Festivalová sezona klasické hudby začíná Pražským jarem

"Kromě hudebního zážitku návštěvníci festivalů klasické hudby také potřebují mít kde spát, chtějí se dobře najíst a poznat něco víc z dané lokality. Zatímco před pandemií covidu-19 návštěva kulturních akcí tvořila 10 % aktivit, které u nás turisté vykonávali, loni se jednalo o 7 %. Věřím, že se nám to spolu s festivaly klasické hudby podaří změnit a čísla se opět zvýší," říká ředitel CzechTourism Jan Herget a dodává: "Je to v zájmu všech, vždyť v minulosti byl například finanční efekt Bohemia Jazz Festu téměř 110 milionů Kč, Pražského jara v roce 2018 pak téměř 35 milionů Kč. Během těchto akcí zahraniční turisté v Praze za osobu a den utratili v průměru 4000, resp. 2507 Kč. Jak to bude letos, napovídá obsazenost hromadných ubytovacích zařízení v době konání festivalů. Například od 10. do 20. července jsou nyní ve festivalovém Českém Krumlově ve všední dny rezervována ubytování z cca 48 %, o víkendech se jedná o 44,66 % a 55,73 %. V Českomoravském pomezí je aktuální obsazenost od 15. do 17. června, tedy když začíná Smetanova Litomyšl, dokonce 63,76 %. A s novinkami, které letos chystá Asociace hudebních festivalů, by nejen ekonomický, ale klíčový emocionální přínos, tedy autentický a unikátní zážitek, mohly být ještě větší." 

Světový trend pro dospělé 

Zájem o originální prožití místní kultury patří mezi celosvětové trendy kulturního turismu. Čím dál tím víc se totiž rozvíjí tzv. niche turismus, při kterém se návštěvníci zaměřují na výklenkové téma. Chtějí se v něm co nejvíc vzdělat a maximálně autenticky ho prožít. Právě to je typické pro vážnou hudbu spojenou často s bonitní klientelou ve věku 50+. 

"Ač je Česko geograficky malou zemí, v oblasti klasické hudby patříme ke skutečným velmocím. České festivaly se mohou opřít o bohatou tradici, špičkovou úroveň a světové renomé," říká prezident Asociace hudebních festivalů a ředitel festivalu Pražské jaro Pavel Trojan a dodává: "Festivaly mohou stavět na vysoké interpretační úrovni českých orchestrů, sólistů i komorních ansámblů, celé plejády skladatelských osobností. Festivaly jsou ale také mosty, jež propojují domácí umělce s aktuálním děním na mezinárodní scéně. Přinášejí výjimečné počiny, které zpravidla není možné realizovat v abonentních orchestrálních či komorních řadách. Ekonomický přínos je značný. Festivaly klasické hudby přivádějí bonitního a vzdělaného turistu, který v destinaci stráví nadprůměrný počet dní a přinese vyšší útratu."

Asociace hudebních festivalů každý rok pořádá 13 festivalů klasické hudby, které každoročně přináší více než 300 koncertů. Jen v loňském roce se jich zúčastnilo více než 111 tisíc návštěvníků. 

Návštěva delší než jeden den

"Lákat turisty do mezinárodně vyhledávaného UNESCO města se může zdát jako zbytečné až pošetilé. Dává nám to ale výjimečnou možnost pracovat s návštěvníkem a ukázat mu, že naše město si žádá víc než jen jednodenní návštěvu. V unikátní kombinaci s klasickou hudbou přivádíme publikum na další pozoruhodná místa, která nejsou tak turisticky vytížená a málokdo by je sám objevil. Kultivací turistického ruchu ve vytíženém městě chceme zmenšit zátěž na jeho obyvatele a rozvíjet přínosy, které cestovní ruch pro město má," uvádí ředitelka Festivalu Krumlov Gabriela Rachidi.

