Kurská kosa v Baltském moři

Kurská kosa (zvaná také Kuronská nebo Kuršská) je nazvaná podle starého baltského národa Kurové.

Geograficky se jedná o velmi úzký poloostrov. Táhne se ze Sambijského poloostrova na severozápad od města Zelenogradsk (dříve Cranz) k městu Klajpeda. Zde je přerušena průlivem širokým pouze 390 metrů. Tudy je Kurský záliv spojen s Baltským mořem.

Kurský záliv je zablokovaný písečnou kosou

Do Kurského zálivu ústí velká řeka Němen, jejíž sladká voda se míchá se slaným Baltem a kvůli tomu se záliv pomalu zanáší a nejlépe je to vidět na tvoření Kurské kosy.  

Pobřeží Baltu se od 10. století, odkdy o něm máme věrohodné zprávy, velmi změnilo. Kurská kosa, která je dnes jednolitým pásem země, tvořilo tehdy několik velkých ostrovů. Ústí řek byla hlubší a tvořila delty.

Ještě ve 12. století existovala u Zelenogradsku úžina Brokist, kterou běžně proplouvaly obchodní lodě polské, litevské, vikingské i německé.

POLSKO: Helská kosa nabízí nejlepší koupání na Baltu

Ochrana přírody a obrana národa

Kurská kosa je dlouhá 98 kilometrů a široká od 400 do 3800 metrů. Nejvyšší místo je duna 67 metrů nad mořem.

Z litevské o ruské strany jsou to národní parky zapsané na listinu Světového přírodního dědictví UNESCO. Litevci tento fakt využili nečekaně také k obraně svého území. V nepřístupných místech vybudovali válečné opevnění proti Rusům, kteří mají na druhé straně enklávu Kaliningrad (starý český Královec a poté německý Königsberg).

Původně byla Kurská kosa zalesněna, ale vlivem sílícího osídlení byly lesy postupně káceny a flóra ničena dobytkem. Během Sedmileté války v roce 1757 ruská armáda vykácela zbytky lesů na stavbu lodí s malým ponorem. V důsledku odlesnění se začaly nezpevněné duny vlivem větrů přesouvat. Na konci 18. století pohřbil písek vesnici Karvaičiai. V roce 1825 začal poštovní úředník Georg David Kuwer se svým otcem Gottliebem znovu osazovat písečné duny. Dnes 75 % Kurské kosy pokrývá les. 

RUSKO: Vislanská kosa pěšky i na mořském kajaku

Německé území získal Sovětský svaz

V 10. až 11. století kosu obývali Vikingové. Víme o nich z archeologických nálezů v obci Rybačij. Ve středověku bylo Řádem teutonských rytířů na kose postaveno několik pevností. Řád byl poražen v roce 1410 armádou Litevského velkovévody a Polska.

Dalšími osídlenci byli Kurové. Později byli vybiti Řádem mečových bratří.

Před 2. světovou válkou byly Kurská kosa součástí Východního Pruska. Po válce byla kosa anektována Sovětským svazem a německé obyvatelstvo vysídleno. V roce 1991 byla jižní část ponechána Rusku a severní připadla Litvě, která se osvobodila od Sovětského svazu.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Mohlo by vás zajímat z historie Pobaltí:

Lotyšsko, malá země s velkou historií

Bitva u Grunwaldu patří do polské mytologie

Vojtěchova poslední cesta

Europa Jagellonica: Co po smrti zbyde?

Eurovelo 13: železná opona

Elblag se připravuje na přežití, kvůli přístavu se prokope Viselská kosa

Kde parníky jedou po louce? V Elblonském kanále

Region Bella Dvina

Každý běžec u moře vyléčí si své hoře

Booking.com