Ruský rubl věrně odráží velmocenské ambice

Rubl se dělí na sto kopějek.

Bankovky jsou v nominální hodnotě 5, 10, 50, 100, 500, 1000, 5000 rublů. Pětirublová a desetirublová bankovka jsou postupně stahovány z oběhu a nahrazovány mincemi stejné hodnoty. Platné mince mají nominální hodnotu 1, 5, 10, 50 kopějek a 1, 2, 5 rublů.

Stará měna zažila vzlety a pády

Historie rublu sahá hluboko do minulosti a jeho název se nezměnil od carského Ruska, přes Sovětský svaz až po Ruskou federaci.

Vždy věrně odrážel velmocenskou politiku ruských vládců, která často stála na hliněných nohou. Poslední velký propad skutečné hodnoty zažívá rubl právě teď. V roce 1998 dokonce zkolaboval. Z dávnější historie je známo několik státních bankrotů, které se skrývaly pod pojmy jako měnová reforma, hyperinflace, změna režimu a podobně.

Druhá nejstarší národní měna světa

První zmínka o rublu je z roku 1316, kdy tverský kníže Michail Jurjevič zvítězil v bitvě proti Novgorodu a jako válečnou náhradu si vzal 5000 rublů. V tu dobu muselo být důvěryhodné ruské platidlo již dlouho v oběhu.

Rubl je tedy po britské libře nejstarší národní měnou na světě, neboť lze odhadnout, že se s ním platí již sedm století.

Před rublem se na Rusi platilo arabskými zlatý dirhamy, které přivezli kupci z Orientu v 8. století. Následně ovládli Rusko Varjagové (čili Vikingové) a základní zúčtovací jednotkou se znovu staly veverčí a kuní kůže.

Stříbrné pruty, zlaté ruble a měděné kopějky

Ruble ve 14. a 15. století byly ve formě stříbrných prutů o délce 14 - 20 centimetrů. Moskevský rubl vážil 97,5 gramu a novgorodský 170,1 gramu. Odtud pochází označení ruské měny rubl. Rubit znamenalo ve středověké ruštině "odsekávat" kousky stříbra z prutů.

Větší jednotka, dodnes nedochovaná, byla hřivna, která v Moskvě odpovídala dvěma rublům. Zároveň se tak říkalo zlatým či stříbrným šperkům, které ženy nosily na řetízku na hrudi. 

Menší jednotku kopějku zavedla roku 1534 Jelena, matka Ivana Hrozného. Stříbrná mince vážila 0,7 gramu. Název podchází od svatého Jiří, ruského patrona, který byla v souladu s křesťanskou tradicí vyražen na kopejce jako jezdec s kopím. Kromě toho existovaly dnes zaniklé stříbrné altyny (tři kopějky), groše (dvě kopějky), půlkopějky a čtvrtkopějky. Rubl (100 kopějek) se používal jako zúčtovací jednotka, ale vládci ho nenechali vyrazit.

Stříbrné ruble byly raženy od roku 1654 za cara Alexeje I. Michajloviče. Kvůli nedostatku drahých kovů se razily z jáchymovských tolarů, které přivezli ruští obchodníci jako tržbu za zboží prodané v Evropě. Na původní znak se vyrazila ruská dvojhlavá orlice a mincím se říkalo jefimky.

Roku 1656 způsobil car záměrně drahotu, jak se tehdy označovala hyperinflace. Místo stříbra použili jeho lidé na ražbu kopějek pěťáků měď z Uralu místo stříbra z Evropy. Navíc úřady požadovaly daně ve stříbře, ale platily v měďácích. Roku 1662 v Moskvě vypukla vzpoura a měďáky musely načas zmizet.

Roku 1704 car Petr I. Veliký razil stříbrné ruble o váze 28 gramů. Za Kateřiny II. Veliké se roku 1764 podíl stříbra zmenšil na 18 gramů. To vydrželo až do komunistické Velké říjnové socialistické revoluce 1917. Stříbrné kopějky a groše Petr Veliký stáhl z oběhu.

V 18. století už byla polovina mincí v Rusku ražena z mědi. Když roku 1748 Michail Lomonosov dostal za ódu na carevnu Alžbětu I. dva tisíce rublů, odměnu v měďácích si odvezl na deseti vozech. Měděný rubl z roku 1771 vážil 1,024 kilogramu.

Bankovkám nikdo nevěřil

Papírové bankovny zavedla carevna Kateřina II. v hodnotě 25, 50 a 100 rublů.

Na konci vlády Kateřiny II. se za papírový rubl dávalo 60 kopějek ve stříbře, po válce s Napoleonem jen 20.

Ministr financí Sergej Witte při zavedení zlatého standardu po roce 1893 navrhoval přejmenovat rubl na rus, aby vyšel vstříc slovanofilskému zaměření německého cara Mikuláše II.

Bolševici se po uchopení moci chystali zcela zrušit peníze a zlatem dekorovat veřejné záchodky. Velmi rychle se ovšem ukázalo, že i komunističtí zločinci mají rádi majetek.

INFO: Centrální banka Ruské federace

DEVIZY a VALUTY: Co to je? 

KORUNA ČESKÁ: Platíme korunou. Co o ní víme? 

BRITSKÁ LIBRA: 100 pencí a 20 šilinků

AMERICKÝ DOLAR: Nejsilnější měna světa

AUSTRALSKÝ DOLAR: Plastové peníze

KANADSKÝ DOLAR: Pátá největší měna světa

DÁNSKÝ KORUNA: Odolává euru

NORSKÁ KORUNA: Pokračuje po skandinávské měnové unii 

POLSKÝ ZLOTÝ: Navazuje na zlatky

RUSKÝ RUBL: Věrně odráží velmocenské ambice

BITCOIN: Koupíte s ním i dovolenou