"Pořádání velkého festivalu v malém městě přináší řadu problémů, především s nedostatečnou infrastrukturou. To je ale vyváženo tím, že festivalem žije celé město. Návštěvníci se s umělci setkávají nejen na jevištích, ale i v kavárnách, při procházkách uličkami, atmosféra festivalového městečka je prostě úžasná," říká ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek a dodává: “Velký zájem o návštěvu našeho festivalu nakonec přispívá i ke zlepšování infrastruktury. Každý rok přibývají nové penziony, kavárny, bistra, sami organizujeme festivalová občerstvení v blízkosti koncertních míst, takže diváci odjíždějí spokojeni po všech stránkách.“

"Pro každého návštěvníka Česka, který si přijede cíleně za kulturním zážitkem, je jistě speciální událostí, když si Dvořákovo dílo vyslechne v sále, ve kterém sám Antonín Dvořák dirigoval provedení Novosvětské symfonie při inauguračním koncertě České filharmonie v roce 1896," připomíná ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon a dodává: "Genius loci působí i na interprety samotné, kteří jsou danými reáliemi inspirováni a jsou jimi stimulováni často ke skutečně mimořádným výkonům. Publikum to dokáže vnímat a ocenit."  

Festivaly klasické hudby 2023 

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro (15.5.-2.6.) je řazen mezi nejvýznamnější evropské festivaly klasické hudby. U jeho zrodu v roce 1946 stál dirigent Rafael Kubelík a klavírista Rudolf Firkušný. První ročník se stal dějištěm evropského debutu Leonarda Bernsteina. Festival každoročně nabízí na čtyři desítky koncertů v téměř dvaceti koncertních sálech. Pražské jaro je tradičně zahájeno 12. května Smetanovou Mou vlastí, a to v podání přední domácích i světových orchestrů a dirigentů – v živé paměti zůstává kupříkladu provedení Vídeňských filharmoniků pod taktovkou Daniela Barenboima.

Hlavní dramaturgickou linku tvoří hostování nejlepších zahraničních orchestrů a sólistů, na své si ovšem přijdou i milovníci komorní hudby. V premiéře zazní celá řada nových skladeb a bohatou nabídkou budou potěšeni i ti, kteří se zaujetím sledují nejnovější trendy poučené interpretace hudby minulých epoch. Pražské jaro dává příležitost také mladým umělcům a světovému věhlasu se těší také mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Široký záběr festivalu a hojná zahraniční účast je přínosem pro české publikum, zároveň významně obohacuje diskurz české laické i odborné veřejnosti o aktuální pohledy a trendy ze zahraničí. 

Smetanova Litomyšl (15.6.-2.7.) je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice (založen 1946), zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás. Hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně jako koncerty chrámové, promenádní nebo i přesahující do jiných žánrů.

Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní pořady se konají zejména v akusticky dokonalém II. nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením, ale také v litomyšlských chrámech, ve Smetanově domě a pravidelně též například na zámku v Nových Hradech. Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá nevšedním zážitkem, kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních výkonů nabízí pobyt mimo ruch a shon metropole, v místě s mimořádným géniem loci. 

Festival Krumlov (14.7.-5.8.) je jedním z nejvýznamnějších českých festivalů klasické hudby. Tradičně se koná ve městě Český Krumlov již od jeho zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1992. Svými koncerty propojuje nejen krásné interiéry a exteriéry tohoto středověkého města, ale i další historicky a kulturně hodnotné lokality jižních Čech. Festival se dosud konal na více než 40 místech a i letošní 32. ročník oživí hudbou několik netradičních lokací. Kromě nevyčerpatelné variability koncertních prostor je pro festival stěžejní podpora mladých umělců a organické spojení hudby s dalšími uměleckými formami. Komorní, symfonická a sborová díla často uvádí v kombinaci s tancem, herectvím a pantomimou či originální scénografií. Dramaturgie pravidelně zařazuje také díla vokální, opery či scénické uvedení vybraných árií. Na programu festivalu se vyjímají jména špičkových českých a zahraničních sólistů společně s nejvýraznějšími interprety nastupující generace. V letošním roce uvede také jednu českou premiéru.

Hudební festival Ludwiga van Beethovena (25.5.-22.6.) je  festivalem klasické hudby v severních Čechách, letos se koná už 58. ročník. Festival obsahuje celkem 21 koncertů, z toho 6 symfonických a 15 komorních, v 10 městech Ústeckého kraje: Teplice, Most, Chomutov, Klášterec nad Ohří, Litoměřice, Děčín, Osek, Jimlín, Jezeří a Velké Březno.  

