Z Vitorazska do Třeboňské pánve na koloběžkách

Na zastávce Třeboň-lázně nasedáme do osobního vlaku, který nás po ránu veze přes blata, kde se už zvedá mlha. Na konečné stanici v Českých Velenicích se vyjasňuje. Chystá se krásný koloběžkářský den. Slunce září nad hlavou, pofukuje slabý větřík, cesty jsou suché a stromy se ještě nezbavily listí.

Z Velenic se nejprve zajedeme podívat k mostu v Gmündu přes Lužnici, která zde ztrácí své německé jméno Lainsitz. Voda stéká přes jez, který je z části tvořený obrovskými žulovými balvany. Vitorazsko patří geolgicky do moldanubika, které se za tímto žulovým skalním prahem zanořuje hluboko pod zem. Tady končí skalnatá krajina. Zajímavé je, že Vitorazsko právě proto, že geologicky patří k Čechám než k Rakousku (tedy k Vltavě než k Dunaji), bylo v historii české. To se změnilo až po 1. světové válce, kdy krajina už nehrála takovou roli.

Pod jezem vtéká Lužnice z kamenitého Vitorazska do bahnité Třeboňské pánve. Čili od rakouského města Weitra do české Třeboně. Neboli z Waldviertel do jižních Čech.

RIVER GUIDE: Vodácké peklo na horní Lužnici

Z nádraží jedeme nejdříve Revoluční ulicí, poté třídou Československých legií a za hraničním přechodem krátce po Grenzgasse. Historické město Gmünd vynechávéme kvůli času, a most opouštíme po Lischaeuer Strasse. Na konci průmyslové zástavby si prohlédneme po levé ruce cvičný automobilový polygon a po kilometru klesání opouštíme hlavní silnici. Odbočujeme doleva po staré silnici Breitenseerstrasse.

Život a zánik na státních hranicích

Přejedeme historický železný most přes Lužnici, zavzpomínáme, jak jsme tudy probíjeli zarostlými meandry na kajacích, a stoupáme do obce Breitensee. Míjíme pomníček mladému muži, který se zabil při dopravní nehodě nedlouho po válce. Kdyby věděl, že ho přičinliví Rakušané těsně obestaví elektrorozvodnými skříněmi, nejspíš by se pokusil dojet o kus dál.  

Po levé ruce necháváme údolí, kvůli které má obec jméno. Široké jezero se tu čas od času vytváří už od ledové doby při obrovských povodních, když se naplní celá Třeboňská pánev vodou. Intervaly mezi povodněmi jsou z lidského pohledu nekonečně dlouhé, ale třeba poslední povodeň 2002 prohlubeninu naplnila a zatopila velké množství domů.

Okolo kaple Heilige Maria vyjedeme znovu na hlavní silnici směrem Nagelberg. Po necelém kilometru ji opustíme v pravotočivé zatáčce. Vlevo od silnice stojí hraniční patník označený V52 a za ním začíná zarostlý úvoz. Tady opouštíme Rakousko a vjíždíme do Čech. Po dvou stovkách metrů narazíme na asfaltovou silničku mezi křovím. Tudy vedla do roku 1948 signální stěna Pohraniční stráže. Zde bránili komunisté lidem, aby odešli z Československa do svobodného světa. Na křižovatce s další silničkou stávala dokonce pohraniční rota, kde sloužila stovka po zuby ozbrojených pohraničníků se psy a samopaly.

Do roku 1950 zde stávaly desítky stavení vesnice Krabonoš / Zuggers. Dnes to poznáme jen podle zplanělých starých sadů. Trháme si v nich malá strupatá jablíčka ke svačině.

Nová Ves nad Lužnicí: zmar

Okolo kostela svatého Jana Křtitele sjíždíme dolů k Lužnici a přejíždíme na levý břeh. Jsme v Nové Vsi nad Lužnicí / Erdweiss. Tady začínají plavbu dobrodružní vodáci, kteří za den perného pádlování v zarostlých meandrech dojedou do Suchdola, kde začíná obvyklé týdenní splutí až do Vltavy.

