatně hospodařili, ale historici spíše spekulují o tom, že král soustředil veškeré zdroje k těžbě stříbra do svých rukou. Jednal na základě rad od cisterciáků, kteří přišli do Kutné Hory ještě před rozvojen těžby stříbra - a jaká náhodička - zrovna z kláštera ve Waldsassenu, který se specializoval na prospekci nalezišť drahých kovů a následné zakládání hornických děl.  

Poté město patří Janu Lucemburskému, jeho synu Karlu IV. a vnukovi Václavu IV. Ten celé Trutnovsko předává své manželce Žofii a Trutnov se stává věnným městem českých královen.

Za husitských válek dopadl Trutnov stejně jako mnohá jiná česká města: roku 1421 je dobyt husity, klášter vypálen a hrad obsazen posádkou hrdlořezů.

Po husitech ho dostává věnem Barbora, manželka českého krále a císaře Zikmunda. Po ní se k trutnovskému majetku dostávají Šumburkové a následne Krušinové. Až do roku 1526 se tu vraždí, loupí, instrikuje. Krutá vláda se projevuje vzájemným válčením sourozenců, rodičů, příbuzných, měšťanů, šlechticů a hejtmanů.  Trutnovský hrad je v té době opevněn nejen vůči vnejšímu nepříteli, ale také vůči městu. Stala se z něho pevnost v pevnosti.    

Roku 1582 přichází morová rána tak silná, že za jediný rok zemře 33 purkmistrů (starostů) Trutnova. Za třicetileté války je Trutnov roku 1642 a poté ještě jednou 1647 dobyt a vypálen Švédy. Dílo zkázy následně dokoná císařské vojsko, které Švédy vyžene.

Poslední dřevo po Úpě se plaví roku 1856. Roku 1858 je v provozu Faltisova největší přádelna lnu v Evropě. Majitel se díky tomu vyšvihne na jednoho z nejbohatších Evropanů. Město se mohutně rozvíjí a v okolí se staví desítky dalších textilek.

Požár roku 1861 zničí 90 % města. Ze starobylého gotického jádra s renesančními a barokními domy jich zůstane stát pouhých 18. Trutnovu vzápětí pomáhají města celé Evropy a USA. Aby byla obnova provedena co nejrychleji, jsou zbořeny městské brány a část hradeb, které slouží jako stavební materiál.

Ovšem již roku 1866 dochází za Prusko-rakouské války k významné bitvě. Bojovalo se ve městě i okolí a pro Rakousko byla bitva u Trutnova jediným přesvědčivým vítězstvím v celé válce.

Železnice byla do Trutnova přivedena roku 1870.

Tragické povodně v Krkonoších

Obrovská povodeň roku 1897 zničila město a zanechala po sobě 41 mrtvých obyvatel. V té době ukázaly Krkonoše svoji sílu, neboť vymýcené lesy nemohly zadržovat vodu a po intenzivně využívaných pastvinách stékaly přívalové srážka jako po strmé střeše. Série povodní v těch letech doslova vymetla obce a města v Podkrkonoší.  

Aby se situace neopakovala, byly nákladně upraveny nejen Úpa a vedlejší Labe, ale také všechny jejich příroky, a začalo se hospodařit podle vodohospodářských pravidel. Hrazenkářské dílo bylo na tehdejší dobu obrovské a táhlo se od krkonošských hřebenů až dolů do měst.  V Trutnově byla Úpa napřímena a sevřena do vysokého kamenného koryta. To zachránilo město přesně o sto sto let později při další velké povodni roku 1997.

Před 2. světovou válkou je u Trutnova zahájena stavba největší československé pevnosti Stachelberg. Poté se ovšem československá armáda vzdává a opouští pohraničí. Je vypálena trutnovská synagoga a zničen židovský hřbitov. Židé jsou zavražděni. Sudetští muži jsou odveleni na východní frontu, kde většina z nich zahyne u Stalingradu a v dalších grandiozních bitvách na ruských pláních. Po válce jsou němečtí občané vystěhováni. Několik okolních obcí včetně vsí na území dnešního města kvůli tomu zaniká.

Po roce 1989 je historické jádro města opraveno a následně vyhlášeno městskou památkovou zónou.

O trutnovských mlýnech

3. - 4. května 2019

Víření bubnů a pronikvý zvuk šalmají oznamují, že rok se s rokem sešel a v Trutnově se k novému životu probouzí ochránce města drak. Program slavností bude tentokrát zasvěcený mlýnům vodním, větrným a i těm božským, které sice melou pomalu, ale spravedlivě a jistě.

PÁTEK

20:00 ROZTÁČENÍ MLÝNSKÝCH KOL - Malé náměstí

Letos začneme páteční program pouličním happeningem, při kterém roztočíme naše mlýny, abychom namleli dostatek mouky pro sobotní slavnost. Večer pak zakončí pojízdný barokní kabaret oživlých snů a obrazů před Starou radnicí na náměstí.

