Tvůj bílý šátek mě zpátky nezavolá

Za operetou Ostrov milování stály tři tehdejší specialisté na pop music - Josef Stelibský napsal hudbu, Karel Melíšek a Jarka Mottl se postarali o libreto a texty písní. Věděli, pro koho píší. Intelekt do své tvorby nezatahovali.

Loď pod vedením neschopného kapitána veze znuděné milionáře, kteří očekávají dobrodružství na drahé dovolené. Plavidlo ztroskotá. Shodou okolností v tu chvíli havaruje i letadlo řízené švédským pilotem a krasavcem Svenem Hansenem. Co čert nechce, dojde k přepadení piráty. Co vše se děje na ostrově obydleném domorodci.

Opereta obsahuje kromě Tvého bílého šátku, což je česká variace na tango, další slavné melodie, jako například Zpíval kos s kosicí, Láska brány otevírá a Bramborová placka.

Tvůj bílý šátek

Břehy vzdalující sbohem lodi dávají.
Děvy milující sbohem lodi dávají.
Vidím oči plačící i tvůj šátek vlající.
Rok je příliš dlouhý pro toho, kdo čeká dál.
pozdrav plný touhy po vlnách ti posílá.

Refren:
Tvůj bílý šátek mě zpátky nezavolá.
V bouři se nedovolá, musím ti sbohem dát.
Tvůj bílý ||šátek - motýlek odpoutaný.
Loučením požehnaný, v dálce jej vidím vlát.
Svěřím jej dálavám v tichém žalování.
Jak velkou lásku mám k nedomilování.
Tvůj bílý šátek mě zpátky nezavolá.
Kdo pláči neodolá touží po shledání.

Ten měsíc bledý pochopil jak mám tě rád.
Dneska naposledy přišel jsem ti lásku dát.
Odliv jachtu uchvátí, naše touhy rozvrátí.
Siréna už kvílí, vítr plachty napíná.
Sen trval jen chvíli, dlouhá cesta začíná. 

Tvůj bílý šátek z operety Ostrov milování

Hudba: Josef Stelibský
Text: Jarka Mottl a Karel Melíšek
Zpěv: Ljuba Hermanová
Nahrávka: S. E. Nováček se svým orchestrem
Vydavatel: Supraphon 1942

Jarka Mottl je známý především jako autor mnoha trampských hitů. Jak se dostal k operetě?

Spolu s textařem Karlem Melíškem a skladatelem Josefem Stelibským se vydal 1936 do světa zpěvoher. První společná opereta této mladé trojice nesla název Podej štěstí ruku a uvedlo ji nuselské Tylovo divadlo. Měla obrovský úspěch především díky několika šlágrům, které velmi rychle zlidověly - např. Večer nad Prahou, Kdyby to tak bylo možný a Kdybych já měl blázinec. Následovaly další operety Byli jsme a budem (1937), Petříček a Pavlíček (1940), Hotel Riviéra (1941), Ostrov milování (1942) a Dívka na plakátě (1943). Každá obsahovala písně, které se zpívají dodnes.

Josef Stelibský patří k nejznámějším operetním skladatelům lehkého žánru zaměřeného na nepříliš vzdělané masy.

Narodil ve Vsetíně otci, který vedl kapelu a vyučoval hudbu. Josef Stelibský u něj začal hrát na housle a dostala se až na pražskou konzervatoř, kde absolvoval skladbu u slovutného Jaroslava Křičky. Od 1929 byl v Turčianském sv. Martinu jako regenschori, hrál na varhany, vedl kostelní sbor a komponoval církevní skladby. Ale také improvizoval v místním biografu, kde doprovázel filmová představení.

Zároveň skládal písničky, které rozesílal nakladatelům k otištění, ale vždy marně. Vydavatelé odmítli dokonce takové hity, které později zpívalo celé Československo - Kdo jednou někoho i měl rád či Volání v noci setmělé.

1932 přesídlil do Prahy a hrál v restauracích, kinech a barech a při tom dále skládal písničky. Aby vypadal seriózněji, nechal si narůst knírek. Ledy se prolomily. Napsal hudbu do historického filmu Vězeň na Bezdězi a současně vydal svůj první valčík Kdo jedenkrát měl někoho rád. Najednou úspěch stíhal úspěch: filmy, gramofonové desky, další a další objednávky na skládání hudby. Žádaná byl hlavně jeho tanga. Jeho písničky vycházely v nakladatelství Ferryho Kováříka a posléze u Mojmíra Urbánka. 

Kromě operet napsal hudbu k pěti desítkám filmů, šlo převážně o písničky. V tomto oboru se uplatnil i krátce po válce. Ještě 1947 zkomponoval hudbu k filmu Nikdo nic neví, ale ten byl krátce po komunistickém puči 1948 stažen z distribuce jako "nevyhovující novým úkolům čs. filmového umění".

Po únoru 1948 emigroval Josef Stelibský do Západního Německa, kde v rozhlasové stanici Svobodná Evropa připravoval pravidelné hudební pořady. 1954 se přestěhoval do USA, kde se pokoušel o štěstí v Hollywoodu, ale neuspěl. Zdravotní a existenční problémy ukončil 1962 sebevraždou ve svých 53 letech.

Editor zpěvníku Děti manéže si pohrál s názvy jeho písní: "Představme si týden bez neděle, Petřín bez rozhledny, nebo sodovku bez bublinek a stejné tak bude se nám jevit česká písňová tvorba bez Josefa Stelibského. Už při pouhém vyslovení jeho jména zazní nám v uších některá z jeho libových melodií, které se rozlétly do světa jako obláčky bílé, aby každý, kdo jedenkrát měl někoho rád pochopil, ze život je krásný, neboť srdce je lásky chrám a láska brány otevírá. A proto seňorito, až se setmí, podej štěstí ruku a neboj se rozloučení. I když nemám nic, než to, co mám bude to přece jen veselá bída na šťastné planetě. Kdyby to tak bylo možný koupím ti párek poštovních holubů a budu ti zpívat to, co zpíval kos kosici fistulí. Když večer nad Prahou hvězdičky zaplanou, hledám ke svému stínu stín, přes to, že vím, že s láskou je soužení. Ale dokud je plná číš slyším volání lásky a říkám si, kdybych tvoji lásku měl, na všechno bych zapomněl. V tom jsem si však - pro pána krále - uvědomil, že já to dneska platím, a tak ať to dělám, jak to dělám, připadám si jako dívka na plakátě, která má za sebou ostrov milování a řekl jsem si, že jsem jen jako děti manéže a až ti dám polibek na rozloučenou, pak už tvůj bílý šátek mě zpátky nezavolá." 

 Historie písniček na HORYDOLY

Až ztichnou Bílé skály

Bim Bam

Byla cesta ušlapaná

Den přeslavný jest k nám přišel

Dopis Svobodné Evropě

Důl McLaren

Hotel Savoy

Když jsem já šel tou Putimskou bránou

Mamko moja, já vydávať sa mám

Narodil se Kristus pán

Po Starých zámeckých schodech

Rosa na kolejích

Sil jsem proso na souvrati

Ten, kdo si hraje

Tibetská nomádská píseň

Tichá noc, svatá noc

Trucker´s Hitch

Tvůj bílý šátek

V půlnoční hodinu anděl se zjevuje

Whisky to je moje gusto

Česká hymna: Kde domov můj

Tibetská hymna

SEZNAM: Zpěvníky na internetu