Chlapci z Rikatada ženou svoje stáda z Jizerských hor do Liberce

Pod Rykatado se hlásily také sousední osady Rackové, Severní záře, Taraco, Údolí karibů, Targo a další.      

Bob Hurikán vsadil na jistotu

Roku 1936 pořádalo Rykatado soutěž o nejhezčí trampskou písničku. Pěvecké klání se konalo v Horním Růžodole / Ober Rosenthal v hospodě U Potůčku. Mimochodem z Liberce hlavního nádraží / Reichenberg Hauptbahnhof tam dodnes staví vlak na stejném nádraží, jaké zažili tehdejší trampové. Také hospoda U Potůčku stále funguje, jen v současnosti patří do liberecké čtvrti Šimonovice - Minkovice.

Bob Hurikán a jeho žena Bó v populárním Duo Hurikán vsadili na jistotu. Složili a zazpívali písničku Rikatado na tělo pořadatelům. Bob Hurikán byl už tehdy protřelým profesionálním muzikantem a věděl, že poněkud podlézavý tah mu vyjde. Soutěž vyhrál. Spojeným osadám Rykatado se natolik zalíbila, že se stala osadní hymnou.

Udělal ale chybu a v názvu osad zaměnil tvrdé "Ypsilon" za měkké "I". Tak to zůstalo a písnička se zpívá u planoucích ohňů už skoro sto let.

Bob Hurikán pak ještě další dva roky až do německé okupace Sudet často jezdil na osadu Rykatado v Jizerských horách / Isergebirge.

Pod trampskou přezdívkou Bob Hurikán (1907-1965) se skrýval pražský rodák Josef Peterka. Od 1930 byl redaktorem časopisu Naše osady. Než začala 2. světová válka, procestoval řadu zemí, zvláště Středního východu, severní Afriky a Skandinávie na severním polárním kruhu. Své zážitky z cest využil v mnoha dobrodružných knihách a časopisech nevalné kvality. Z edice Rodokaps (romány do kapsy) připomeňme třeba novely Pobožný střelec, Toronto, Plamen vzpoury a Třetí záloha.

Ještě před okupací v roce 1938 vydal Dějiny trampingu, ve kterých zachytil vznik jednotlivých trampských osad. Dnes je to základní historická literatura k tomuto období. 

Kamenice zmizela pod hladinou přehrady Josefův Důl

Původní Rykatado v Jizerských horách na podzim 1938 zaniká při záboru pohraničí německými vojsky a odsunu českého obyvatelstva do vnitrozemí.

Poslední zápis do osadní kroniky od Míly Václavíka je datován na počátek roku 1939: "Ztrácel jsem svoji domovinu, ztrácel jsem veškerý svůj majetek, ztrácel jsem svoji boudu a s ní vzpomínky… ztrácel jsem bývalý život. Jak mi bylo těžko a jak mi bylo zároveň i lehko, neboť to vše, co jsem tam zanechal i s těmi radostmi, bylo vlastně břemeno, kterého jsem se celkem rád zbavoval. A ta nejistota z budoucna? Co bude dál? Bylo mi jako dítěti, které nic nevnímá. Chvílemi taková prázdnota v hlavě a potom jen to jediné vědomí, že člověk musí jíst, aby nezemřel."

2. světovou válku většina osadníků Rykatada přežila, ale k obnově spojených osad nedošlo. Až 1965 se sešel šerif Rykatada Ferda Otruba s Kapitánem Kidem a diskutovali o obnovení spojených osad. V novinách Průboj vyšlo několik článků o historii Rykatada od Kapitána Kida a 1967 se uskutečnil potlach na připomínku slavné osady. Sjelo se na něj velké množství osad nejen z Jizerských hor a byla znovu vztyčena vlajka Rykatada.

Ještě ten rok se osadníci Rykatada setkali se zástupci osad Island, Zlatý klíč, Mohykáni a Old Rowers. Byly dohodnuty podmínky členství ve Spojených osadách. Šerif Ferda Otruba mezi tím zemřel. Jeho nástupcem byl zvolen Kapitán Kid a osadním čarodějem Wabi Ryvola. Přidaly se další osady Černý orel, Key-Vey, Silver Fox a Synové severu.