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha (2.9.-25.9.) je v celosvětovém měřítku největším dvořákovským festivalovým projektem. Jde o exkluzivní přehlídku mezinárodně uznávaný sólistů, dirigentů, orchestrů i komorních souborů. Zároveň festival dává velký prostor nastupující hudebnické generaci. Základní dramaturgický záměr festivalu je pocta tvůrčímu odkazu globálně nejuznávanějšího českého skladatele v celé šíři díla. Kromě Dvořákovy síně v Rudolfinu, Betlémské kaple a Anežského kláštera v Praze zavítá i do Olomouce. 

Harmonia Moraviae (21.9.-2.11.) je multižánrovou hudební přehlídkou, kterou pořádá zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů. Připravovaný 21. ročník připomene v jedenácti koncertech staletou vzájemnou provázanost české hudby a kultury s kulturou evropskou, a to jak prostřednictvím hudby symfonické, tak i komorní či ryze vokální; z hlediska žánrového nebude chybět ani hudba duchovní, lidová, filmová nebo jazz. Festival se uskuteční v nejmodernějším koncertním sále v Česku, Kongresovém centru Zlín, a obohatí jej význační umělci svého oboru jako např. Leticia Moreno, Iva Bittová, Tomáš Netopil nebo Rudy Linka.

Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram (27.4.-1.6.) vznikl již v roce 1969. Specifikem je rozprostření do celého příbramského regionu s koncerty pořádanými na řadě velmi atraktivních míst spojených se životem Antonína Dvořáka. Kromě samotné Příbrami zejména Památníkem ve Vysoké u Příbrami, kostelem v Třebsku či naprosto unikátním komplexem Svaté Hory u Příbrami. Přední čeští i světoví sólisté i ansámbly dále koncertují na zámku Dobříš nebo v Březnici.

Pardubické hudební jaro (5.4.-31.5.) nabízí pod heslem Od klasiky po Čechomor 16 koncertů v Pardubicích, Sezemicích, Cholticích, Přelouči, Heřmanově Městci, Seči a Vysokém Mýtě. Mezi nejvýznamnější umělce letošního ročníku patří houslisté Daniel Matejča a Pavel Šporcl, trumpetistka Selina Ott či zpěvačky Kateřina Kněžíková a Hana Blažíková.

Smetanovské dny (2.3.-6.4.) pořádá Plzeňská filharmonie. Unikátní je svou mezioborovostí. Na programu v Plzni je hudba, tanec, výtvarné umění, divadlo, film, literatura a věda.

Dvořákův festival (13.5.-29.7.) znamená 64 koncertů v 55 městech 7 krajů. Křížem krážem s Dvořákem. Léto s hudbou je prolnuté týdenní plavbou na říčním parníku Po stopách A. Dvořáka.

Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského (5.8.-19.8.) je přední kulturní akcí Vysočiny zaměřenou na prezentaci lidského hlasu v hudbě různých žánrových a stylových období. Z historického hlediska navazuje na bohatou hudební tradici jaroměřického panství, založenou na počátku 18. století uměnímilovným rodem Questenbergů. Koná se v různých prostorách zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a dalších místech Kraje Vysočina, ať už pod střechou či bez ní (např. zámek Valeč u Hrotovic, Pivovar Dalešice).

České doteky hudby (15.7.-20.12.) Prostor na festivalu dostávají zejména čeští umělci patřící k vrcholným představitelům české interpretační školy a také mladá nastupující generace. Festival se věnuje soudobé hudbě. Každoročně uvede kolem 10 titulů v různých pražských koncertních sálech Pražského hradu, Obecního domu, Rudolfina, Národního domu na Vinohradech, v Kongresovém centru Praha, Lichtenštejnském paláci, V Kostele svatého Šimona a Judy na Starém městě Pražském či v Klementinu, anebo v Klášteře Svaté Anežky české či v Novoměstské radnici.

České kulturní slavnosti zahrnují několik menších festivalů: TANVALDSKÉ HUDEBNÍ JARO, BYSTŘICKÉ ZÁMECKÉ SLAVNOSTI Bystřice pod Hostýnem, VIVAT VARHANY Slavonice, ART SALON PIANO České Budějovice a MALOSTRANSKÉ KOMORNÍ SLAVNOSTI Praha. Dramaturgická rozmanitost oslovuje široké vrstvy kulturní veřejnosti všech věkových generací. Vedle komorních a orchestrálních koncertů, pořadů pro mládež, divadelních představení a výstav obrazů předních českých výtvarníků, jsou festivaly provázeny i koncerty ostatních žánrů.