Europa Jagellonica: Co po smrti zbyde?

 Pokus o pokřtění Prusů skončil tragicky: Vojtěchova poslední cesta

Nevýznamný litevský velkokníže Jogaila z rodu Gediminů pochopí, že křesťanství se stalo neporazitelnou silou v Evropě a nemá smysl mu vzdorovat ani v Prusku na polsko-litevském pomezí.

Přijímá tedy křest a za pár dní si bere uherskou princeznu Hedviku z Anjou, která po matce dědí Polsko. Roku 1386 se stává polským králem Vladislavem II. Jagellonským. 

 Kde se vzali Jagellonci si přečtěte v článku Kutná Hora a Europa Jagellonica

Bitva u Grunwaldu: krev, mrtví, víra, svoboda, umění...

Jagellonec nemá snadný život. Chce-li udržet Polsko a Litvu, musí se neustále potýkat s řádem Německých rytířů. Když totiž selhaly křižácké výpravy do Svaté země, posílá papež křižáky do Pruska. Ti tam zakládají vlastní stát, bohatnou a získávají vojenskou i politickou moc. Všechno spěje k velkému střetnutí, protože Polsko a Litva jsou územně rozdělené právě křižáckým státem.

Nakonec desetiletí menších válečných tažení a bojů vyvrcholí roku 1410 bitvou u Grunwaldu, ve které Vladislav II. Jagellonský porazí řád Německých rytířů. V této největší středověké bitvě vítězí polsko-litevská unie.

Pobit je výkvět evropského rytířstva na obou stranách, končí tím rytířské éra vrcholného středověku, je omezen vliv církevního vojska a zároveň katolické církve, nastává zlatý věk svobody a umění. Do čela liberální Evropy se vyhoupnou na dvě stě let Jagellonci a spolu s nimi se na vítězné vlně svezou Habsburkové v západní části kontinentu.

 Přečtěte si podrobnosti: Bitva u Grunwaldu patří do polské mytologie

Co z Jagellonců měla Kutná Hora?

Kutná Hora se stává pokladnou, která stříbrnými doly financuje Jagellonskou Evropu. Odehrává se stejný scénář, jako o dvě století dříve, kdy Přemyslovskou Evropu dotovalo zlato z Otavy a Sázavy.

Jagellonci jsou ovšem chytřejší a zkušenější než Přemyslovci, a proto nechávají část zisků tam, kde se peníze rodí. Jagellonci vydávají přesné zákony prospěšné samozřejmě pro ně, ale také pro ostatní. Horníci a majitelé dolů v Kutné Hoře získávají velká práva, zůstává jim dost prostředků na reprezentaci a bohatstvím i vlivem se srovnávají s Pražany.

Staví chrám svaté Barbory. Pracují na něm stejní architekti, stavební hutě i umělci jako na chrámu svatého Víta na Hradčanech. Oba chrámy mají nakonec  stejný osud. Středověké Čechy se stávají po vytěžení drahých kovů zase chudé a stavba chrámů se zastavuje. V Kutné Hoře se tak stalo oficiálně roku 1558.

Kutnohorský i pražský chrám byly nakonec dostavěné až za další prosperity na konci Rakouska-Uherska a jako své ikony je převzalo Československo vzniklé roku 1918 na troskách evropské Habsburské monarchie.

Obrovské bohatství uměleckých děl církevních i světských z Jagellonské doby, kdy vládly Evropě čtyři generace tohoto rodu (1386-1572), jsou k vidění na výstavě Europa Jagellonica v Kutné Hoře.

Jádro výstavního projektu můžete zhlédnout v Jezuitské koleji, kde sídlí Galerie Středočeského kraje. Poslední návštěvník je uvidí 30. září. Výstava bude ještě k vidění ve Varšavě (říjen 2012 - leden 2013) a Postupimi (březen 2013 - červen 2013).

INFO: Europa Jagellonica

Ještě dnes zasahují Jagellonci do politiky, ačkoliv tento šlechtický rod dávno vymřel a zůstaly po něm jen nepřímí příbuzní.

Politika po půl tisíciletí

Výstava Europa Jagellonica je největším a nejvýznamnějším počinem tohoto desetiletí (při vší úctě k podobnému projektu Karel IV. císař z Boží milosti na Pražském hradě). To budí choutky politiků, aby si sáhli na slávu s výstavou spojenou.

