Ruský rubl věrně odráží velmocenské ambice
Rubl je oficiální měna v Ruské federaci. Jeho zkratka je RUB. Je druhou nejstarší národní měnou hned po britské libře.
Rubl se dělí na sto kopějek.
Bankovky jsou v nominální hodnotě 5, 10, 50, 100, 500, 1000, 5000 rublů. Pětirublová a desetirublová bankovka jsou postupně stahovány z oběhu a nahrazovány mincemi stejné hodnoty. Platné mince mají nominální hodnotu 1, 5, 10, 50 kopějek a 1, 2, 5 rublů.
Stará měna zažila vzlety a pády
Historie rublu sahá hluboko do minulosti a jeho název se nezměnil od carského Ruska, přes Sovětský svaz až po Ruskou federaci.
Vždy věrně odrážel velmocenskou politiku ruských vládců, která často stála na hliněných nohou. Poslední velký propad skutečné hodnoty zažívá rubl právě teď. V roce 1998 dokonce zkolaboval. Z dávnější historie je známo několik státních bankrotů, které se skrývaly pod pojmy jako měnová reforma, hyperinflace, změna režimu a podobně.
Druhá nejstarší národní měna světa
První zmínka o rublu je z roku 1316, kdy tverský kníže Michail Jurjevič zvítězil v bitvě proti Novgorodu a jako válečnou náhradu si vzal 5000 rublů. V tu dobu muselo být důvěryhodné ruské platidlo již dlouho v oběhu.
Rubl je tedy po britské libře nejstarší národní měnou na světě, neboť lze odhadnout, že se s ním platí již sedm století.
Před rublem se na Rusi platilo arabskými zlatý dirhamy, které přivezli kupci z Orientu v 8. století. Následně ovládli Rusko Varjagové (čili Vikingové) a základní zúčtovací jednotkou se znovu staly veverčí a kuní kůže.
Stříbrné pruty, zlaté ruble a měděné kopějky
Ruble ve 14. a 15. století byly ve formě stříbrných prutů o délce 14 - 20 centimetrů. Moskevský rubl vážil 97,5 gramu a novgorodský 170,1 gramu. Odtud pochází označení ruské měny rubl. Rubit znamenalo ve středověké ruštině "odsekávat" kousky stříbra z prutů.
Větší jednotka, dodnes nedochovaná, byla hřivna, která v Moskvě odpovídala dvěma rublům. Zároveň se tak říkalo zlatým či stříbrným šperkům, které ženy nosily na řetízku na hrudi.
Menší jednotku kopějku zavedla roku 1534 Jelena, matka Ivana Hrozného. Stříbrná mince vážila 0,7 gramu. Název podchází od svatého Jiří, ruského patrona, který byla v souladu s křesťanskou tradicí vyražen na kopejce jako jezdec s kopím. Kromě toho existovaly dnes zaniklé stříbrné altyny (tři kopějky), groše (dvě kopějky), půlkopějky a čtvrtkopějky. Rubl (100 kopějek) se používal jako zúčtovací jednotka, ale vládci ho nenechali vyrazit.
Stříbrné ruble byly raženy od roku 1654 za cara Alexeje I. Michajloviče. Kvůli nedostatku drahých kovů se razily z jáchymovských tolarů, které přivezli ruští obchodníci jako tržbu za zboží prodané v Evropě. Na původní znak se vyrazila ruská dvojhlavá orlice a mincím se říkalo jefimky.
Roku 1656 způsobil car záměrně drahotu, jak se tehdy označovala hyperinflace. Místo stříbra použili jeho lidé na ražbu kopějek pěťáků měď z Uralu místo stříbra z Evropy. Navíc úřady požadovaly daně ve stříbře, ale platily v měďácích. Roku 1662 v Moskvě vypukla vzpoura a měďáky musely načas zmizet.
Roku 1704 car Petr I. Veliký razil stříbrné ruble o váze 28 gramů. Za Kateřiny II. Veliké se roku 1764 podíl stříbra zmenšil na 18 gramů. To vydrželo až do komunistické Velké říjnové socialistické revoluce 1917. Stříbrné kopějky a groše Petr Veliký stáhl z oběhu.
V 18. století už byla polovina mincí v Rusku ražena z mědi. Když roku 1748 Michail Lomonosov dostal za ódu na carevnu Alžbětu I. dva tisíce rublů, odměnu v měďácích si odvezl na deseti vozech. Měděný rubl z roku 1771 vážil 1,024 kilogramu.
Bankovkám nikdo nevěřil
Papírové bankovny zavedla carevna Kateřina II. v hodnotě 25, 50 a 100 rublů.
Na konci vlády Kateřiny II. se za papírový rubl dávalo 60 kopějek ve stříbře, po válce s Napoleonem jen 20.
Ministr financí Sergej Witte při zavedení zlatého standardu po roce 1893 navrhoval přejmenovat rubl na rus, aby vyšel vstříc slovanofilskému zaměření německého cara Mikuláše II.
Bolševici se po uchopení moci chystali zcela zrušit peníze a zlatem dekorovat veřejné záchodky. Velmi rychle se ovšem ukázalo, že i komunističtí zločinci mají rádi majetek.
INFO: Centrální banka Ruské federace
KORUNA ČESKÁ: Platíme korunou. Co o ní víme?
BRITSKÁ LIBRA: 100 pencí a 20 šilinků
AMERICKÝ DOLAR: Nejsilnější měna světa
AUSTRALSKÝ DOLAR: Plastové peníze
KANADSKÝ DOLAR: Pátá největší měna světa
NORSKÁ KORUNA: Pokračuje po skandinávské měnové unii
POLSKÝ ZLOTÝ: Navazuje na zlatky
Diskuse
Diskuze k článku
Výbava na hory na dluh? Někdy dává smysl. Jenže kdy?
Dvě smrti na rakouských ferátách řeší český soud
Nejčtenější články
Dvě smrti na rakouských ferátách řeší český soud
Výbava na hory na dluh? Někdy dává smysl. Jenže kdy?
Švýcarský alpský klub měl finančně úspěšný rok 2023
Nové technologie v módě
Exstarosta Pece vrací peníze z lanovky na Sněžku
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Velikonoce | Turnov, Dlaskův statek | 30.3. | ||
Banální situace, fatální následky - přednáška | Praha, Městská knihovna | Prevence úrazů páteře | 3.4. | 17:00 |
Hannibal - sněhové divadlo | Rakousko, Sölden | 5.4. | ||
Myslivost a příroda - veletrh | Kroměříž, Výstaviště | 6.-7.4. | 6.4. | |
Vars - konec lyžování | Francie, Vars | 7.4. | ||
Silva Regina - veletrh | Brno, Výstaviště | 7.-11.4. Myslivost a lesnictví | 7.4. | |
ILTM - veletrh luxusního cestování | Jižní Afrika, Cape Town | 7.-9.4. | 7.4. | |
Slovakiatour - veletrh | Bratislava, Incheba | 11.-14.4. | 11.4. | |
Regiony České republiky - veletrh | Lysá nad Labem | 11.-14.4. | 11.4. | |
Valná hromada ČHS | Praha | 13.4. |
Diskuse
strašná rychlost | Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek |
INU | Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky |
INU | Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky |
Nebudeme přece poukazovat... | Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků |
INU | Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky |
INU | Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky |
INU | Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků |
re | kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky |
O otázku jak se nám všem ... | Michael Beranek, 23.3.2024 13:49, 6 příspěvků |
Holandsko - země byciklů | Michael Beranek, 23.3.2024 13:15, 5 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Re: Karel IV. | Horydoly , 28.3.2024 15:06 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:46 |
Re: Karel IV. | Horydoly Open, 28.3.2024 14:45 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:42 |
Re: Karel IV. | Horydoly Open, 28.3.2024 14:40 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:37 |
Re: Karel IV. | Horydoly Open, 28.3.2024 14:36 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:35 |