Třeboňsko až do morku kostí - na vodě

Vezmu vás na vodu. Můžete si vybrat, zda se mnou chcete užít Třeboňsko až do morku kostí – ve verzi light nebo hard.

LIGHT: Lužnice až do Vltavy

Synonymem vodácké řeky je Lužnice. Vltava promine, ale která z nás nesplula Lužnici, není vodačka. Po této řece pluly už naše babičky se svými dědečky, na hlavách omotané pirátské šátky a s celtou na spaní místo stanu. Maminky s tatínky nasadily stetsony s širokými krempami a na tábořištích rozbalily každou noc stan. My si můžeme navléknout slušivé funkční tričko a módní kraťasy. Čím kratší, tím samozřejmě lepší, protože móda je jedna věc a flirt druhá. Přespávat můžeme třeba v penzionech.

Základ je ale pořád stejný. "Když vodák vypluje na vodu, setkává se s jinými vodáky. Základní vodáckou společenskou jednotkou je parta. Najdou se romantici, kteří vyplouvají jen se svou dívkou. Těší se, že budou konečně sami a že je nikdo nebude rušit v jejich lásky hrách,“ popisuje jistá naivní Ofélie v kultovní knížce o Lužnici Proč bychom se netopili od Zdeňka Šmída. "Ze sladkého snu se proberou na prvním jezu, kdy musí sami dva přenášet sto padesát metrů po břehu loď, vážící i s bagáží sto šedesát kilogramů! On zesláblý něhou, ona slabá od narození. Jediná přítomná síla je síla jejich vztahu. Vydrží to ještě tři jezy. Před čtvrtým jezem se urychleně snaží připojit se k nějaké partě."

Téměř všichni vyplouvají na Lužnici ze Suchdola. Tak to bylo, je a bude. Lodě si přivezou sami, nebo si vyzvednou objednané kanoe z půjčovny na břehu. Od té chvíle vklouznou do vod romantiky a dokud poplují po řece, nic je z tohoto zvláštního opojení nemůže vytrhnout.

VODÁCKÝ PRŮVODCE: Lužnice

Vyberete si, jestli chcete strávit na Lužnici jeden den, víkend, nebo celý týden. První den do Majdaleny se kličkuje meandry neustále zprava doleva hustými lesy, ale voda krásně teče. Pokud nejsme úplná nemehla, za pár kilometrů se naučíme pádlovat a proud nás sám ponese. Na tomto úseku nebývá nouze o legraci, protože prudké zatáčky a občasný strom padlý do koryta způsobují, že posádky se nechtěně koupou. Nejde ale o nic nezpečného, spíš je to pro plaváčky zpestření plavby.

Druhý den se řeka narovná, rozeběhne rychleji a podle sil a nálady dojedeme do Veselí nad Lužnicí. Další dny následuje lužnická klasika. Chvilku široká řeka teče, pak se zastaví a rozlije do šířky a po kilometru či dvou hladké vody následuje jez. Některé lze splout skrze peřeje, okolo některých musíme lodě i s bagáží přenést po břehu. Následující tři dni jsou oddechové, na řece se nic moc neděje, ale za to si užíváme panenskou přírodu, středověká města a pohodu na tábořištích. Kde jinde, než na Lužnici, rozdělat ohýnek, opéct buřta a k tomu si dát pivo... "Lužnice má sice hůř vybavené kempy než třeba Vltava a Berounka, ale za to je v nich méně vodáků a celkově příjemnější atmosféra," doporučuje šéf vodácké půjčovny Dronte Míla Pražák.

Teprve na poslední dva dny týdenního putování se zase musíme pořádně připravit. Od Tábora do Bechyně proplujeme několik dlouhých a rychlých peřejí. Jejich výhodou je, že i kdybychom se zvrhly, lodě a ostatní plovoucí vybavení jednoduše pochytáme ve vodě. Pod každou peřejí totiž následuje laguna s klidnou vodou. A kdyby ne, tak na soutoku s Vltavou vtéká Lužnice do přehradní nádrže Orlík.

HARD: Rakouská Lainsitz

...dobrá, Lužnici známe. Ale opravdu? Pokud jsme odvážné kajakářky, za průzkum stojí také horní tok v Rakousku. Jmenují ji tam Lainsitz a protéká krajem Vitorazsko. Kdysi patřilo k zemím Koruny české, ale to už je dávno. Teď plujeme ve spořádané zemi mezi kosenými loukami a podél úhledných vesnic.

Říčka je tu úzká, ale voda čistá a koryto prořezané od padlých stromů. Kajakářky a kajakářky jezdívají zpod historického města Weitra (Vitoraz), ale za velké vody se dá splout i obtížná soutěska v Gabrielině údolí nad městem. To chce ovšem velké deště kvůli plnému korytu a celé muže i ženy.

My si raději lehce pádlujeme až do pohraničního Gmündu/Českých Velenic. Do cesty se nám staví jen lehce sjízdné prahy z nasypaného kamení, které spíš pobaví, než že by byly nepříjemnou překážkou. Až v centru města se před námi zjeví obrovský jez, který nelze splout. Kajaky musíme přenést po souši skrze ulice na levé či pravé straně řeky.

REPORTÁŽ: Vodácké peklo na horní Lužnici

Oddechneme až zase na vodě, ale ne na dlouho. Řeka sice dál spořádaně plyne, ale najednou jsme ztraceny. V labyrintu slepých ramen, ostrovů, tunelů v křoví a zarostlých proudnic se řídíme jen instinktem a snažíme se najít směr podle proudící vody. Občas dokonce vyjedeme na zatopenou louku. Jsme v území nikoho. Mokřiny na státních hranicích nikdo neobdělává, nikdo se o ně nestará, a proto jsou zároveň přírodní rezervací s neporušenou přírodou. Jako fata morgana se na jednom z takových opuštěných míst zjeví velké červeno-bílé hraniční kameny. To už víme, že do českého Suchdola nám zbývá jen pár kilometrů plavby.

Je to vyčerpávají a nezvyklé pádlování, ostatní vodáky zde potkáte jenom čirou náhodou, ale odvezete si odtud zážitek z divoké přírody na celý život.

Co potřebujete: Klasická Lužnice je ideální řeka pro kanoe. Naložíte do nich kempingové vybavení a vydáte se dolů po proudu. Z bezpečnostního vybavení zcela dostačují plovací cesty. Horní tok v Rakousku vyžaduje obratné kajaky. Nutné jsou přilby, plovací vesty a záchranná lana. Vše si můžete vypůjčit v půjčovnách lodí.

 Jen pro ženy na Horydoly

VODAČKY Třeboňsko až do morku kostí - na vodě

CYKLISTKY Třeboňsko do morku kostí - na kole

CYKLISTKY Český ráj na kole pro ženy

CYKLISTKY VIDEO: Elegantní ženy na kolech

CYKLISTKY Na kole do kopců a při tom po rovině

CESTOVATELKY 5 tipů pro ženy na nezávislé cesty

SJEZDAŘKY 7 zastávek na cestě k prvním ženským lyžím

BĚŽKAŘKY Women´s Power: Dejte šanci běžkám

ODPOČINEK Čas na lyžování, čas na wellness