Černá struha na Labi ve Starém Kolíně

Než sedneme do kajaků, jsme si vědomi, do jak významných vod vplujeme.

Lucemburkové a Jagellonci si koupili císařství za stříbro 

V Kutné Hoře (Kuttenberg) objevili stříbro již Slavníkovci. Na hradišti Malín z něho razili vlastní denáry. To byl také jeden z důvodů, proč byl starý český rod vyhlazený konkurenty Přemyslovci. Peníze, bohatství a moc stojí už tisíce let za potoky krve. Zvláště když neteče z vlastního.

STŘEDOVĚK: Zasněženou Kutnou Horou

Za krále Vladislava II. - to je český hrdlořez, který německému císaři Barbarossovi vyhrál bitvu o italské Miláno - byl v Kutné Hoře založen první cisterciácký klášter. Mniši cisterciáci přišli na Sedlec roku 1142 z německého Waldsassenu, odkud se rekrutovali prospektoři a znalci hornického řemesla. To nebyla náhoda.

V té době ovšem hlavním centrem dolování stříbra byla Jihlava. Tamní těžba zaplatila vojenské výpravy posledních Přemyslovců a umožnila, aby velkou část Evropy ovládl Přemysl Otakar II. a jeho potomci Václav II. a Václav III. Jenže okolo roku 1300 se přestala těžba stříbra v Jihlavě vyplácet, neboť dobře dostupná ložiska byla vyčerpána.

Na českém trůně ze objevili Lucemburkové. Zároveň se díky lepší technologii mohlo začít těžit stříbro v Kutné Hoře ve velkém měřítku. Z výtěžku si koupili císařskou korunu Karel IV. a také jeho dva synové Václav IV. a Zikmund. Po nich nastoupili na český trůn Jagellonci a po nich Habsburkové. Ti všichni odvodili svoji obrovskou moc na Evropou od peněz, které jim proudily z Kutné Hory.

EUROPA JAGELLONICA: Co po smrti zbyde?

Globalizace zničila Kutnou Horu 

Kutnohorské hornictví upadlo až teprve za Třicetileté války po bitvě na Bílé hoře. Jednak se vyčerpala hlavní ložiska na Kaňku a v centru Kutné Hory a zbylé stříbro bylo příliš hluboko ve skalním masivu. Důležitější byly ovšem světové souvislosti: Španělé a Portugalci dobyli Jižní Ameriku a zaplavili evropský trh levným stříbrem odtamtud. Tomu havíři z Kutné Hory nebyli schopni konkurovat. Navíc vymřela degenerovaná Habsburská dynastie.

Krkonošský prales odplul po Labi

Proč tak dlouhý historický úvod? Protože tepnou života Kutné Hory bylo Labe, ačkoliv tento veletok město obtéká ve vzdálenosti 5 kilometrů. Hornictví bylo tisíce let závislé na dřevu. Horníci spotřebovali spoustu dřeva. Hory dřeva. Už před rokem 1300 byly vytěženy všechny mohutné dubové a topolové lesy daleko široko.

Proto bylo na horním toku Labe roku 1301 založeno město Trutnov (Trautenau), kam pozval Václav II. tyrolské dřevorubce. Ti během prvních 35 let vytěžili všechno dřevo z údolí Úpy a za 80 let smýtili veškerý krkonošský bukový prales až nahoru k hřebenům. Od té doby jsou Krkonoše pohořím horských pastvin bez lesa.

DŘEVORUBCI: Lidé přišli do Krkonoš přes Pomezní boudy

Prales odplul po Labi až ke Starému Kolínu. Vory i polena dopluly do Starého Kolína. Tyrolští dřevorubci, čeští voraři a němečtí horníci pracovali za jediným účelem - vytěžit co nejvíce stříbrné rudy v Kutné Hoře. Dřevo bylo potřeba především na výdřevu štol, kladení ohně (ve štolách se pálil oheň, aby se narušila tvrdá hornina) a výrobu dřevěného uhlí (sloužilo pro zpracování surové rudy na drahý kov).

Meandrující veletok v Polabí  

Labe vypadalo do přelomu 19. a 20. století úplně jinak, než dnešní regulovaná skoro rovná vodní cesta pro velké lodě. Kroutilo se v mnoha obrovských meandrech plochým Polabím, odbočovala z něj ramena a zase se vracela do hlavního toku.

Na levém břehu před odbočením ramene Černá struha se všechno krkonošské dřevo vykládalo z Labe na břeh. Dodnes se tomu místu říká Hornická louka. Odtud se dlouhé kmeny odvážely na povozech do Kutné Hory. Historici odhadují, že v době vrcholného období těžby to bylo mnoho desítek vozů denně. Z polenového dříví se na místě vyrábělo v milířích dřevěné uhlí a teprve poté se odváželo do Kutné Hory. V technickém slova smyslu šlo o to, aby se co nejvíce energie směsnalo do co nejmenšího objemu vhodného k přepravě.

Později byl postaven Veletovský jez na hlavním toku Labe a Baštovský jez na odbočující Černé struze. Ty zvedly hladinu a dřevo mohlo doplout po vodě až do Starého Kolína. Odtud byl roku 1572 prokopán umělý kanál Šífovka, po kterém se koňmi tahalo dřevo ke dvoru Skalka pod Kaňkem, tedy přímo ke štolám.