21:30 THEATRUM CULINARIUM PICTUM - Krakonošovo náměstí

Fantaskní kulinářské obrazy inspirované díly holandských mistrů a hudbou Jóhann Jóhannssona. Piktoreskní barokní kabaret, kde se snoubí divadlo s hostinou. Scénické menu s lahůdkami pro oči, uši i mlsné jazýčky. účinkují: Jakub Müller, Alžbětka Pupíková, Tea Richterová, Magdaléna Pupík Rellichová, Zuzana Richterová, Anna Strnadová, Kristýna Břeská, Adam Hošek, Martin Svoboda / hudebníci: Tomáš Mašek a Michael Pospíšil / scéna: Josef Mlázovský, Naďa Crhová, Jakub Šulík / režie: Jiří Vydra

SOBOTA 

Letošní slavnosti budou v sobotu  trochu jiné než minulé. V prostoru tradiční Trautenbergovy tvrze bude postaven velký větrný mlýn pana Lhotáka z Jičína, který bude hlavní kulisou celodenní hry pro statečné kluky a děvčata. Pro menší jsou postavena vodní kola na nábřeží Václava Havla u restaurace Sokolovna. Tyto mlýny jsou součástí hry pro nejmenší a jejich rodiče.

Kuličková dráha se letos přemístila k městské tržnici, aby udělala místo ve Školní ulici pro slavnou loď na kolečkách, která se jmenuje příznačně Auroura.

Letos nestojí hlavní podium. Hudby a divadel je tolik, že mohou hrát pouličně bez nazvučení, a návštěvník si vybere místo a čas na jejich produkci sám. S umělci se potkáte v okolí kašny, na pěší zóně, v městské tržnici a na Dolní promenádě.

Pro nejmenší je opět nachystaná dětská scéna u Irské restaurace. Nesmíte zapomenout na oblíbené cyklokuriozity, soubor pouťových tureckých atrakcí Al Rašíd, střelnici pana Krále, školy řemesel království Danar nebo výtvarné dílny a předvádění řemesel souborů Bezinky a Domu Pod jasanem.

11:00 – 16:00 dvě celodenní hry

CESTA ČARODĚJOVA UČNĚ - hra pro starší děti v centru města, start u větrného mlýna na travnatém plácku pod Muzeem

Přijď do mlýna u temné skály, nebude to ke tvé škodě! Dobrodružné putování inspirováno knihou Otfrieda Preusslera Čarodějův učeň. Skupiny dvanácti odvážných se budou vydávat od zápraží mlýna na čarodějnou cestu. Staň se čarodějovým učněm a projdi zkouškami a úkoly, které ti pomohou vstoupit do mlýna a utkat se samotným Mistrem. Co je tajemstvím jeho moci? Co se skrývá v kouzelné knize? Jen společnými silami je možné přemoci zlo.

MLÝNY – hra pro menší děti na nábřeží Václava Havla

Krakonošovo náměstí

10:00-10:30 Peregrin – poutníci po říši středověké muziky

10:45-11:15 100 opic – divadelní představení

11:30-12:00 Holinky – Klezmer, swing, balkánský, rusínský, ruský a romský folklor

12:15-12:45 Khattya - tance Orientu

13:00-13:45 100 opic – divadelní představení

14:00-14-30 Urband – pouliční šraml, směs ruských písní, tanga, valčíku a blues

14:45-15:15 Divadlo V Pytli principála Petra Stolaře

15:30-16:00 Holinky - Klezmer, swing, balkánský, rusínský, ruský a romský folklor

16:15-16:45 Urband – pouliční šraml, směs ruských písní, tanga, valčíku a blues

17:00-17:30 Trautenbergovy bubny - rytmická skupina Za dvě dvě

17:45-? Peregrin – poutníci po říši středověké muziky

Městská tržnice

10:15-11:00 Romské pohádky – divadelní představení

11:15-11:45 Khattya - tance Orientu

12:00-12:30 Trautenbergovy bubny - rytmická skupina Za dvě dvě

12:45-13:15 Lovesong orchestra – pouliční dechovka ve 100% biokvalitě

13:15-14:00 Divadlo V Pytli principála Petra Stolaře

14:15-14:45 Lovesong orchestra – pouliční dechovka ve 100% biokvalitě

14:45-15:15 Holinky – Klezmer, swing, balkánský, rusínský, ruský a romský folklor

15:15-16:00 Lovesong orchestra – pouliční dechovka ve 100% biokvalitě

16:15-16:45 Peregrin – poutníci po říši středověké muziky

17:00-17:30 Urband – pouliční šraml, směs ruských písní, tanga, vlačíku a blues

17:45-? Trautenbergovy bubny - rytmická skupina Za dvě dvě

21:00 Už ho nesou!

Ve 21:00 hod. vyrazí průvod s drakem od parkoviště za kinem pod Dračí uličkou a po známé trase dojde na Krakonošovo náměstí, kde bude netvor vyzdvižen na věž Staré radnice. Vezměte s sebou zvonky, píšťaly, bubny, rohy a jiná rachtadla a přijďte zvolat Už ho nesou! a posléze Už visí!

INFO: Trutnov město draka

Booking.com

 Trutnov na HORYDOLY

Vlakem pod polské Krkonoše a Orličky

Trutnov: zima přichází

Trutnovské zimní nápoje

S dětmi na lyže do Trutnova

Lyžařský styl backcountry

S dětmi na lyže do Trutnova

V Trutnově se jezdí na kole i v zimě

Lidé přišli do Krkonoš přes Pomezní boudy

Černá struha na Labi ve Starém Kolíně 

Zobrazit místo Turistika na větší mapě