Rakytník řešetlákový aneb sibiřský zázrak

Z rakytníku se průmyslově vyrábí mnoho druhů sirupů, krémů, cukrovinek a olejů. Běženě se prodávají v lékárnách, v prodejnách zdravé výživy a také internetových obchodech zaměřených na zdraví. Vybíráme na ukázku produkty e-shopu Ekonio.cz:

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je keř nebo malý strom s nažloutlými květy, oranžovými plody a trny. Ve volné přírodě vytváří souvislé porosty.

Roste v mírném podnebném pásmu po celé Evropě a Asii na slunných místech. V Česku se pěstuje jako okrasná a ovocná rostlina. Případně pro drobný soukromý sběr plodů.

Plody jsou oválné peckovice veliké do 1 cm. Žluté, oranžové až červené barvy. Chutnají kysele, hořce až nasládle. 

Rakytník je využíván kvůli vitamínům obsaženým v dužině jeho plodů. Plody se ovšem česají obtížně - jsou malé a rostou na trnitých větvičkách.

Osvědčenou metodou sklizně je zmrazování plodů. V tuzemských podmínkách se stříhají větve, na kterých rostou plody. Následuje zmražení větví v mrazáku na teplotu -18 °C. Poté se plody setřepou. V severně položených zemích se v přírodě čeká na první velké mrazy, a pak se plody setřásají rovnou z keřů.  

Tradiční asijské léčivo

Hippophae, latinské označení pro rakytník, má původ ve staré řečtině. Znamená třpytící se kůň. Antičtí Řekové už v době bronzové vypozorovali, že zvířata spásající rakytník, získávala zdravou lesklou srst.

V lidovém léčitelství Mongolska, Sibiře a chladnějších regionech Číny jsou účinky rakytníku známy od nepaměti. Užívá se při léčbě plic, jater, kloubů a pokožky. To znamená, že odstraňuje zahlenění nebo záněty plic, hojí sliznice, žaludeční i dvanáctníkové vředy, reguluje krevní oběh, urychluje hojení a také slouží jako kosmetický prostředek pro udržení mladého vzhledu.

V Tibetu se užívá na regeneraci po nemocích a zraněních, také při otravách a kardiovaskulárních chorobách. Rakytník popsal poprvé Yu Tuo Yuan Dan Kong Bu okolo roku 780 v tibetských Čtyřech knihách lékopisů rGyud bzi.

Velkými konzumenty rakytníku jsou Rusové. Za dob Sovětského svazu bylo dokonce vyšlechtěno několik odrůd s většími plody. Říkají mu sibiřský zázrak a také citroník severu. Vaří z něho vitamínové bomby - sirupy, kompoty a marmelády. A stejně jako ostatní asijské národy ho využívají v medicíně a kosmetice. Navíc se vysazuje jako ochrana před půdní erozí ve větrných a suchých oblastech.

Ke kurioznímu využití rakytníku sáhli vědci sovětského vesmírného programu, kteří podávali kosmonautům rakytníkový olej jako ochranu před kosmickým zářením.

Vitamínová bomba v malé bobuli 

Barva plodu je určovaná množství karotenoidů. Chuť ovlivňuje obsah sacharidů. Rakytník obsahuje velké množství významného vitamínu C. Pro představu: denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje buď velký pomeranč, dva citrony, nebo jediná bobulka rakytníku.

Každý rakytník obsahuje tyto vitamíny:

B1, B2, B6, B3 (nikotinamid či PP) - působí na nervy

B9 (kyselina listová) - příznivý na krev a vývoj plodu v matce

C (kyselina askorbová či E300) - chrání buňky a tím celý organismus 

D - zajišťuje růst kostí a správné složení krve

E (tokoferol) - chrání buněčnou membránu a působí jako antioxidant

K - zaručuje srážlivost krve

Domácí sirup, likér nebo marmeláda

Z domácích zdrojů se vyrábí obvykle rakytníkový sirup. Propláchnuté bobule se mixují, cedí a šťáva s dužninou se zahřívá na 80 °C. Poté se sladí. Přidání cukru je nutné, protože naše české a moravské rakytníkové plody jsou obvykle velmi kyselé. 

Rakytníkový likér můžete vyrobit jednoduchým naložení bobulí do alkoholu na celý rok a macerát už poté pouze dosladíte. Likér je tmavě hnědý a chutná po medu.

Domácí marmelády se vyrábějí z kombinace rakytníku, hlohu, cukru a vody ve stejných dílech. Uvařené bobule se pasírují, smíchají s cukrem a  nakonec rozvaří na rosol.

V tuzemských podmínkách jsou bobule rakytníku zralé zhruba od poloviny září, ale na keřích zůstávají až do prvních mrazů. V přírodě si rostliny v rozmnožování pomohou samy, ale na zahradu je nutné zasadit samčí i samičí rostlinu, jinak se plodů nedočkáte. Rakytník se množí nejen pomocí semen v bobulích, ale také rozvětvenými kořeny v hloubce jen několik desítek centimetrů. Je proto nutné rakytníkové keře neustále zastříhávat a hlídat výmladky v okolí, aby se příliš nerozrostly. 

 Zajímavé rostliny na Horydoly

Rakytník řešetlákový aneb sibiřský zázrak

Fenykl proti nadýmání a pro mateřské mléko

Máta peprná s mentolem

Celer na sex i dobrou chuť

Aloe vera čistí organismus vně i zevnitř

Před heřmánkem smekni a před bezem klekni

Tinktura proti klíšťatům

Hřebíček proti hmyzu

K čemu se hodí bylinné masti

Síla přírody proti chřipce a nachlazení

Léčivé byliny z katovy zahrádky

Bylinné čaje pro zdraví i lahodnou chuť

Tři dobré čaje: gunpowder, puerh a sencha

Léčivé byliny z katovy zahrádky

Podzim nás neskolí! Jak na únavu a chmury?

Messnerův parfém Hidden Peak

Botanicus: výlet do Polabí

Zážitkové zahrady Kittenberger v Dolním Rakousku

Selský podzim u Salcburku