Kurátor výstavy Jiří Fajt plánoval výstavy do čtyř nejvýznamnějších měst Jagellonské éry - Vilniusu, Krakova, Prahy a Budapešti. Jenže za deset let přípravy expozice se politické poměry v Evropě změnily.

Pro Maďary jsou Jagellonci připomínkou, kdy se Uhry zmenšily na území dnešního Slovenska a zbytek dobyli Turci, s čímž nesouhlasila nově nastoupivší nacionalisticko-socialistická garnitura.

Litevci sice po pádu Sovětského svazu a osamostatnění oslavují Jagellonskou dobu jako vzedmutí významu svého státu, ve Vilniusu nákladně zrekonstruovali velkovévodské sídlo, ale právě proto už jim nezbyly peníze na nic jiného.

Poláci považují bitvu u Grunwaldu, následné vyšvihnutí Jagellonců na špičku evropských šlechtických rodů a výron vzdělanosti na Krakovské univerzitě za vrcholné období svých dějin. Jenže nesouhlasili s tím, aby reprezentativní výstava začala v Čechách. Nemohli ji však odmítnout, a tak ji aspoň odsunuli do historicky méně významných prostor ve Varšavě.

Češi jednali také uboze. Václav Klaus, který na prezidentském křesle vystřídal Václava Havla, výstavu Europa Jagellonica nechtěl v Praze. Příliš mu připomínala Visegrádkou čtyřku, které fandil Havel a odmítal ji Klaus. Zároveň hrálo roli také to, že kurátor Jiří Fajt zveřejnil v časopise Ateliér Klausovy pokusy o zasahování do předchozí výstavy o Karlu IV. Chtěl se přirovnat ke Karlu IV.,  požadoval akcentovat Evropu bez mocenského centra a vyzvednout císaře jako ekonoma. Když se mu to nesplnilo, výstavu bojkotoval. Naštěstí byl v tu chvíli k dispozici jiný magaloman David Rath, který právě sedl na hejtmanskou židli. Pokusil se také urvat něco z lesku Jagellonců pro sebe, ale několik dní před zahájením výstavy ho policisté usadili do vazby za korupci. Výstava však už byla rozjetá a nic se s ní nedalo dělat.

Nakonec nejlepší roli sehráli Němci, kteří byli vlastně od Jagellonců v minulosti poražení. Téměř celou desetiletou přípravu výstavy financovaly Centrum pro dějiny a kulturu střední a východní Evropy, Vědecká obec a další instituce. Výstava na třetím místě po Kutné Hoře a Varšavě putuje právě k nim do Postupimi.

Vstupné na výstavu nebo na celý projekt

Projekt Europa Jagellonica vede hlavní výstava v Jezuitské koleji (dnes Galerie Středočeského kraje) vedle chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře. Speciální vstupenka zpřístupňuje také další památky historického města Kutné Hory, kde byl Vladislav II. Jagellonský korunován za českého krále.

Vstupné pouze na výstavu je 190 Kč pro dospělého, 90 Kč pro studenta nebo seniora a 400 Kč pro rodinu. Na všechny akce v rámci celého projektu platí dospělý 390 Kč a student či senior 250 Kč.

Se vstupenkou z Kutné Hory dostávají návštěvníci významné slevy na vstupném po celém Česku, kde se konají souběžné výstavy a akce zaměřené na Jagellonskou dobu.

Zároveň probíhají v Kutné hoře umělecké a vzdělávací programy zaměřené nejen na historii, ale také na srovnání moderního a gotického umění. Hlavním dílem ke srovnání je plastika Na modlitbách od Filipa Turka.  

Doprava

Do Kutné Hory jezdí autobusy ze všech možných směrů. Je to nejlepší dopravní prostředek na výstavu, protože autobusové nádraží leží nedaleko městského centra. 

Speciální jízdenku nabízí do Kutné Hory České dráhy jako Vlak+ Složitá administrativa zájemce nakonec dovede ke slevě 25 % na jízdném a 10 % na vstupném. Co je mu to však platné, když nádraží v Kutné Hoře stojí několik kilometrů od města. Buď musí počkat na další autobus, lokálku do centra, nebo bude šlapat pěšky.

Autem je nutné zaparkovat mimo historické centrum města, protože je celé opatřené zákazem stání.

Kutná Hora na HORYDOLY

Středověké stříbro v Kutné Hoře

Zasněženou Kutnou Horou

Jarní lezení v Polabí

Plotny u Malešova

Skály v údolí Vrchlice

Je kámen na Vyšehradě z Kutné Hory?

100 kilometzrů pěšky za den