Jenže pak se všechno zvrtlo. Tahoun obnoveného Rykatada Kapitán Kid se nečekaně odstěhoval do Ústí nad Labem, 21. srpna 1968 přijeli do Československa další okupanti tentokrát z Ruska, mnoho trampů emigrovalo, 1970 začaly práce na přehradní nádrži Josefův Důl, která 1976 zatopila horní Kamenici, a konečně se nepodařilo ukočírovat nesourodé zájmy starých usedlíků s mladými bouřliváky.

Rikatado v Českém ráji a na Křivoklátsku

Rykatado v Jizerských horách se sice obnovit nepodařilo, ale připomeňme, že písničkou se inspirovali další trampové a založili osadu Rikatádo v křivoklátských lesích na dolním toku Pařezového potoka a jiní osadu stejného jména Rikatado v Bělé u Staré Paky. Obě osady existují dosud.

Zazimovat chalupu nebo přiznat, že už na ni nezbývá síla?

RIKATADO

Chlapci z Rikatáda,
ženou svoje stáda,
po mexický hranici,
zem se silně třese,
stromy padaj v lese,
před pistolí mířící.

V srdci nosí lásku,
každý má svou krásku
pistol nízko u boku,
neznaj strachu z Estakáda,
zpívají si do kroku.

Rikatádo jak tornádo,
letí širou stepí,
koně řičí, chlapci křičí,
štěstí se na ně lepí.

Rikatádo velmi rádo,
mává sombrérem nad hlavou,
Rikatádo jak tornádo,
stále hýří náladou.

Z Rikatáda chlapci,
prérie jsou dravci,
když to v baru neklape,
sem tam pistol hlesne,
falešnej hráč klesne,
péra lítaj z kanape.

Při grogu a džinu
mají z toho psinu,
šťouchají se do břicha
a pak celý Rikatádo,
zpívá píseň do ticha.

Rikatádo jak tornádo,
letí širou stepí,
koně řičí, chlapci křičí,
štěstí se na ně lepí.

Rikatádo velmi rádo,
mává sombrérem nad hlavou,
Rikatádo jak tornádo,
stále hýří náladou.
Rikatádo jak tornádo,
stále hýří náladou.

Rosendorfovo nakladatelství

Dvojlist s notovým a akordovým záznamem písně Rikatado vyšel 1936 v nakladatelství E.J.Rosendorf. Nakladatelství Evžen J. Rosendorf (*1895) vzniklo 1920 v Praze a jejím zakladatelem byl rodák z Jablonce nad Nisou Evžen Rosendorf, který téhož roku získal knihkupeckou a nakladatelskou koncesi. Nakladatelství se zprvu zaměřovalo na vydávání soudobé beletrie a dramatické tvorby, ale postupem času se specializovalo především na ochotnické hry.

Původně se společnost jmenovala Moderní knihkupectví a nakladatelství E. K. Rosendorf a sídlila v Žitné 9 na Novém Městě. Působil v ní také Evženův bratr Karel Rosendorf. 1928 se cesty bratrů rozešly a firma dále fungovala pod názvem Divadelní nakladatelství E. J. Rosendorf. K nakladatelství přidal Evžen Rosendorf také divadelní agenturu a sídlo firmy se několikrát stěhovalo. Poslední adresa byla Ječná 13. Nakladatelská činnost upadala a 1940 se firma zaměřila na knihkupectví a nakladatelství zrušila. Nakladatelství se kromě obsáhlé beletrie soustředilo na dramatickou tvorbu a vydávalo také trampské, operetní a taneční písně. 1949 bylo knihkupectví nadobro uzavřeno.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Historie písniček na HORYDOLY

Až ztichnou Bílé skály

Bim Bam

Byla cesta ušlapaná

Den přeslavný jest k nám přišel

Dopis Svobodné Evropě

Důl McLaren

Hotel Savoy

Když jsem já šel tou Putimskou bránou

Mamko moja, já vydávať sa mám

Narodil se Kristus pán

Po Starých zámeckých schodech

Rikatado

Rosa na kolejích

Sil jsem proso na souvrati

Ten, kdo si hraje

Tibetská nomádská píseň

Tichá noc, svatá noc

Trucker´s Hitch

Tvůj bílý šátek

V půlnoční hodinu anděl se zjevuje

Whisky to je moje gusto

Česká hymna: Kde domov můj

Tibetská hymna

SEZNAM: Zpěvníky na internetu