Držíme se cyklotrasy 1013. Po levé ruce nejprve obdivujeme věž starého vodojemu obloženou dřevem, potom po pravé ruce mlýn Stölzle s jezem a nakonec protilehlou továrnu Skloform - vše je opuštěné a prázdné.

Suchdol: tady chcípl pes

Novou Ves opouštíme silnicí okolo nádraží. V Záblatí odbočíme na lesní silničku, po které nás vede cyklotrasa 1012, jako když střelí stále rovně. Po výjezdu z lesa se změní na normální silnici. Mezi chudými poli a pastvinami dorazíme přes Dvory nad Lužnicí do Suchdola nad Lužnicí / Suchental an der Lainsitz. Od doby, kdy byla přivedena dálnice z Prahy do Českých Budějovic a dál k rakouským hranicím, stala se z městyse díra na konci světa. V neděli jsou zavřené obě hospody, na cukrárně vlaje černý prapor a obchod nenacházíme. Na návsi proto vytáhneme tatranky a bidony. To je náš oběd.

Jako duchovní strava nám slouží dva výtisky Politické ekonomie, které nacházíme v knihobudce. Komunistické přesvědčení autorů této bichle z 50. let minulého bylo jednou z příčin, proč se v tomto století nemáme tak dobře, jakou sousedé Rakušané. Mimochodem v Suchdole letos drtivě vyhrálo ANO Andreje Babiše. Takže prosperita se odkládá na příště.

Chvíli poté zjišťujeme, že aspoň asijská jídelna je otevřená. Suchdol opouštíme Komenského ulicí. Cyklotrasu 1012 necháváme za zády. Svištíme přes Benátky ke Starému, Prostřednímu a Novému rybníku U Cepu. Za nimi si prohlížíme přírodní rezervaci v mělké opuštěné Cepské pískovně.

Skrze hluboké lesy stále po rovině

Na rozcestí u Červeného kříže odbočujeme doleva na cyklostezku 122 a zároveň modrou turistickou značku. Vede skrze hluboký les po Třeboňské cestě. Máme ovšem smůlu, že se právě pokládá asfaltový povrch a musíme cyklostezku objet lesy a bažinami v délce asi dvou kilometrů.

V osadě Barbora se jméno cesty mění na Kočárka. Bez zatáček stále rovně nás dovede k mostku přes Zlatou stoku. Dál jedeme okolo rašeliniště, kde se těží rašelina pro třeboňské lázně, a k rybniční soustavě Velké Stavidlo.

REPORT: Zlatá stoka na kajaku z Majdaleny do Třeboně

Přejedeme po mohutné hrázi Opatovického rybníka a ikonického rybníka Svět, prohlédneme si monumentální sochu rybníkáře Jakuba Krčína a o něco menší pomník rybáře Josefa Šusty.  

JAKUB KRČÍN: Rybník Svět v Třeboni

Nakonec vjedeme do Třeboně, zběžně si prohlédneme pivovar Regent, městskou Svinenskou bránu, třeboňský zámek, divadlo Josefa Kajetána Tyla a končíme na Masarykově náměstí, kde právě končí staročeské trhy.

Doporučené vybavení

Koloběžka, tenisky, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, blikačka, světlo na kolo, cyklistické brýle, funkční prádlo, čepice, bunda, chytré hodinky, mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo, jídlo a pití.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Trojský most (Praha), Z Kladna k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Koukolova hora a Kobyla (Beroun), Soutok Vltavy a Sázavy (Davle), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Podél Labe do Brandýsa (Nymburk), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Podél Labe z Mělníka (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Ze Slaného k Vltavě (Kralupy), Zákolanský potok (Kralupy), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Přes Říp (Kralupy), Z Ještědu do Mnichova Hradiště (Liberec), Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podralsko (Hamr na Jezeře), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Voděradské bučiny (Jevany), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Manětín a Nečtiny (Plzeňsko), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Neumětely (Český kras), Podél Ploučnice (Děčín) Podél Dyje (Znojmo) Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Z Jizerek do Českého ráje (Tanvald) Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Třeboňská pánev (Třeboň), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz