Dobývání švýcarských velehor v dávné minulosti

Titlis 3238 m

Ještě v 17. století byl Titlis považován za nejvyšší horu ve Švýcarsku. Není jasné, kdo byl vůbec prvním člověkem, který na tento kopec vystoupil. Ví se jenom rok 1744 a že to byla skupina čtyřech horolezců. 21. ledna 1904 vystoupili Joseph Kustler a Willi Amrhein na vrchol s lyžemi.

Titlis v Engelbergu

Rheinwaldhorn 3402 m

Na vrchol také zvaný Pizzo del Cadabi vystoupili severním hřebenem v červnu roku 1789 páter Placidus a Spescha z kláštera v Disentisu.

Jungfrau 4158 m

Třetí nejvyšší vrchol Bernských Alp připravili o věneček 3. srpna 1811 bratři Johann Rudolf a Hieronymus Meyerové s vůdci Josephem Bortissem a Aloisem Volkenem. Uvědomme si, že horolezectví bylo tou dobou ještě v plenkách.

Jungfrau přišla o věneček před 200 lety

Tödi 3614 m

Hora má tři vrcholy: Piz Russein 3614 m - západní vrchol, Glarner Tödi 3577 m - východní vrchol a Sandgipfel 3388 m - severní vrchol. Nejvyšší vrchol Glarnenských Alp padl 1. září 1824. Vystoupili na něj Augustin Bisquolm a Placi Curschellas.

Finsteraarhorn 4274 m

nejvyšší hora Bernských Alp. Kdy byl zdolán není jasné. Jsou k dispozici dva údaje: buď roku 16. 8. 1812 – ale jestli Arnold Abbühl, Joseph Bortis a Alois Volken skutečně dosáhli vrcholu není doložené. Je ale dokázáno, že 10. 8. 1829 dosáhl vrcholu Jakob Leuthold a Johann Währen.

Fascinující chata Konkordia

Piz Bernina 4052 m

Některé prameny udávají nadmořskou výšku jen 4049 m. Bylo to 13. září 1850, kdy Johann Wilhelm Coaz postavil svou nohu na nejvyšší bod kantonu Engadin podporován vůdci a bratry Jonem a Lorenzem Ragutem Tscharnerem. Zpět se vrátili až za hluboké noci po dobrodružném skoro dvacetihodinovém výstupu.

Dufourspitze 4634 m

Nejvyšší vrchol Švýcarska leží ve Walliských Alpách a náleží k masivu Monte Rosy. Byl pojmenován po švýcarském kartografovi jménem Guillaume-Henri Dufour dalšími účastníky prvovýstupu. To vše za podpory vůdců Johannese a Matthäuse Zumtaugwalda a Ulricha Lauenera.

Monte Rosa křížem krážem

Eiger 3970 m

Jeden z nejznámějších švýcarských velikánů je proslulý předvším těžkou a nebezpečnou severní stěnou. Na Eiger poprvé vystoupil západní stěnou 11. srpna 1858 Charles Barrington s horskými vůdci Christianem Almerem a Peterem Bohrenem. Asi o šest let později stála na jeho vrcholu první žena Lucy Walker (1836-1916), která také jako první žena vylezla roku 1871 na Matterhorn.

150 let Eiger a 70 let severní stěna

Dom 4545 m

Dom je nejvyšší hora, která se rozkládá celá svou bází na území švýcarské federace. Na rozdíl od vyšší Dufourspitze. Náleží ke skupině Mischabel. 11. září 1858 na ní vystoupili Llewelyn Davies, Johann Zumtaugwald, Johann Krönig a Hieronymus Brantschen. První výstup s lyžemi uskutečnili Arnold Lunn a Joseph Knubel.

Alpská katedrála Dom

Dent Blanche 4357 m

Bílý zub nepatří k jednoduchým vrcholům. Byl zdolán pětičlennou skupinou 18. července 1862. Byl v ní Thomas Stuart Kennedy, William C. Wigram a vůdcové Jean-Baptist Croz (neplést si ho s Michelem Crozem, který zahynul na Matterhornu) a Johann Krönig.

Zinalrothorn 4221 m

Na vrchol vystoupili 22. srpna 1864 Leslie Stephen, Florence Crauford Grove (ten má také prvovýstup na Elbrus roku 1874) a vůdci Jakob Anderegg a Melcior Anderegg.

Dlouhá cesta na Zinalrothorn

Piz Buin 3312 m

Vrchol Býčí hlava, třetí nejvyšší v hřebeni Silvretta, byl pokořen poprvé 14. července 1865 Johannem Jakobem Weilenmannem a Josephem Antonem Spechtem s vůdci Jakobem Pfitscherem a Franzem Pöllem.

Mohutný Piz Buin v zimě na lyžích