Po ukončení těžby v Kutné Hoře zůstaly do dneška oba labské jezy, ale Šífovka se přestala udržovat. Dnes z ní vidíme terénní zářez jen pod  Mladým Hlízovem, kde tehdejší Šífovka křižovala říčku Klejnárka. Zajímavé je, že tímto úsekem už půl tisíciletí odtékají přebytečné důlní vody z kutnohorských štol.

A ještě jedno stavení ve Starém Kolíně zůstalo donedávna věrné svému účelu. Ve čtvrti Bašta bylo možné stovky let zajít na pivo do vorařské hospody. Uvádí se, že se jednalo o nejstarší fungující hospodu na českém venkově. Zkrachovala teprve roku 2017.  

VIDEO Černá struha a Klejnárka ve Starém Kolíně na Labi

Plujeme po Doubravě, Labi a Klejnárce

Konečně vyplouváme! Vybrali jsme si půldenní trasu z řeky Doubravy do Labe, Černou struhou a Klejnárkou nazpátek do Labe a nakonec jsme odbočili kanálem do pískovny Sandberg. Důvod jsme měli prozaický - v Záboří se dají jednoduše vyložit lodě, u Sandbergu se dá zaparkovat a nazpátek do Záboří jede vlak ze zastávky Kolín - dílny.

REPORT: Dolní Doubrava do Labe

Vyplouváme od posledního mostu přes Doubravu v Záboří. Proud je tady už zanedbatelný, protože za půl kilometru ústí Doubrava do Labe. Po široké nudné řece pádlujeme další dva kilometry. Překáží nám pouze mnoho rybářských vlasců nahozených daleko do řeky.

Stará řeka před rokem 1900 zde meandrovala zleva doprava. Objeví se před námi špička ostrova. Proti ní na levém břehu Labe je Hornická louka, kterou jsme zmiňovali výše. Zde se vykládalo všechno dřevo připlouvající z Krkonoš. Dnes je značená turistických rozcestníkem.

Těsně před jezem Veletov odbočíme doleva do bočního labského ramena Černá struha. Aby nás nevcucnul silný proud do jezu, zastavujeme raději o dost dříve na levém břehu a přetahujeme lodě okolo několika obskurních karavanů. U ruiny průmyslového objektu znovu kloužeme do vody.

Mírný proud nás nese širokým korytem polabskou rovinou až do Starého Kolína. Padlé stromy se dají objet a žádné další překvapení si na nás řeka nepřipravila. Podjedeme energetickou lávku, poté silniční most a zastavujeme u Bašteckého jezu překlenutého lávkou pro pěší. Máme za sebou další 3 kilometry. Prohlédneme si ho z levého břehu a poté bez problémů sjedeme po šikmé desce. Bývalý Baštecký mlýn, poté národní podnik Kara a dnes malou vodní elektrárnu by bylo možné zdolat i pravým ramenem, ale přenášení Veletovskou ulicí na pravém břehu je dlouhé. 

Pod jezem se koryto na kilometr zúží a je potřeba kličkovat mezi stromy a křovím ve vodě. Pak vjedeme na přítok od vodní elektrárny a koryto se zase rozšíří. Po pravé ruce se po nějaké době zjeví samota Na Souškách a potom po levé ruce opuštěná betonová ruina Hejkolec. Hned za ní nenápadně přitéká zleva Klejnárka. Od Baštovského jezu jsme ujeli 3 km.

Po klidné a široké Klejnárce dojedeme po 1,5 km na soutok s Labem. Po něm pádlujeme 2 km do lokality Na Starých zámcích. Značky pro lodní dopravu nás nasměrují do kanálu doleva, kterým projedeme na do stále činné pískovny Sandberg. Těžba písku a štěrkopísku nebrání, aby se zde koupalo, rybařilo, fungoval zde kemp, kiosek, plachtilo se na plachetnicích a jezdilo motorovými čluny.

Máme za sebou 14 kilometrů různorodé plavby. Vytahujeme lodě na břeh a nakládáme je do auta, které jsme odstavili na malém parkovišti u vjezdu do pískovny Sandberg.

KOUPÁNÍ.cz: Pískovna Sandberg Kolín

Doporučené vybavení

Turistická kanoe, případně kajak, pádlo, plovací vesta, házečka, boty do vody, funkční prádlo, vodácká bunda, malý lodní pytel, vodovzdorné hodinky, mapa nebo GPS, lékárnička, mobil, peníze a suché oblečení.

Zobrazit místo World of rivers. Světové, české a slovenské řeky. na větší mapě

 Kanály na Labi a v okolí

Opatovický kanál

Sánský kanál

Vraňansko-hořínský laterální kanál

Černá struha a Klejnárka Starý Kolín

Mlýnský potok Kostelec nad Labem

Velké valy Nymburk

Farský potok Vlkava

Malá Ohře a Stará Ohře

Brozanský náhon

Vodácký kanál v Brandýse nad Labem

RIVER GUIDE Vodácký průvodce a kilometráž LABE