Rozhledna Štěpánka mezi Jizerkami a Krkonošemi

Rozhledna Štěpánka je vysoká 24 metrů a vede na ni 81 schodů.

Politický podnikatel Rohan se mýlil

Stavěla se hodně dlouho od roku 1847 do 1892. Stavbu nařídil kníže Camill Rohan, když se stavěla císařská Krkonošská silnice (dnes v její trase vede důležitá komunikace mezi Libercem, Tanvaldem a Trutnovem). Pojmenoval ji po arcivévodovi Štěpánovi (Stephan) na vrchu Hvězda (Buchstein). Ten zde jako český zemský místodržící při inspekční cestě na stavbu silnice vyjádřil nadšení z dalekého rozhledu.

Stavbu nedotáhl do konce kvůli vysokým nákladům s nejistým politickým a tím pádem i ekonomickým výsledkem. Byla postavena základna věže se vchodem, když se arcivévoda Štěpán přestal těšit přízni vídeňského dvora a byl odeslán do Uher. Kníže Rohan, který stavbu zahájil kvůli posílení svého vlivu ve Vídni, tedy neměl důvod dále investovat do stavby.

Legenda praví, že prý kníže Rohan stavbu zastavil na varování Cikánky, která mu předpověděla, že zemře po dokončení věže. Práce se na rozhledně se zastavily na čtyři desetiletí. V roce 1888 koupil rozestavěnou Štěpánku Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory. Dokončila ji pak jeho kořenovská sekce v roce 1892. Kníže Rohan vypustil duši do měsíce po slavnostním otevření rozhledny.

Krásný rozhled na hranice i do vnitrozemí

Rozhledna Štěpánka spolu s kolegyní na krkonošském vrchu Žalý jsou nejstarší rozhledny v krkonošsko-jizerské oblasti.

Z rozhledny je mohutný výhled na Krkonoše, Jizerské a Lužické hory. Při pohledu do vnitrozemí je vidět Zvičina, Mužský, Bezděz a Ralsko.

Čtěte také: Přírodní vyhlídky v Jizerkách

Maltézský kříž připomíná oběti válek

Jizerské hory byly v této části výhradně německojazyčným územím úzce spojených se Slezskem, protože Přemyslovci a jejich šlechta postupně osídlili tento horský region přistěhovalci z německých a rakouských zemí. Ohledně vztahů s Čechy zde nikdy nepanovaly větší rozpory. Až němečtí nacisté tento kraj odtrhli před 2. světovou válkou jako Sudety do své Říše, poté československé úřady po válce vystěhovaly německé obyvatelstvo a posléze sovětší komunisté posunuli německo-polské hranice tak, že za Jizerkami se ocitli Poláci místo Němců.

Z tohoto historického mišmaše vyšla pověst o obrovském maltézském kříži, který měl symbolizovat domnělou Tisíciletou říši národa německého. Pravda je taková, že kamenný kříž vybudovali němečtí obyvatelé za 2.světové války jako památku na své padlé. Po roce 1945 byl kříž během odsunu Němců zničen. Naštěstí byl téměř kompletní nalezen pod rozhlednou a v roce 2011 zrekonstruován. Je to největší kamenný maltézský kříž v Česku.

Doprava

Na Štěpánku se chodí od autobusové zastávky Kořenov na Příchovickém sedle, nejvyšším místě silnice z Tanvaldu do Harrachova. Cesta vede po modré a na závěr zelené turistické značce, vzdálenost je dva kilometry a přístup trvá půl hodiny.

Na horském kole se dá přijet až k rozhledně. Silniční kolo lze odstavit na parkovišti u hotelu Hvězda na cyklotrase číslo 3018.

Upravované běžkařské trasy pod Štěpánku vedou ze ski areálů Paseky nad Jizerou, Rejdice a U Čápa Příchovice.  

Otevřeno je celoročně, mimo hlavní turistickou sezonu je zavřeno v pondělí. Vstupné obnáší 20 Kč pro dospělé a 10 Kč pro děti. 

Stáhnete turistickou mapu: Jizerské hory 1:25 000 nebo se podívejte na mapu MOUNTAINS (Horydoly). Přečtěte si průvodce 333 výletů po rozhlednách.

Prohlédněte sekci: JIZERSKÉ a LUŽICKÉ HORY