Kuttova Dušičková stěna v Jánu

Vracím se ke Svatému Jánu, kde nás kdysi Franta Kutta protáhnul spoustou cest, a nakonec jsme se později jako bažanti, stejně jako Franta na svých cestách, dali do prvovýstupů. Výsledkem našeho snažení na Dušičkové stěně je Prvomájová cesta z roku 1968.

I v té jsme, stejně jako Franta, použili hodně smyček. To dneska skoro nikdo nedělá.

Jak se dnes leze Dušičková spára: Psycho ve Svatém Janu

O Dušičkové stěně bylo kdysi známo jen toto: "Dušičková stěna (oblast Svatý Jan pod Skalou) má ve svých hladkých srázech pilíř, který vytváří kout s Dušičkovou spárou. Vpravo na pilíři je výrazná hrana, od které vede vlevo úzkou spárou a přes převisy Dušičková cesta."

Podle mých záznamů obě cesty dělal Franta Kutta. Dušičkovou stěnu v roce 1943 s Jirkou Malíkem a Dušičkovou spáru se Z. Marešem a I. Novotným v roce 1944. Obě cesty byly ohodnoceny obtížnostmi tenkráte nejvyššího stupně. Stěna byla za VII a Spára dokonce za VIIb. Dnes už je to jinak.

Bažanti na vápenci v Českém krasu

Český kras (Barrandov, Koněprusy, Srbsko, Šanův kout a skály ve Svatém Jánu) byly rejdištěm Franty Kutty prakticky od samého počátku, kdy se v této oblasti začalo lézt. Velkou část cest Franta udělal mezi roky 1943 až 1950. Několik pojmenování cest bylo ovlivněno jmény ženských, které se tenkráte kolem Franty motaly.

Franta nám tenkrát – bažantům - ukázal, co a jak se dá lézt na vápenci. Však to byly cesty, které kdysi udělal on nebo jeho kámoši. Jeho specialitou bylo zakládat smyčky a vkládat uzly do spár. Jasně věděl a přátelsky vyradil, kde jsou neviditelně zatlučené skoby.

Jenom smyčky, uzly a občas skoba

I tak jsem se v roce 1965 pěkně vybál, když mne Franta vzal na Dušičkovou stěnu do Svatého Jána. Tehdejší popis Dušičkové spáry ukazuje, jak jsme se dívali na lezení tenkrát a jak je to dnes:

"Po travnaté polici doprava vzhůru ke skobě. Hladkou stěnou (jistění smyčkou) a těžkým traverzem doleva po úzké liště na balkon, kde začíná vlastní spára. Zde jištění smyčkou. Odtud spárou místy převislou až k jejímu vrcholu (dvě smyčky), dále přímo nebo vpravo na vrchol pilíře. Po polici traverz vpravo ke skobě a hladkou stěnkou velmi těžko vzhůru k prvnímu převisu (smyčka) a úzkou trhlinou pod druhý převis."

Odtud vedla první varianta přímo přes převis přes skobu těžce dál přes vrcholové bloky nahoru nebo druhá varianta obchází převis a dále přes vrcholové bloky vzhůru. Tato varianta neměla velké možnosti jištění.

Dnes je v této cestě borhák a dají se použít vklíněnce a friendy, o nichž jsme tenkráte neměli ani šajnu. Dokážu si představit, jak by asi Franta řval, kdyby zjistil, že mu do jeho cesty přidali borhák anebo třeba i skobu. Na to byl celkem dost háklivej. Lézt uměl dokonce i ve svém později dost pokročilém věku.

Sakra je to už pěkně dávno, kdy jsem se tam třepal. Přes půl století.

Více o lezení na Dušičkové stěně

Vzpomínka na Kuttovu Dušičkovou stěnu

Barevné podzimní lezení v Českém krasu

Horské výstupy v Českém krasu

Doporučené vybavení

Lano 50 m, horolezecká helma, vklíněnce a velký friend, 5x expresky, 3x karabina se zámkem, dlouhá lanová smyčka, jistítko, magnesium, lezečky, lékárnička, outdoorový mobil, průvodce.

Stáhněte: Horolezecký průvodce Svatý Jan

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě