Komunistka, demokratka, milenka Jana Nagyová (Nečasová)

Četl jsem ty diskuse a je mi z toho špatně.Dnes a i zítra se tady objevují zaručené zprávy o tom, kdo je to a jaký je to kulišák.Od změny našeho zřízení už uběhlo hodně let a stále tady povykují ti nejvíce ubrečení lidé.Brečí a nevědi vlastně proč brečí.Jsou to jenom ubožáci.Po roce 1945 bylo Německo v troskách a za krátkou dobu vybudovali slušně fungující republiku.ČSSR se dala cestou komunismu a ač komunistům nefandím, byla to dobrá republika bez chudáku a těch posledních zoufalců.Že se Nečas sblížil s dominou, která ho odtáhla od slušné rodiny není politika, ale běžný lidský osud.Měl prostě smůlu, že byl premiérem této republiky.To co se dnes děje s pí.Nagyovou alias Nečasovu jsou běžné problémy občanů ČR.Někdo má prostě rád Ferdu a Ferda má zase rád Lojzku.Představte si, že by to byla ta kantýnská a on tam umýval jen nádobí.Láska jako trám a nikdo by o tom nepsal.Blbá kantýnská a uyvač nádobí nežere český čtenář.Tam je něco více PREMIÉR A KANTÝNSKÁ  je velký objev.Máme o čem psát a český čtenář tyto články doslova hltá.Nečas už není premiér a Nagyová už také dohrála.Oba odešli do politického důchodu a už po nich neštěkne ani pes-vlastně ještě maj popularitu v ČERNÉ KRONICE.

nejen na kladně, však i před vaškem musela Olga flašky zamykat:-))

Argumentace "ad hominem" je znakem zbabělosti a zároveň hlouposti milí Jirkové. Neměli byste něco k věci?  

pročpak se autor nesvěřil s takovým životním traumatem již dříve ? Velká funkcionářka strany ve dvaceti, jděte se vycpat chartisto 77. ( Co si pamatuji na chartisty v Kladně, tak to byli většinou feťáci a opilci.)

Hm,ok,tak to by mohl napsat spoustu dalších článků,protože v této republce byl komunista každý druhý člověk-jednoho máme prezidentem a druhej byl premiér a souložila ho tato kantýnská,která se podílela na diskreditaci lidí už v 21 letech,hh

Z Frankova článku nevyplývá, že by Nagyová byla hybatelkou dění, ale spíš jenom dokresluje, o jakou ženu se vlastně jedná. Že byl někdo v Pionýru nebo Socialistickém svazu mládeže se dá pochopit, ale být komunistou to už je horší a dokonce se účastnit vyhrožování za "řeči" - to už chce silný žaludek a absenci morálky. Každý ať to posoudí sám, Frank k přemýšelní dodal svoji osobní zkušenost.

Neřekl jsem o p.Nyklovi nic neuctivého,jen svůj názor,že se nic tak vážného nestalo a že mám pocit z nepravděpodobnosti tak velké účasti a moci Nagyové,jak to on prezentoval- a to,že měl takovou zkušenost  je smutné,ale ne určitě tak  tragické oproti jiným skutečně důležitým příběhům...

Jirko, prosím trochu uměřenosti a úcty vůči Frankovi.

Myslím, že osobně nemá potřebu se nijak zviditelňovat, ale mapuje nedávnou minulost a předává nám své zkušenosti a osobní zážitky z komunismu a zprostředkovaně své maminky a strýce z nacismu.

Tím se zabývá pouze na Horydoly už mnoho let, ale ve svém papírovém časopise a později serveru Stopař už několik desetiletí.

Myslím, že mu za to můžeme být vděčni, anebo aspoň pokládat jeho svědectví za důležité. Dívá se na dějinné události z perspektivy člověka, který žije na malém městě, nikdy se nestal součástí velké historie, ale zároveň se snaží žít svobodně. 

Podrobnosti zde: http://www.horydoly.cz/autori/ladislav-frank-nykl

Podle je mě to jen hodně nafouklé,pokud nebyla vedoucí nějakého výboru,tak těžko mohla mít takovou moc,tudíž to považuji za zviditělňování autora,zrovna,když se Nagyová ocitla v průšvihu-předtím se nikdo o ní nezmiňoval a najednou ejhle,to je stejné,jako když někdo vytahuje kauzu po 30 letech až když se mu to hodí-takových disidentů je tady plno,ale po revolci byli všichni zticha...

Co se ví, tak je to, že do Chodosu přišla dělat do kantýny (v televizi o tom mluvila její kolegyně kantýnská), pak šla do účtárny a tam dělala mzdy (dnes by se řeklo, že nebyla mzdová účetní, ale prostá vydavačka sáčků s penězi). - Že rozhodovala jedenadvacítka o osudu jiných? To bylo úplně běžné. Od svazáků na školách a závodech až po mladé aktivní rudochy na úřadech a ve straně (což bylo zvojené totéž). - V 50. letech rozhodovali sotva dospělí lidé o justičních a policejních vraždách, v 60. letech o dlouholetých kriminálech a v 80. holt už jenom o šikaně a vyhazování z práce.