K rozsáhlým velkoplošným vývratům a polomům došlo v následujících lokalitách: Polom – Plesná – Ždánidla, Černá hora, okolí Kalamitní svážnice pod Třístoličníkem. Ve všech těchto případech se jednalo o lokality v minulosti významně ovlivněné nahodilou těžbou a asanacemi kůrovce. Nesouvislé porostní okraje starý holin a na holinách izolované ostrůvky geneticky cenných více jak 140 let starých smrků větru neodolaly. Rozptýlenými polomy jsou postiženy především nižší polohy národního parku a významně také porosty obhospodařované obcemi, např. městem Kašperské Hory.
Větrem byly nejvíce postiženy porostní stěny na okrajích starších holin vzniklých v minulých desetiletích působením větru a asanacemi kůrovce, poškozeny byly také porosty v nedávné minulosti proředěné nahodilou těžbou.
Velmi slabý vliv vichřice byl zaznamenán v bezzásahovém území Mokrůvky – Březník – Roklan, prales Trojmezná a na rašelinných smrčinách v okolí vrchovišť včetně rozsáhlého komplexu v okolí Weitfellerských slatí. V těchto lokalitách byl potvrzen významný pozitivní efekt stojících suchých stromů, které ztlumily rychlost větru a ochránily živé stromy.
"Takový přístup k nejcennějším územím je v evropských národních parcích samozřejmostí. Jedině tak můžeme pozorovat přírodu, která jde svoji vlastní cestou a poradí si bez lidské pomoci. Nevidím opravdu žádný rozumný důvod, proč bychom v českých parcích měli hledat nějaký jiný, originální, český přístup. Proto také na Šumavě není na místě slovo kalamita, ale vichřice," shrnul na včerejším veřejném slyšení v Senátu přístup resortu životního prostředí ministr Martin Bursík.
Ochrana hospodářských lesů
Na více než 80 % plochy parku se důsledně asanují polomy a vývraty po orkánu Kyrill. Zbylých necelých 20 % se ponechává přirozenému vývoji, jaký zde probíhal po tisíciletí. Tento diferencovaný přístup doporučuje i expertní posudek, který se zabýval hodnocením vlivů návrhu asanace na soustavu evropsky významných lokalit Natura 2000.
Přirozená příroda
Podle něj je navíc třeba zcela vyloučit zásahy proti kůrovci v horských a rašelinných smrčinách a v bučinách. Jednoznačně se ukazuje, že tam, kde se v horských oblastech v minulosti kácely stromy napadené kůrovcem a les se otevřel, popadalo výrazně více stromů než tam, kde se napadené stromy nechaly stát.
Kdyby zde v minulosti nebyly kácením kůrovcem napadených stromů vytvořeny holiny, které vpustily do porostů vítr, dnešní polomy by byly mnohem menší.
Ochrana suchých stromů
Jedinou možností, jak tento nastartovaný koloběh otevřená porostní stěna –> polom –> asanace –> nová porostní stěna –> nový polom zastavit, je přestat s asanací. Smrky sice napadne kůrovec, ale suché stromy a pahýly budou fungovat jako větrolam. Pod jejich ochranou může růst nový, přirozený les.
To potvrzují i zkušenosti z národního parku na bavorské straně Šumavy. Obnovující se zdravý les pod uschlými stromy je pro další vývoj krajiny rozhodně lepší než pusté holiny vzniklé při kácení stromů kvůli kůrovci.
Rozvoj obcí na Šumavě
"Diskuse mezi správou národního parku Šumava a obcemi by se měla v budoucnosti soustředit více než na lýkožrouta smrkového na takové možnosti rozvoje šumavských obcí, které budou šetrné k národnímu parku. Ochrana unikátní přírody si vyžaduje spolupráci s lidmi, kteří v této oblasti žijí. Šumava tak zůstane mezinárodně uznávaným národním parkem a tento statut se diferencovaným a přírodě blízkým způsobem péče o nejcennější partie posílí. Národní park bude obcím aktivnějším partnerem při rozvoji šetrné turistiky, která bude v souladu s posláním národního parku. Šumava nestojí o zákopové války, ale o spolupráci," zdůrazňuje ministr Bursík.
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
