Kutta leze na Kobylu roku 1946

František Kutta zemřel v roce 2004. Ovšem zanechal po sobě mnoho stop.

Některé jeho prvovýstupy a cesty vyvolávají respekt i u dnešních špičkových lezců. Franta byl členem horolezeckého oddílu Slavoj Vyšehrad, byl zasloužilý instruktor, mentor a učitel horolezectví.

Byl velmi odvážný. I v pokročilém věku dokázal lézt skoro všechno, atˇ už to bylo na písku, v Tatrách, v Srbsku anebo na Bořeni.

Jeho politické zaměření nám bylo jasné - byl odpůrcem ekonomických teorií Oty Šika, ale o tom jsme se s ním nikdy nebavili. Spíše jsme z něj mámili, jak se která těžká cesta dá lézt a které jisticí prostředky člověk musí mít nutně s sebou.

Byl studnou znalostí a informací a v historii českého horolezectví zaujímá hodnotné místo bez ohledu, jaké bylo jeho politické přesvědčení.

Franta Kutta se věnoval nováčkům a tak házení pneumatiky v Černolicích se bez něho nikdy neobešlo. Mládež nesnáší jakékoliv poučování, to platí dnes stejně jako kdysi, ale prostě jsem držel zobák, když mi Franta Kutta na Bořeni vysvětloval, jak se ta či ona cesta leze a jak se to dá bezpečně zajistit.

Když jeden poslouchal někoho zkušenějšího, což nebylo pokládáno za znamení slabosti, tak se mohl vyhnout budoucím průšvihům.

Franta Kutta na Horydoly

Vltavská žula: Mařenka (Diretissima), Mařenka (Stará), Mařenka (Karlova), Bílá skála (průvodce)

Český kras: Dušičková stěna (Dušičková spára), Dušičková stěna (Dušičková spára), Srbsko (Halina a Kotel)

Vysoké Tatry: Kuttovy plotny

Společnost: Hostinec na Šumavě pod Suškami, Sraz horolezeckých legend v Příhrazech, Franta Kutta - zemřel legendární horolezec