Malá koloběžka Yedoo Friday vhodná především do města jede po cyklostezce podél Hostivařské přehrady. Čtěte redakční test Yedoo Friday.

Končí léto na Hostivařské přehradě. Ještě se naposledy vykoupeme, svezeme se na koloběžce po cyklostezce a přijde podzim.

Podívejte se, jak se dá ještě posledních pár dní bruslit na Hostivařské přehradě. Z cyklostezky je ovšem vidět, že už hrozí velké riziko propadnutí pod led pro nezkušené bruslaře.

Polský hrebeň je horské sedlo ve Vysokých Tatrách. Prolamuje hlavní hřeben Vysokých Tater v nadmořské výšce 2200 m mezi Východnou Vysokou a Velickým štítem. Přechází přes něj turistická cesta spojující Velickou dolinu s Litvorovou dolinou a jejím pokračováním Bielovodskou dolinou. Nejtěžší místa trasy jsou zajištěna kovovými řetězy. 

REPORT: Poslední jarní lyžařská túra na Poľský hrebeň v Tatrách

RETRO První video na Horydoly.cz bylo zveřejněno 12. prosince 2007. Zachycuje, jak Máca a Kuba vytloukají dvoudélkovou horolezeckou cestu Supernova v Tomáškově lomu (10-/10, Petr Čermák, 1989). Záběry jsou ovšem starší. Pocházejí z akce toku 1991, kdy se ochránci přírody z CHKO Český kras dohodli s horolezci z ČHS na rozdělení sfér vlivu. Supernova, tehdy nejtěžší výstup daleko široko, spadl do zájmu ochrany přírody a nýty byly odstraněny ze skály. Ironií osudu se nedlouho po vytlučení zřítila celá vápencová plotna a příroda dokončila, co ochránci začali. 

V následujích 16 letech bylo natočeno pro Horydoly.cz dalších 1272 kratších či dalších videí. 

Souhrnnou mapu ubytování pro oddíly a spolky připravil Opicakuz. Neexistuje obsáhlejší mapa s přesnými lokacemi a cenami do cenové hladiny 200 Kč / noc. Tady je! Lze filtrovat dle cenových hladin: levné - OK - ještě to jde.

Klasický boulderingový film z roku 1998 ukazuje mladého Chrise Sharmu a jeho kamarády v extrémních přelezech bez lana. Reel Rock ho k 25. výročí remasteroval a uvolnil zdarma pro veřejnost. Užijte si tehdejší atmosféru volného lezení. 

Aktuální dojmy ze sjezdovek v italském Trentinu: sněhu je dost, obloha jako vymetená, tratě upravené a lyžaři nadšení! Trentino je samostatná provincie, kde se lyžuje převším v obrovských areálech Dolomiti Superski a Skirama Dolomiti Adamello Brenta.

Česká Kamenice se rozkládá v údolí říčky Kamenice pod zalesněnými kopci Lužických hor, Českého Švýcarska a Českého Středohoří. Má pět tisíc obyvatel. 

Město bylo kdysi obehnáno hradbami se čtyřmi bránami, z nichž se dodnes zachovala jižní Zámecká brána s kouskem hradební zdi mezi zámkem a kostelem sv. Jakuba. Severní Kunratická brána byla 1577 stržena povodní, Horní Kamenickošenovská brána byla při rozšiřování města 1605 posunuta o 70 m dále k východu a 1819 kvůli silnici zbořena. Stejný osud postihl 1828 Dolní Děčínskou bránu, která stála v dnešní Dvořákově ulici.

Po roce 1260 založili Markvarticové u křižovatky starých zemských stezek z Litoměřic do Budyšína a z Děčína do Žitavy lánovou ves. Osídlili ji němečtí kolonisté. Roku 1283 povýšil král Václav II. Českou Kamenici na město a udělil Šarfenštejnské panství Janovi z Michalovic. 1380 město získalo právo vést městskou knihu, která se dochovala jako jedna z nejstarších v Čechách. Řídilo se řídila litoměřickým městským právem. Jan III. z Michalovic se zadlužil a 1406 musel většinu Šarfenštejnského panství prodat Hynkovi Berkovi z Dubé. Po jeho smrti 1428 koupil Kamenické panství Zikmund z Varternberka, který je připojil k Děčínu. Jeho synové Jan a Jindřich v pokračovali v nájezdech proti Zhořelci, proto Zhořelečtí 1440 vypálili Českou Kamenici a zničili hrad Fredevald. O 4 roky se útok proti Vartenberkům se stejným výsledkem opakoval. Velké válečné výdaje nakonec 1450 přiměly Jana z Vartenberka k uzavření míru se Šestiměstím.

Vartenberkové zeslábli a 1511 koupil děčínské panství Mikuláš Trčka z Lípy. Už 1515 ho získali míšeňští Salhausenové a v České Kamenici bylo zavedeno protestantské náboženství. 

1614 koupil panství Radslav Vchynský ze Vchynic a Tetova (po něm se jmenuje známý Vchynicko-tetovský kanál na Šumavě), po jehož smrti 1619 se panství ujal Vilém Kinský. Ten byl 1634 spolu s Albrechtem z Valdštejna v Chebu zavražděn a o rok později převzal Kamenicko Jan Oktavián z chlumecké větve rodu Kinských. 1672 se město stalo čistě katolickým. Přívrženci Lutherova učení museli z Čech odejít, většinou do Saska nebo Lužice. Kinským patřila Česká Kamenice do správní reformy 1850.  

Rozvoji průmyslu pomohla od 1869 železnice z Děčína do Varnsdorfu. 1886 byl zahájen provoz na odbočné dráze z České Kamenice do Kamenického Šenova a 1903 na místní dráze přes Mistrovice do České Lípy.

Rumburská vzpoura 21. května 1918 se odehrála v kasárnách 7. střeleckého zeměbraneckého plzeňského pluku. Důvodem byl hlad, špatné životní podmínky a také nevyplacený žold za dobu zajetí. 830 vojáků v Rumburku totiž byli propuštění zajatci z východní fronty, kde už 1. světová válka skončila. Rakousko-uherská armáda plánovala jejich odvoz na stále bojující italskou frontu. 

18. pěší královéhradecký pluk v Novém Boru, lépe živený a organizovaný než rumburští spolubojovníci, vzpouru potlačil.     

Vzpoura začala po 6. hodině ranní tím, že 65 mužů v čele s Františkem Nohou odepřelo poslušnost velitelům: oproti rozkazu nastoupit beze zbraně nastoupili na ranní nástup s puškami. Ke vzpouře se přidalo sedm stovek dalších vojáků. Vzbouřenci obsadili Rumburk (Rumburg) a ještě ten den mašírovali na Nový Bor (Haida), kde byli obklíčeni a rozprášeni.

Vůdci vzpoury byli popraveni 29. května za úsvitu: František Noha (23 let) - zběh z rakouské armády do ruské - Stanislav Vodička (23 let) - jediný důstojník, který se přidal ke vzpouře, měl v úmylu také zběhnout, ale dostal plicní katar a byl odvelen z ruské fronty na léčení - Vojtěch Kovář (32 let) - bojoval na východní frontě od začátku války a roku 1918 byl odvelen do zázemí v Rumburku. 

Ten den po západu slunce bylo popraveno dalších 7 mužů. Čtrnácti odsouzeným k smrti byl trest zmírněn na mnohaleté vězení. Na italskou frontu bylo odveleno 116 vojáků. Více než 580 vojáků bylo uvězněno v Terezínské pevnosti.