Metrická soustava se používá od 1876

Metrickou konvenci podepsalo 18 států 25. května 1875. Metrická soustava byla definována ve Francii roku 1790. Současná podoba se označuje SI.

Metrická soustava je založená na jednotce metr a jejích násobcích.

Jak změřit jeden metr?

Francouzské Ústavodárné shromáždění pověřilo 1790 vědeckou komisi ve složení Borda, Condorcet, Lagrange, Laplace a Monge stanovením soustavy jednotek. Komise navrhla stanovit jako základ jednotek délky jednu desetimilióntinu zemského kvadrantu. Návrh byl schválen zákonem 1791. Měření probíhalo v letech 1792-1799, kdy zeměměřiči měřili délku poledníku mezi Dunkerque a Barcelonou. Později bylo měření prodlouženo až na ostrov Formentera v Baleárském souostroví.

HISTORIE MĚŘENÍ: Honba za prvním metrem

Vlastní měření úseku dlouhého 1300 km probíhalo v pařížských sázích 1736-1739 v Peru na území dnešního Ekvádoru. Dekret 1799 na základě měření a předpokladu o zploštění zemského elipsoidu 1:334 stanovil následující údaj:

1 m = 0,51307407 železného etalonu toise du Pérou (peruánského sáhu) při 13 °R

1 m = 443,295936 pařížských čárek

Na základě těchto měření byl nejprve zhotoven mosazný etalon metru a poté etalon platinový, který byl nazván archivní metr. Jeho délka byla platná při teplotě 0 °C.

Povinné užívání ve Francii bylo definitivně ustanoveno 1840.

STŘEDOVĚK: Staročeské míry

Kolik měří metr?

Metrická konvence 1875 založila mezinárodní úřad měr a vah, spravovaný mezinárodním výborem. Podle původního archivního metru byl vyroben mezinárodní etalon metru (užívaný dodnes) a jeho kopie, které byly vydány do členských států konvence. Etalony metru byly zhotoveny ze slitiny platiny a iridia, mají délku 1020 mm a průřez ve tvaru písmene X. Rakousko obdrželo kopie č. 15 a 19, Uhersko č. 14 tohoto etalonu.

Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí fyzikálních konstant.

Definice z roku 1960: Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, které přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p₁₀ a 5d₅ atomu kryptonu 86.

Definice z roku 1983 svázala délku metru přes rychlost světla ve vakuu s velikostí sekundy. Z toho vyplývá, že zpřesňováním měření času se zpřesňuje také velikost metru, hodnota rychlosti světla ve vakuu je nadále neměnná konstanta.

 Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas? a Gregoriánský kalendář