Kounovské kamenné řady

Díky archeologům víme, že široké okolí Kounova bylo na pravěké poměry hustě osídlené. Ještě ve starověku, v době stěhování národů, tu žilo dost lidí.

Oblíbená krajina

V kopcovité krajině mezi Rakovníkem a Louny je doloženo mnoho vsí, táborů a hradišť všech možných kultur, kmenů a národů.

Proč tady žili? Co je sem táhlo? Snad příjemné klima, dostatek vody, ale zároveň žádné bažiny, možná i kámen jako surovina a les jako živitel.

Kameny na vřesovišti

Někdo z těchto lidí si dal velkou práci a nasázel velké kameny od několikatunových cvalíků po stokilogramové prcky do čtrnácti řad o délce čtyři sta metrů v geometricky přesných rozestupech od deseti do dvaceti metrů.

Řady vedou přesně v severojižním směru. Jsou umístěné na náhorní planině Rovina ve výšce 525 metrů nad mořem.

To by se ještě dalo vysvětlit jednoduše. Třeba že jsou to meze oddělující jednotlivá pole. Nebo si představit trochu fantasticky závodní dráhy pro lidi či zvířata. Nakonec i umělecké dílo by to mohlo být.

V době stavění řad byla Rovina bez lesa, rostl na ní jen vřes a podle průzkumu pylů bylo nedaleko aspoň jedno větší pole.

Orientace pro zemědělce nebo návštěvníky z vesmíru?

Jenže je tu obrovský zádrhel. Kameny jsou z prvohorního křemence a okolní terén je tvořený druhohorní opukou a trochu pískovce ze stejné doby. Křemenec je odsud velmi daleko. Přirozené skály a výchozy jsou až někde u Prahy.

Kdo je ke Kounovu dovalil nebo donesl? A hlavně proč to udělal? Jedna z teorií tvrdí, že Kounovské kamenné řady jsou z pevného kamene, protože na rozdíl od drolivého okolí odolá motorům mezihvezdných kosmických lodí. Jsme tedy na letišti nebo na navigačním zařízení?

Další záhadou je přesná orientace ze severu na jih. Zeměpisný sever dokázaly určit podle hvězd už staré civlizace, zřejmě starší než tvůrci Kounovských řad, ale dodržet správný směr všech kamenů v gigantické stavbě v nerovném terénu vyžadovalo specializaci a dobrou organizaci práce mnoha lidí.

Že by se tedy jednalo o obrovskou observatoř? Nebo spíše kultovní místo? Nebo oboje dohromady? Možná nešlo ani tak o vědu a výzkum, ale spíš o určení důležitých dat pro první zemědělce, mezi nimiž drží primát rovnodennost a slunovrat.

Rolníci vždy věděli, že kdo zaseje příliš brzo, nebo se naopak opozdí, přijde o budoucí úrodu. V pravěku, kdy výnosy z polí byly oproti dnešku malinké a zásoby neměli lidé žádné, bylo přesné datum setí a sklizně otázkou života a smrti.

Vidíme možná jenom zbytky původní stavby

Kounovské kamenné řady byly známy místním lidem odedávna, ale historiky na ně upozornil teprve v roce 1934 tamní učitel Antonín Patejdl.

Kolik kamenů bylo do té doby ztraceno, rozebráno, zničeno a použito na stavební materiál, to už se nikdo nedozví. Kameny, které dnes vidíme v kounovských řadách, jsou ploché a ze země vyčnívají jen velmi málo. Jejich výška nad terénem je do půl metru.

Archeologové se shodují, že řady mohly být osázeny kameny někdy v době sedmého tisíciletí před naším letopočtem. Jsou tedy staré nějakých deset tisíc let.

Čtyři řady v okolí

V širším okolí lze nalézt ještě další tři kamenné řady. Možná všechny čtyři spolu souvisejí a možná také nemají spolu nic společného.

Nečemice

Na severním úbočí Nečemického vrchu 1,5 km severozápadně od Nečemic v lese nad samotou Nový Svět. Čtyři řady jsou zbytkem mnoha řad, po kterých se nachází kameny roztroušené v terénu.

Špičák

Severozápadně od silnice Kounov - Domoušice se vypíná Špičák (488 m n.m.). V době slunovratu leží na spojnici kounovských a nečemických řad. Na vrcholu je několik kamenů, ve kterých někteří badatelé spatřují kamennou řadu, kruh a centrální vizir.

Kluček

Mezi Lhotou a Klučkem na náhorní plošině u mlýna Tasov (302 m n.m.). Oblé kameny jsou v jedné řadě na okraji nad strmým svahem. Bývalo zde šest stejných řad. Teď leží čtyři stovky kamenů v údolí.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Týden na Křivoklátsku

XII. Kounovské kamenné řady

XI. Přílepská skála pro romantiky

X. Kotláři útočí

IX. Na hřiště místo do přírody

VIII. Spěcháte-li, nejezděte na Berounku

VII. Studené koupání u Tří pramenů

VI. Umělá příroda na Křivoklátě

V. Dlouhé sjezdy k Berounce

IV. Hledání hořovických skal

III. Greenway Berounka - Střela

II. Nová rozhledna Velká Buková

I. Křivoklátsko je lesnickým parkem. Co z toho?