Rybník Rožmberk, největší v Čechách a nejspíš i na světě

Největší český a nejspíš i světový rybník Rožmberk má plochu 489 ha. Jeho hráz je vysoká 12 m. Hloubka je maximálně 10 m za běžného stavu vody. Hladina se nachází 426 m n.m.

Lužnice dává vodu a zároveň hrozí záplavami

Rožmberk napájí Lužnice svým původním korytem zvaným Stará řeka. Do rybníku vtéká u Staré Hlíny, meandruje bažinatou výtopou a pak se objeví otevřená hladina.

Podřezanská stoka přitéká od Třeboně přes Mokré louky. Měří celkem 18 km. Pramení hluboko v lesích pod Babím vrškem, což rovinatá a jen mírně vyvýšená mozaika lesů, rašelinišť a mělkých vodních toků nazývaných Červené blato. Namá vlastní pramen, protože odbočuje z Borské stoky. První níádrž, kterou napájí, je rybníček Velké Bahno a hned pod ním Nový Lipnický rybník. Podřezanská stoka pak podtéká propustkem pod Zlatou stokou, která nad ní tvoří akvadukt. O něco výše odbočuje ze Zlaté stoky téměř souběžná Mlýnská stoka. Nad Třeboní se Podřezanská stoka spojí s Prostřední stokou a někdy bývá označována jejím jménem. V Třeboni do ní přiteče Opatovická stoka z Opatovického rybníku a pod dalším akvaduktem Zlaté stoky doteče Spolský potok neboli Světská stoka z rybníka Svět. Pod Třeboní se připojí Mlýnská stoka.

Regulaci přitékající vody umožňuje Zlatá stoka. Její hlavní funkcí je ale napájení vedlejšího rybníka Káňov. Je o dost menší než Rožmberk, plochu má 156 ha, ale je mělký a teplý, jak to stavitel Štěpánek Netolický uměl. Tedy úrodný a dává velké množství ryb. 

Menší potoky přitékají od rybníků Hodějovský, Nový u Smítky a Vítek.

Vodu odvádí Lužnice přes Hlubokou výpust u stavidla a také přes výpust Adolfka do kanálu Potěšilka a dál do Lužnice.

ČTĚTE TAKÉ: Okolo Rožmberka na koloběžce

Aby povodně neprotrhly hráz Rožmberka, byla vybudována Nová řeka, která se odděluje od Lužnice na Rozvodí a převádí vodu do Nežárky, kterou pak neškodně doteče do Lužnice pod třeboňskou rybniční soustavou.

Bezpečnostní přeliv Rožmberka se nachází na severovýchodě v lokalitě Smítka. Voda v případě přeplněného rybníka přetéká do strouhy Adolfka. Kovové mříže na Smítce a také v Podřezanské stoce nejsou česla, ale brání odplavání ryb z rybníku, pokud se zvedne hladina.

Rybník je menší než dříve

Rožmberk byl poprvé napuštěn roku 1590. Postavil ho Jakub Krčín díky Nové řece, protože jinak by hráz neodolala častým a mohutným záplavám z Lužnice. Krčínův předchůdce Štěpánek Netolický si toho byl vědom, a i když rybník plánoval, nikdy se do jeho stavby nepustil.

Původní plocha Rožmberku byla 1060 ha. Voda pohlcovala sousední rybník Vítek, sahala na okraj Staré Hlíny a jedno rameno dosahovalo na předměstí Třeboně. Později byla hladina snížena, protože mělčí rybník je teplejší a výnosnost rybího masa je z něj větší.

Za třicetileté války chtěl císařský vojevůdce Karel Bonaventura Buquoy prokopat hráz a zaplavit stavovské vojsko, které leželo u Soběslavi. Neštěstí zabránil vojenskou silou na poslední chvíli majitel třeboňského panství Petr ze Švamberka.

Přes Lužnici na vtoku do Rožmberka vede významný historický kamenný most a vedle něho moderní betonový. Stával tady už za Rožmberků. V době výstavby rybníka 1594 byl dřevěný. Jejich následovníci Schwarzenbergové ho 1781 vyzdili kamenem. 1988 převzal jeho funkci pro automobilovou dopravu nový silniční most z betonu.

Kratší inundační most přes rybník Vítek má pět oblouků z kamenných kvádrů a pochází z roku 1781. Druhý má dvanáct oblouků a je na něm pamětní deska s letopočtem 1799. Oba mosty nejspíše projektoval inženýr Josef Rosenauer, který pro Schwarzenbergy pracoval i na Schwarzenberském kanálu a Vchynicko-tetovském kanálu na Šumavě.

Katastrofické povodně

V historii odolal Rožmberk několika obrovským povodním. Dvě největší zasáhly v následujících dnech celé Čechy.

Roku 1890 zadržel vodu z protrženého Světa. Nakonec to stejně nestačilo a povodeň se prohnala Čechami. Všichni známe obrázky z učebnic, jak byl poničen Karlův most v Praze. Záplavy vytvořily nové koryto dolní Berounky a přemístily tok Vltavy u Veltrus.

Roku 2002 do Rožmberka směřovala voda z povodí celé horní Lužnice, protože se protrhla Novořecká hráz a voda netekla neškodně do Nové řeky, ale rovnou do Rožmberka. Zatopená plocha tehdy činila 2300 ha. Na východě se hladina dotýkala rybníka Ženich, na západě se propojila s Káňovem a na jihu voda sahala na dohled od Zlaté stoky pod Opatovickým rybníkem. Zaplavila přitom část Třeboně a celou Mokrou louku s historickými seníky.

VODÁCI: Zlatá stoka na kajaku z Majdaleny do Třeboně

Chov ryb

Rybník se loví každý rok. Protože se nesmí kvůli Lužnici hnojit a přikrmovat, bývá úlovek jen 150 tun ryb, především kapra. Na tradiční výlov po polovině října přijíždí desetitisíce lidí a je pro ně připravený bohatý gastronomický a kulturní program.

Rožmberk vlastně není pro chov ryb příliš vhodný, je totiž až moc hluboký a chladný. Navíc Krčín ho pro Rožmberky stavěl v době, kdy končil rozkvět rybníkářství v Čechách a na Moravě, jinde už vrchnost rybníky vypouštěla a půdu měnila na pastviny a pole. Skot, brav i obilí se začalo vyplácet více, než rybí maso. Jenže co měl Vilém z Rožmberka dělat, když na kyselé rašelinné půdě a v chladném větrném počasí nic pořádně nerostlo...

Malá vodní elektrárna

Pod hrází se nachází na výtoku řeky Lužnice od 1922 malá vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 240 kW. 

Koupání nedaleko stavidla

Koupání na celé obrovské rozloze je možné pouze na travnatých plážích u severozápadního rohu. Občerstvení je umístěné na západním okraji hráze nedaleko od výpusti a stavidla.

V zimě se na Rožmberku bruslí.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě