Vlhavský rybník je kulturní památka

Vlhlavský rybník patří mezi pět největších rybníků budějovicko-hlubocké soustavy a je desátým nejstarším rybníkem v jižních Čechách. O jeho založení se zasloužil vlhavský vladyka Oneš. Nevíme, kdo jej projektoval. Onešovu rybníku muselo ustoupit několik usedlostí náležejících vesnici Mahouš, jež byla pod správou zlatokorunského kláštera.

Duby na hrázi osazovali až Schwarzenbergové počátkem 18. století, kdy upravili přeliv a snad přidali pečlivě vyskládaný kamenný taras proti vlnám, jak udělali na stovkách dalších rybníků ve svém panství.

Krátká ale mohutná hráz

Hráz Vlhlavského rybníka je kulturní památkou. Dnešní plocha Vlhavského rybníka je 105 hektarů. Hráz je dlouhá pouhých 140 metrů, ale velmi silná. Její tloušťka dosahuje v koruně devět metrů a u paty patnáct metrů, vysoká je tři až čtyři metry.

Většina rybníka je velmi mělká. Hloubky dosahuje maximálně 2 metry. Loviště u stavidel je hluboké 4 metry. 

Stavidlo z dřevěných trámů a železa připomíná původní podobu této technické památky. Potrubí od stavidel skrz hráz do rybníka Kuchyňka tvoří podélně vydlabané dubové kmeny.

Vlhavský rybník je první na Pištínském potoce ve výše 403 m n.m. Přes menší rybníky pak potok teče do rybníka Bezdrev, kde se jeho vody spojují s Bezdrevským potokem. Bezdrevský potok poté ústí do Vltavy nad zámkem Hluboká nad Vltavou. Voda z Vlhav nakonec přes Labe skončí v Severním moři a tedy Atlantiku.

Výlov každé dva roky

Od dokončení hráze sloužil rybník kromě chovu ryb také k napájení obranného příkopu tvrze Vlhavy. Část platů z výnosů chovu ryb ve Vlhavském rybníce byla později Janem Hrůzou přidělena kaplanům němčického kostela. Rybník tedy po několik staletí - až do pozemkové reformy 1920 - spravovala šlechta spolu s církevními představiteli. Dnes ho spravuje Rybářství Hluboká.

Výlov se koná jednou za dva roky. Výlov Vlhavského rybníka se letos koná od 20. do 21. listopadu a níže položeného Bezdrevu 26. října až 2. listopadu. 

Zobrazit místo Turistika na větší mapě